Úvod

Pákistán je islámskou federativní republikou v rámci Commonwealthu. Leží v jižní Asii. Sousedí s Indií, Čínou, Afghánistánem a Íránem. V současnosti se jedná o 6. nejlidnatější zemi světa.


Hospodářství a ekonomika

V Pákistánu se pěstuje zejména pšenice, rýže, luskoviny. Sklízí se bavlník, cukrová třtina a tabák. Nejvíce se chová skot, kozy, krávy, ovce, buvoly. Po vybudování mrazíren se rozšířil rybolov.
Těží se zemní plyn, ropa, fosfáty. Odsolováním mořské vody se získává sůl. Průmysl je většinou zaměřen na textilní a kožedělní odvětví. Postupně začínají převažovat zisky ze silniční dopravy nad zisky ze železniční dopravy.
Od roku 2003 podepsal Pákistán několik ekonomických smluv se svými obchodními partnery. Jedná se o dohody o zónách volného obchodu se Srí Lankou, Malajsií, se státy MERCOSUR a SAFTA (South Asian Free Trade Agreement). Pákistán je členem kooperace ECO (Organizace pro hospodářskou spolupráci). Je rovněž signatářem smlouvy PRETAS (Preferential Trade Agreement) a dále uzavřel ekonomická partnerství s Íránem, Čínou, Indonésií, USA, Tureckem a Mauriciem. Pákistán je rovněž členem Sdružení pro oblastní spolupráci v jižní Asii (SAARC), Organizace islámské konference (OIC) a také OSN a jejich přidružených organizací.

Obyvatelstvo

Nejpočetnějším národem v Pákistánu jsou Paňdžábci (skoro polovina). Následují Sindhané, Hindustánci,Balúčové, Sirájakové a Brahujové. Blízko afghánských hranic žijí početné skupiny Paštunů.

Pohled do historie

Na harappskou kulturu navázali indoevropští Árijové. Za Ašókovy vlády ve 3. st. př. n. l. bylo impérium kulturním centrem celé oblasti. Následovalo kušánské (1.- 3. st.) a guptovské (4. – 5. st.) období. Během 8. – 12. st. došlo k islamizaci území. Mughalská dynastie v 16. – 19. st. islámské učení ještě upevnila. V roce 1850 ovládli Pákistán Britové a připojili ho k Indii. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Indii (hinduistické dominium) a Pákistán (muslimské dominium). V roce 1971 se odtrhl Východní Pákistán a vznikl tak Bangladéš. Druhá polovina 20. st. byla ve znamení konfliktů s Indií o Kašmír a vnitřních politických bojů a vojenských převratů.

Současnost

Současným hlavním politickým představitelem Pákistánu je prezident Asíf Alí Zardárí. Ten v srpnu 2008 vystřídal generála Parvéze Mušarrafa, který provedl v říjnu 1999 poslední vojenský převrat. Parvéz Mušarraf rovněž začal spolupracovat s USA v boji proti terorismu a po 11. září se aktivně angažoval ve svržení Talibanu v Afghánistánu.
Spojenectví s USA však má za následek rostoucí moc islámských milicí (Talibanu a Al – Kaidy), které se koncentrují podél hranic s Afghánistánem, kde kvete obchod s opiáty a se zbraněmi. Hranice s Afghánistánem je pro pákistánskou vládu nejproblémovější oblastí (hlavně oblast FATA= Federally Administered Tribal Area, kde nesahají pravomoce vlády).
Od roku 1948 nebyl vyřešen problém Kašmíru, který si nárokuje Indie i Pákistán. Kašmír je dnes rozdělen mezi oba státy. Světovými médii jsou jednání o Kašmíru pečlivě sledována, protože Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně.
Posledním problémem jsou separatistické tendence provincie Balúčistán. Boj za vytvoření vlastního státu začal v 70. letech.

V našich analýzách a úvahách se zaměříme na současné snahy pákistánské vlády o stabilizaci bezpečnostní situace v zemi. Důkladně prozkoumáme situaci v problémových oblastech kolem afghánských hranic s důrazem na činnost hnutí Taliban a Al – Kaida. Kromě zpráv televizních agentur (BBC, Reuters India, The Times of India,…) budeme také čerpat z tiskových prohlášení jednotlivých zainteresovaných vlád (pákistánské vlády, vlády USA).