Analýza

Severozápadní pohraniční provincie, Severní oblast a FATA


V naší další analýze se budeme věnovat situaci v oblasti Severozápadní pohraniční provincie, Severní oblasti a oblasti FATA, kde má pakistánská vláda jen omezené pravomoci a zanedbatelný vliv.

Stručný pohled do historie

Území dnešní Severozápadní pohraniční provincie (v angličtině NWFP = North West Frontier Province) patřilo dlouhou dobu Afghánistánu. Po celé 19. století se tato oblast jmenovala Paštunistán. Do vývoje v Afghánistánu zasáhli Britové, kteří po kolonizaci zdejší oblasti prosadili v roce 1893 vytvoření nové hranice mezi Britskou Indií a Afghánistánem (hranice byla pojmenována podle britského vyjednavače sira Mortimera Duranda). V roce 1919 získal Afghánistán nezávislost. Po dekolonizaci Britské Indie v roce 1947 však bylo území Paštunistánu připojeno k Pákistánu. Afghánistán marně žádal o navrácení historického území. Paštunistán byl přejmenován na Severozápadní pohraniční provincii a stal se zdrojem napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem. Obě země navázaly diplomatické styky až v roce 1963.
Spory o Severozápadní pohraniční provincii ustoupily do pozadí po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979. Psali jsme již v úvodní analýze, že pákistánská vláda dodávala afghánským protisovětským povstalcům zbraně a přijímala miliony afghánských uprchlíků. Také připomeňme, že po svržení hnutí Taliban v Afghánistánu utekli příslušníci extrémistických hnutí do afghánsko-pákistánského pohraničí. Extrémisté využívají nejvíce právě oblasti FATA (Federally Administered Tribal Area = Federálně spravovaná kmenová oblast) a nejsevernější část Severozápadní pohraniční provincie jako „předskokanský můstek“ pro teroristické útoky v sousedních administrativních jednotkách.
Kašmír byl v prvním tisíciletí našeho letopočtu centrem buddhistů a hinduistů, ale ve 14. století se dostal pod nadvládu muslimů, kteří jej ovládali pět století. Britové jej pak připojili k Indii. Po dekolonizaci, která proběhla po druhé světové válce, chtěl být Kašmír také samostatný, avšak nebyl dostatečně silný tento krok uskutečnit, a proto před jeho Maháradžou ležela volba ke komu se připojit. Kašmírskou populaci tvořilo 77 procent muslimů, proto se předpokládalo, že se přičlení k Pákistánu. Maháradža Hari Singh ale váhal a v roce 1947 Pákistán zahájil partyzánskou válku. Singh vzhledem k bojům požádal o pomoc indickou vládu a přislíbil připojení k Indii. Až OSN zastavila krvavé boje mezi oběma stranami. OSN požadovala referendum po vzoru západních demokracií. To bohužel nikdy neproběhlo a vedlo to k dalším válkám o Kašmír v letech 1965 a 1999.


Správní dělení Pákistánu

Od roku 1970 se Pákistán dělí na 4 provincie (súba), z nichž každá má několik krajů. Těmito čtyřmi provinciemi jsou: Paňdžáb (hlavní město Láhaur), Sind (hlavní město Karáčí), Balúčistán (hlavní město Kvéta), Severozápadní pohraniční provincie (hlavní město Péšávar). Mimo provincie stojí dvě teritoria: Federálně spravovaná kmenová oblast (FATA) a Území federálního hlavního města.
Území Kašmíru je Pákistánem spravováno na základě dohody OSN o příměří s Indií z roku 1949. Má 2 správní jednotky (Azád Kašmír a Severní oblast), které mají speciální povahy, jsou přímo řízeny zvláštním ministerstvem pro Severní oblasti, pohraniční území a kašmírské záležitosti.
OSN pro konflikt mezi Indií a Pákistánem vytvořila UNMOGIP – Vojenskou skupinu pozorovatelů v Indii a Pákistánu, která byla nasazena již v lednu 1949. Jejím úkolem bylo dohlížení na dodržování příměří mezi Indií a Pákistánem na území Kašmíru a Džammútu. V oblasti se kromě OSN nachází i jiné různé bezpečnostní agentury Gilgit-Baltistan: ISI (zpravodajská služba), IB (Inteligence Bureau), FIU (Field Intelligence Unit) a další.

Proč se neuskutečnilo referendum???

Referendum dnes nelze konat ze dvou důvodů. Za prvé, Pákistán i nadále protiprávně okupuje velkou část Džammú a Kašmíru a neumožňuje, aby se konaly řádné svobodé volby. Na většině pákistánské části území Džammú a Kašmíru místní lidé nemají demokratická práva. Nemohou zvolit vládu a nemohou se odvážit mluvit proti Pákistánu, neboť se obávají, že budou zabiti. Území a lid zajatý Pákistánem v roce 1947 byl začleněn do Pákistánu. Tito lidé vždy byli pod nadvládou Pákistánu a nebyla jim dána příležitost dozvědět se, co je demokracie. Pákistán nikdy nesouhlasl s tím, že by jim dal šanci účastnit se hlasování. Za druhé, Džammú a Kašmíru se stala legální, integrální a neoddělitelnou součástí Indie před mnoha a mnoha lety. Dnes žádná indická vláda nemůže umožnit některým lidem v Džammú a Kašmíru vymanit se z Indie. Indická vláda toleruje některé lidi v Džammú a Kašmíru, kteří mluví o odtržení od Indie. Indie je více tolerantní země.


Politický systém a vztah lokálních vlád s centrem

Pákistánský parlament je dvoukomorový. Skládá se ze Senátu (horní komora) a Národního shromáždění (dolní komora). Členové Národního shromáždění jsou voleni na 5 let občany, kteří dosáhli osmnácti let věku. Po volbách musí vždy zasednout v Národním shromáždění zástupci všech čtyř provincií, oblasti FATA a Území federálního hlavního města. Většina politiků Národního shromáždění vyznává islám, ale asi 5 procent křesel je rezervováno pro ostatní menšiny – pro křesťany, hinduisty a sikhy. Předseda vlády je jmenován prezidentem.
Senát je stálým legislativním orgánem. Jeho členy jsou zástupci všech čtyř provincií, kteří jsou voleni sněmy na úrovni provincií. Jsou zde také zástupci území FATA a Území federálního hlavního města.
Příčiny, proč má pákistánská vláda problémy s mocí na území Severní oblasti je hned několik. Za první můžeme považovat již přes padesát let trvající spor s Indii. Tato válka oslabuje její moc na tomto území a do jisté míry ji i limituje. Jako hlavní problém ale shledáváme, že na území Azád Kašmír existuje vlastní vláda. Jejím prezidentem je Raja Zulqarnain Khan. Oblast má samozřejmě i vlastní legislativu soudy a další instituce. Proto moc Pákistánu není ústavní. Stát je administrativně rozdělen na dvě divize a ty mají osm okresů. Obyvatelstvo má kulturně, jazykově a etnicky blíže k obyvatelům severního Paňdžábu. To samozřejmě podporuje tendence přičlenění k Pákistánu než k Indii.

Pákistánské 4 provincie mají vysokou míru autonomie. Každá provincie má svého guvernéra, radu ministrů (kterou vede hlavní ministr jmenovaný guvernérem) a provinční sněm. Provinční sněmy mají také rezervována místa pro zástupce menšin. Drtivou většinu služeb si spravují samy provincie. Například služby v oblasti zdravotnické péče, vzdělání, zemědělství a infrastruktury jsou zajišťovány provinční vládou. Federální vláda může sice vydávat zákony v těchto oblastech, nicméně pouze formuluje národní politiku a pevně v rukou má pouze mezinárodní aspekty těchto služeb.

Severozápadní pohraniční provincie a FATA

Severozápadní pohraniční provincie je jedním z území, které disponuje širokou autonomií. Navíc jde o území, které přímo sousedí s pákistánskou nejproblémovější oblastí FATA. Severozápadní pohraniční provincie je rovněž strategickým územím, které sousedí s pákistánskou částí Kašmíru. Proto se pákistánská vláda snaží získat nad tímto územím větší kontrolu. Doposud však neúspěšně, a proto byl alespoň v roce 2001 zaveden nový systém lokálních vlád. Provincie byla rozdělena na 24 distriktů. Distrikty jsou dále rozděleny na další samosprávné jednotky. Lokální sněmy těchto samosprávných jednotek poté volí demokratickou cestou starosty (v urdštině „nazím“), kterými musí být ze třiatřiceti procent ženy.
Je však otázkou, zda pákistánská vláda zvolila správnou cestu pro získání kontroly nad danou oblastí. Reforma z roku 2001 způsobila, že v celém Pákistánu existuje přes 5000 lokálních vlád. Vzhledem k tomu, že federální vláda nemá pod kontrolou ani vlády na úrovni provincií, je těžké si představit, že kontroluje vlády na těch nejnižších lokálních úrovních. Roztříštěnost politické administrativy v boji proti terorismu příliš nepomáhá. V nižších administrativních jednotkách mají navíc silnou pozici policejní úřady, které musí podávat „nazímovi“ pravidelné zprávy, což vede ke korupci.

Situaci v oblasti FATA popsal odborník Jan Marek takto: „Do tzv. Federálně spravované kmenové oblasti FATA… sice vstoupit můžeme, ale jen na vlastní nebezpečí; tam pravomoc pákistánské vlády nesahá. Na pomoc policistů ani jinde příliš nespoléhejme, o jejich spojení se zločineckými bandami se vyprávějí neuvěřitelné zkazky. Známý policejní vtip s nadsázkou říká, že americký policista zná zločince 24 hodin po činu, kdežto pákistánský 24 hodin před činem. Rozhodně se vyvarujme styku s drogovými dealery… Militantní organizace islamistů odmítají vládní podporu Spojeným státům a ukrývají uprchlé ozbrojence z Al-Káidy a Tálibánu, zejména v paštúnských oblastech podél afghánské hranice… Vyhýbat bychom se měli i ubytování v nejlevnějších hotýlcích, zvláště v Láhauru, v nichž turisty běžně okrádá dokonce personál.“ (Marek 2002: 195-196)
Uvědomme si navíc, že Jan Marek takto vylíčil situaci v oblasti FATA v roce 2002 a od té doby se bezpečnostní situace na pákistánsko-afghánských hranicích zhoršila. Jenom za listopad 2008 zažil Pákistán několik teroristických útoků v blízkosti afghánských hranic. V úterý 25. listopadu zaútočili teroristé v Bájauru a ve městě Bannu, o den dříve vybuchla bomba v Péšaváru, atd.

Kroky pákistánské vlády

Pákistánská vláda nemá jednoduchou pozici. Kromě špatné bezpečnostní situace blízko afghánsko-pákistánských hranic musí řešit i ekonomické problémy, které jsme rozebrali v minulé analýze. Přesto se Pákistán snaží proti terorismu aktivně bojovat, a to hlavně prostřednictvím mezinárodní spolupráce.
Dne 27. října 2008 proběhlo v Islámábádu oficiální setkání kmenových náčelníků mezi afghánskými a pákistánskými zástupci. Kromě oficiálních politiků se schůzky účastnily také paštunské kmeny a jejich vůdci. Pákistánský ministr zahraničí prohlásil, že Pákistán a Afghánistán spolu musí do budoucna spolupracovat, protože stojí tváří v tvář hrozbě terorismu.
O měsíc později, 27. listopadu, navštívil pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Quréší indickou vládu. Po setkání prohlásil, že Pákistán je do budoucna připraven spolupracovat s Indií v boji proti terorismu, a že je třeba urovnat spory o Kašmír.
Ve stejný den přiletěla do Islámábádu navštívit prezidenta Zardárího ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Riceová. Kromě bezpečnostní situace projednávali také ekonomické záležitosti, vzájemnou bilaterální spolupráci, výsledky jednání skupiny FOP (Friends of Pakistan), atd.
O den později, 28. listopadu, navštívil pákistánský premiér Jusuf Ráza Gílání Washington. Pákistánský předseda vlády prohlásil, že Pákistán stojí „v první linii“ boje proti terorismu.
Ve stejný den se konalo v Islámábádu bezpečnostní setkání pákistánských politiků. Prezident Zardárí zde prohlásil, že jedinou možností jak zlikvidovat terorismus v zemi je totální válka až do zabití posledního extrémisty.
Vláda provádí také změny v bezpečnostních strukturách země. Nejprve bylo dne 25. listopadu rozpuštěno politické křídlo tajné služby ISI a v pátek 28. listopadu rozpustila vláda Národní bezpečnostní sněm, který založil bývalý prezident Mušarraf. Vláda chce do budoucna spoléhat na několik spolupracujících institucí , a ne na jednu silnou organizaci.
Co se týče kroků v Severní oblasti, musíme je brát s nadsázkou, protože jsou spíše z pohledu kašmírského obyvatele, který se chce připojit k Indii. Pákistán podporuje separatistické organizace, z nichž nejznámější je Lashar - E - Taiyba. Pákistánské vláda není ochotná přijmout nezávislý stát nebo moderní transparentní demokratický systém v oblasti. V některých oblastech jako je třeba Gilgit-Baltistan jsou omezována lidská práva. Podle americké organizace pro lidská práva Freedom House tato oblast nemá demokraticky volené shromáždění, ústavu nebo nezávislé soudnictví. Federální vláda v Islámábádu vládne na území prostřednictvím ministerstva pro Kašmír a Severní oblasti.
Vládá se snaží na izolovaném území kašmíru, které je obklopené horami vybudovat tranzitní cesty a zprostředkovat obchod. Tento krok vítá i Indie, která ho považuje za kladný krok na cestě k příměří.

Komentář:

Řekli jsme již několikrát, že odstranit terorismus z Pákistánu a pohraničí bude vyžadovat ještě spoustu práce a námahy. Pákistán musí také řešit i jiné problémy (hroutící se ekonomiku, chudobu, výskyt malárie, obchodování s drogami a se zbraněmi, nedostatečnou infrastrukturu, nedostatek elektřiny, atd.). Po pádu prezidenta Mušarafa a nástupu prezidenta Zardárího a nové vlády se bezpečnostní situace v oblastech Severozápadní pohraniční provincie a FATA ještě více zhoršila. Nemůžeme však vládu premiéra Gíláního a prezidenta Zardárího tak snadno odsuzovat. Zlikvidovat extrémistická hnutí se nepodaří za jeden den. Vláda začala provádět reformy bezpečnostních struktur a snaží se aktivně spolupracovat se zahraničím v oblasti ekonomiky i boje proti terorismu. Uvidíme, zda budou mít tyto kroky pozitivní či negativní efekt. Uvidíme také, zda se vláda odhodlá ke změnám politického systému tak, aby měla větší kontrolu nad děním v provinciích a hlavně v oblasti FATA.
Území Kašmíru je po staletí velice problémové. Přelévaly se přes něj silnější národy, které jej začleňovaly pod své území. Obyvatelé země ,známé dnes jako Kašmír a Džammúd, neměli v minulosti a nemají ani dnes právo na sebeurčení a je škoda, že na konci 40. let Hari Singh nepožádal OSN o pomoc při vytvoření samostatného Kašmíru.
I když jsou dosti zajímavé tendence, které se objevují v různých zdrojích, Pákistán je označován za viníka v již přes padesát let stále trvajícím sporu o toto území. Je to patrné z neoficiální podpory teroristických organizací, které operují na zmíněném území.
Kromě strategického významu se objevují i další faktory. Ze strany Indie jsou to mnohá hinduistická svatá místa, která se v oblasti nacházejí. Příkladem může být skalní Vaishno svatyně Davi. Ta je ve městě Katra.
Důvod proč je pákistánská vláda neschopná své území dokonale ovládat je i obrazem minulé analýzy týkající se ekonomiky.


Seznam literatury:

Marek, J. Pákistán. 1. vyd., Praha: Libri, 2002. 204 s.

Baar, V. Národy na prahu 21. století emancipace nebo nacionalismus?. 1. vyd., Šenov u Ostravy: Tilia, 2001. 416 s.

Pak-Afghan mini jirga begins; Pakistan committed to ensure regional peace: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57096&Itemid=2

Pak-Afghan jirga starts in cordial atmosphere. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit.2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57156&Itemid=2

Pakistan ready to cooperate at all levels with India to fight against terrorism. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60471&Itemid=1

Condoleeza Rice calls President Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60507&Itemid=1

Promoting regional peace, security Pakistan’s top priority: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60490&Itemid=1

PM Gilani says Pakistan totally against terrorism. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60564&Itemid=1

No choice but to fight militants till end: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60630&Itemid=1

PM announces to dissolve NSC. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60637&Itemid=1

No choice but to fight militants till end: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60630&Itemid=1

FACTBOX-Security developments in Pakistan, Nov 25. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://in.reuters.com/article/companyNews/idINISL25692120081125

Ministry of Information Broadcasting. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.pak.gov.pk/structure_government.aspx

Ministry of Information Broadcasting. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.pak.gov.pk/districtPK.aspx

NWFP Government. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.nwfp.gov.pk/

Unitednations military observer groupin India and Pakistan [online]. [cit. 2008-11-28]. http://popp.gmu.edu/resource-bk/mission/unmogip.html

Government [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.ajk.gov.pk/site/index.php

Mezinárodní měnový fond poskytl Pákistánu půjčku

V pondělí 24. listopadu poskytl Mezinárodní měnový fond Pákistánu půjčku ve výši 7,6 miliardy amerických dolarů. Pákistánská vláda okamžitě získala přístup k více než třem miliardám amerických dolarů, které může ihned začít využívat k ekonomické stabilizaci státu.

Pákistán potřebuje zahraniční pomoc hlavně ke splacení zahraničního dluhu. Vláda prezidenta Zardárího se sice snažila obejít bez půjček od mezinárodních organizací, ale nakonec nenašla jiné východisko. Takatoši Kato, zástupce generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu, prohlásil, že „pákistánská ekonomika byla bičována rozsáhlými šoky… včetně nepříznivého vývoje bezpečnostní situace, vyšších cen dováženého zboží (ropy a potravin) a globálního finančního znepokojení“. Program Mezinárodního měnového fondu pro obnovu pákistánské ekonomiky má dva hlavní cíle. Za prvé, obnovení makroekonomické stability a posílení sebedůvěry. A za druhé, zajištění sociální stability a přiměřené podpory pro chudé a bezbranné obyvatele. Zajištění výše zmíněných cílů je pro pákistánskou vládu prioritou, a proto bylo jejich plnění v programu Mezinárodního měnového fondu přesně naplánováno.

Oficiální představitelé USA doufají, že půjčka od Mezinárodního měnového fondu také pomůže v boji proti terorismu. Doufají, že nové finanční prostředky pomohou pákistánské vládě stabilizovat ekonomickou situaci v zemi a tím vytvoří vhodné podmínky pro další boj s radikálními militantními skupinami (Al-Kajdou a Talibanem).
Pákistánská vláda chce také obnovit sílu rupie, která tento rok zaznamenala oproti americkému dolaru pokles o dvacet dva procent. Pákistán chce také znovu rekonstruovat kapitálové trhy, které v roce 2008 zaznamenaly po odlivu zahraničních investic hluboký propad. Mezinárodní měnový fond doporučil pákistánské vládě zahájit monetární politiku seškrtáním rozpočtu a razantním snížením zadlužení. Rovněž doporučil agresivní politiku namířenou proti vysoké inflaci (míra inflace v Pákistánu činí v současnosti dvacet pět procent). Aby mohl Pákistán splnit všechny tyto náročné cíle, bude vláda spolupracovat i se Světovou bankou.

Podle některých světových médií byl ale Pákistán za svůj postup kritizován. Např. podle deníku International Herald Tribune se USA, Číně a Saudské Arábii (tyto státy jsou pákistánskými hlavními obchodními partnery a také hlavními „ekonomickými dárci“) nelíbilo, že s nimi pákistánská vláda otázku půjčky od Mezinárodního měnového fondu nijak nekonzultovala. Pákistánští vládní představitelé a ekonomové ale tvrdí, že podpora Mezinárodního měnového fondu zlepší podmínky pro příliv zahraničního kapitálu, a že hlavní ekonomičtí spojenci musí být nyní trpěliví.

Seznam literatury:

IMF approves loan to aid Pakistan. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-26] http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7746083.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7746083.stm

IMF board backs emergency $7.6bn Pakistani aid. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-11-26] http://timesofindia.indiatimes.com/World/IMF_board_backs_emergency_76bn_Pakistani_aid/articleshow/3753868.cms

IMF okays $ 7.6 billion program, $ 3.1 becomes immediately available. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-26]
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60219&Itemid=2

IMF board backs emergency $7.6 bln Pakistani aid. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-26]
http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36675620081125

Perlez, J. IMF approves $7.6 billion loan for Pakistan. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-11-26]
http://www.iht.com/articles/2008/11/26/asia/26pstan.php

Pákistánská vláda rozpustila politickou frakci tajné služby ISI

V úterý 25. listopadu oznámil Šáh Mahmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničních věcí, že bylo rozpuštěno politické křídlo pákistánské tajné služby. Právě tento politický subjekt obviňovaly v minulosti západní státy z podpory militantní extrémistické skupiny Taliban.

Ostatní pákistánští politici zprávu o zrušení politické frakce pákistánské tajné služby uvítali. Sám ministr zahraničí Quréší označil tuto událost jako „pozitivní vývoj“. Kritici tvrdili, že politické seskupení tajné služby ISI se chová jako „stát ve státě“. Současná pákistánská vláda neustále obviňovala toto politické uskupení z překračování pravomocí, ovlivňování ostatních politiků a brzdění boje proti terorismu. Sousední státy (Indie a Afghánistán) rovněž kvůli tomuto politickému křídlu vůbec nedůvěřovaly pákistánské tajné službě. Proto byla politická frakce ISI zrušena. Ministr zahraničí Quréší řekl pro Associated Press of Pakistan, že „ISI je drahocenná národní instituce, která se chce plně soustředit na boj proti terorismu“ a ne na politické aktivity.

Politické křídlo tajné služby ISI bylo řízeno brigádním generálem, dvěma plukovníky a dalšími oficiálními vojenskými představiteli. Ti budou podle posledních zpráv přeřazeni do různých sekcí a oddělení pákistánské tajné služby. Oficiální představitelé tajných služeb rovněž oznámili, že už nebudou nadále monitorovat a prověřovat činnost pákistánských vysoce postavených politiků. Dále příslušníci tajné služby ISI potvrdili světovému tisku, že se v budoucnu už nebudou podílet na politickém životě (nebudou tvořit nebo rušit politické strany, koalice, atd.). Po rozpuštění politické frakce tajné služby ISI přiznalo několik vysoce postavených představitelů tajné služby, že tato organizace hrála za vlády prezidenta Mušarafa klíčovou roli při kontrole průběhu voleb. Tajná služba ISI rovněž přiznala, že hrála hlavní úlohu ve formování politické strany PML-Q, která důsledně podporovala prezidenta Mušarafa po vojenském puči v roce 1999.

V posledních letech byla politická frakce tajné služby ISI obviňována západními mocnostmi z podpory terorismu na pákistánsko-afghánských hranicích. Samotná tajná služba ISI ale se zahraničím spolupracuje. Během sovětské okupace Afghánistánu vyzbrojovala ISI afghánské mudžahedíny ve spolupráci s USA a Saudskou Arábií. Od roku 2001 pomáhala ISI Spojeným státům zlikvidovat stovky příslušníků Talibanu na pákistánském území.

Přesto je ISI stále podezřívána z „dvojí hry“ a z podpory extrémistických skupin. Zrušení politické frakce ISI má být prvním krokem k větší kontrole této organizace. Bezpečnostní analytik Talát Masúd prohlásil, že „napojení ISI na politický život bylo nejkontroverznější věcí v Pákistánu“. Omezení vlivu ISI a její větší kontrola dále podle Taláta Masúda pomůže v boji proti terorismu.

Seznam literatury:

Pakistan: ISI's political wing disbanded. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Pakistan_ISIs_political_wing_disbanded/articleshow/3747745.cms

Haider, Z. UPDATE 1-Pakistan disbands political wing of spy agency. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://in.reuters.com/article/companyNews/idINLN55263720081123

Rashid, H. Pakistan's spies 'quit politics'. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7747400.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7747400.stm

Pakistan dissolving military spy agency's political wing. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://www.iht.com/articles/2008/11/24/asia/pakistan.php

Analýza

Vliv úrovně pákistánské ekonomiky na regionální terorismus

V naší předešlé analýze jsme se ke konci zmínili o nepříznivém vlivu málo rozvinuté pákistánské ekonomiky na činnost militantních skupin v oblasti pákistánsko-afghánských hranic. V této analýze proto rozebereme pákistánskou socio-ekonomickou úroveň důkladněji.

Základní charakteristika pákistánské ekonomiky

Pákistán je chudá, rozvojová země. Světovou bankou je řazen do zemí Low Income (sem patří nejchudší a nejzaostalejší země na světě). Pákistánský hrubý domácí produkt na osobu přepočtený podle indexu parity kupní síly byl v roce 2007 až 172. na světě – 2400 amerických dolarů. To je skoro stejně jako v případě Džibutska, Kamerunu nebo Nigérie. Pákistán je zemí, která se orientuje výhradně na zemědělství. Díky zemědělstí je proto stát velmi závislý na přírodních podmínkách, které nejsou vždy příznivé. V zemědělském sektoru pracuje 50 procent obyvatel a na hrubém domácím produktu se zemědělství podílí více než 20 procenty (průmysl 27 procenty a služby 53 procenty). Jde o podobné rozložení jednotlivých ekonomických sektorů jako v případě Bangladéše nebo Mozambiku.

Ekonomická situace v Pákistánu se od roku 2001 po zásahu Mezinárodního měnového fondu zlepšila. Pákistán ve spolupráci se světovými organizacemi vstoupil na globální trh a zaznamenal růst tempa hrubého domácího produktu v průměru o 7 procent. Pákistánská vláda také změnila strukturu svých investicí, když na splnění cílů Miléniové deklarace vyčlenila 52 procent peněz z celkového rozpočtu. I přesto, že se ekonomická situace v zemi od roku 2001 zlepšila, nemůžeme ale tvrdit, že by byla ideální. Právě naopak.
Tváří v tvář nepříznivým vnitřním a externím faktorům pákistánská ekonomika ukázala ohromnou pružnost proti otřesům velmi vysoké síly. Domácí
faktory, jako zvýšené politické napětí , nestabilní právní situace, spojené s externími faktory, jako zhoršující se mezinárodní finanční krize a nebývalé zvýšení ceny jídla a energetický surovin testovaly sílu ekonomiky. Ekonomika vzrostla průměrně poměrem 6.6 procent ročně za posledních šest let.
Nepříznivou situaci vyvolaly v roce 2008 vnitropolitické události spojené s únorovými všeobecnými parlamentními volbami. Kdy došlo ke jmenování nové vlády a boji o prezidentské křeslo. Země se začala propadat do ekonomické krize. Mělo to za následek rapidní odliv zahraničních investorů, což se odrazilo v růstu HDP. Krize měla a má dopad v podobě navýšení cen potravin, paliv a energií a základního spotřebního zboží.
Burza v Karáčí zažila v posledních měsících hluboký propad a akcie pákistánských společností se od dubna 2008 propadly v průměru o jednu třetinu.
Pákistán pod vedením nové vlády vyčerpává rychlým tempem zásoby devizových rezerv, které se snížily až na současných 5,5 miliard USD. V stejném období v minulém roce činily zásoby devizových rezerv 16,5 miliard USD. Deficit státního rozpočtu dosáhl 21 miliard USD, což je nejvyšší propad od 70. let.
Pětiset miliardová europůjčka vyprší v únoru 2008, ale tržní hospodářství je nepopíratelně nečinné. Země potřebuje bezodkladně 3 miliardy a dalších 10 miliard v období dvou let k tomu aby zacelila rozdíl plateb. Pákistánský prezident A. Zardarí podnikl zbytečnou cestu do Saudské Arábie, USA a Činy. Saudská Arábie vyhověla Pákistánu v žádosti na poskytnutí 5,9 miliard ve formě odložených naftových plateb.
Čína nechce lehkovážně vystavit sněmku s pomocí pro stále sílící dysfunkčnost pákistánského státu. USA řeší vlastní finanční krizi.
Přesto byl v Kongresu projednán návrh zákona o hospodářské pomoci ve výší 1,5 miliard dolarů za rok po dobu deseti let, tak aby došlo k postupu proti válce s islámistickými extrémisty v domorodých oblastech Afghánistánu. Po těchto krocích je Zardárí připraven plánovat další cestu do Saudské Arábie.

Země je postižena energetickou krizí s odhadovaným deficitem výroby elektrické energie 4500 MW, který paralyzuje pákistánskou průmyslovou výrobu a vyvolává silné napětí ve společnosti, kdy domácnosti zůstávají dlouhé hodiny bez elektřiny. Od zvolení prezidenta Zardárího v září 2008 byly výpadky elektrické energie v hlavním městě minimalizovány, ale jedná se pouze o populistický krok, který není podepřen žádným koncepčním řešením. Nedostatek el. energie vyvolal v průběhu roku opakované občanské protesty a demonstrace, které se v několika případech zvrhly v rabování a vypalování úřadů elektroenergetických společností. Vláda z důvodu vlastní nesolventnosti přestala platit zahraničním výrobcům elektrické energie, z nichž někteří vyrábějí jen na poloviční výkon a hrozí zastavit dodávky úplně. Zaplaceno nedostal ani největší pákistánský výrobce a distributor el. energie WAPDA.
Velkým problémem pákistánské ekonomiky je silný vliv armády na ekonomický chod země. V čele mnoha významných státních i privátních podniků stojí penzionovaní vysocí důstojníci pákistánské armády. Odhaduje se, že kolem 60 procent finančních prostředků ze státního rozpočtu je vyčleněno pro armádu, zatímco pouhá necelá 2 procenta směřují do vzdělávacího sektoru.

Základní makroekonomický ukazatel
(HDP, obyva., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

tabulka je zhotovena na základě informací poskytnuté pákistánskou vládou na stránkách www.pakistan.gov.pk, údaje jsou v shodě s IMF i stránkami CIA(ústřední zpravodajské služby)

Pákistán je významným příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, zejména od mezinárodních finančních institucí (IMF, WB, ADB) a bilaterálních donorů. USA se zavázaly poskytnout v letech 2005–2009 ekonomickou a vojenskou pomoc Pákistánu ve výši 3 miliardy dolarů. Světová banka společně s Mezinárodním měnovým fondem poskytly 1 miliardu dolarů a sama Světová banka v průběhu let 2004–2006 500 milionů dolarů. Asijská rozvojová banka poskytla Pákistánu od počátku svého regionálního působení v roce 1966 na 18,6 miliard dolarů finanční pomoci. Dalšími významnými donory v Pákistánu je Evropská komise, Velká Británie, Německo, Francie, Nrsko, Švýcarsko a Japonsko.

Neochotně se musel Pakistán obrátit na Mezinárodní měnový fond (IMF) v letošním roce. Dne 22. října se představitelé IMF a pákistánské vlády dohodly na diskuzi o záchranné finanční podpoře. IMF přislíbil po dohodách s Pákistánem na klíčových prvcích ekonomického programu půjčku ve výši 7,6 miliard dolarů na zmírnění potíží s platební bilancí.
IMF oznámil dva základní cíle pomoci. První je obnovení důvěry domácích a zahraničních investorů napínáním finanční a peněžní politiky. Druhým cílem je ochrana chudých a sociální stabilita v zemi.
Pákistánský zahraniční dluh a devizové závazky činily ke konci června 2008 45,9 miliard dolarů.

tabulka vyhotovena na základě informací s CIA

Zemědělství:
Z tabulky (viz výše) vyplývá, že podíl zemědělství na HDP je 20,9 procent a zaměstnává 43,4 procent práceschopného obyvatelstva. Za období 2007-2008 nicméně zemědělství vykázalo výrazně nízký růst 1,5 procent oproti plánovaným 4,8 procentům.V živočišné výrobě se Pákistán specializuje na chov hovězího, skopového a produkci vajíček.
Hlavní druhy pěstovaných plodin – objem produkce za období 2007-2008:
• Pšenice 21,7 milionů tun
• Rýže 5,5 milionů tun
• Cukrová třtina 63,9 milionů tun
• Bavlna 11,7 milionů žoků
• Kukuřice 3,3 milionů tun

Průmysl:
Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Pákistánu je textilní průmysl, na který připadá 66 procent vývozu a který by do budoucna měl být jedním z hlavních opěrných bodů pro zlepšení ekonomické situace v zemi. Jeho podíl na světových trzích číní 30 procent s bavlněnou přízí a 8 procent s bavlněným oblečením. Textilní průmysl zaměstnává okolo 40 procent pracovních sil. Textilní výroba se podílí 9 procenty na HDP.

Služby:
Sektor služeb vykazuje od roku 2007 stabilní růst 8,2 procent. Na celkovém HDP se podílí 53,2 procenty.
Nejvýznamnější ze sektoru služeb je skladování, komunikace, finančnictví a pojišťovnictví, které tvoří 24 procent z tohoto sektoru. Zařadili bychom zde i telekomunikaci, kterou považujeme za kladný krok v před. V r. 2003 pákistánská vláda prezentovala deregulační politiku v oblasti pevných telefonních služeb, aby vytvořila konkurenční prostředí a povzbudila privátní investice.
V lednu 2004 byla formována vůbec první vládní politika v oblasti mobilních telefonních služeb definující udělování licencí operátorům. Licence jsou udělovány na 15 let a každých 5 let má dojít k revizi této politiky. Oblast mobilních telefonních služeb zažila v posledních třech letech přelomový boom a v současnosti je na pákistánské trhu přítomno pět mobilních operátorů -Warid, Telenor, Instaphone, Paktel a Ufone. Počet uživatelů mobilních telefonů se v březnu 2008 odhadoval na 82 milionů. Dostupnost komunikačních zařízení pro obyvatele Pákistánu se zvětšila, přístup k internetu má však pouze 10 procent obyvatel.

Vývoz:
Hlavními odběrateli pákistánského zboží jsou USA, Spojené arabské emiráty, Čína, Afghánistán a Velká Británie. Vývoz činí 18, 12 miliard dolarů. USA jsou odběratelem 17,7 procent zboží, Spojené arabské emiráty 10,2 procent, Afghánistán 8,3 procent, Čína 5,1 procent a Velká Británie 4,6 procent.
Vývozním zbožím je již zmíněný textil, rýže, kožedělné výrobky, sportovní zboží a koberce, cement, ze zbrojního průmyslu obranné vybavení, dále sušené mléko, nábytek, dlaždice, mramor, mořské plody – hlavně garnáti.

Dovoz:
Hlavními dovozci jsou Čína s 16,1 procenty, Saudská Arábie 10,8 procenty, Spojené arabské emiráty 10 procenty, USA 5,7 procenty, Kuvajt 4,8 procenty a japonsko s 4,3 procenty.
Hlavní importním zbožím je ropa a ropné produkty, léky, farmaceutické výrobky, železo a ocel, potraviny, čaj, pokrmové oleje, průmyslové stroje, letadla, plastické hmoty, papír, stavební stroje, nákladní automobily, automobily, počítače, počítačové díly, obranné prostředky, hračky, elektronika a jiné.


Ukazatele kvality života

Střední délka života v Pákistánu je na rozvojovou zemi relativně vysoká – ženy se dožívají v průměru 65 let a muži 63 let. S ostatními kvalitativními ukazately života už je to ale horší. Platí zde prakticky to stejné, co jsme řekli o ekonomice. Došlo ke zlepšení, ale situace není rozhodně ideální. Asijská rozvojová banka řadí Pákistán do zemí, ke kterým došlo k rozvoji, ale k příliš malému na to, aby Pákistán splnil cíle Miléniové deklarace OSN.

Chudoba

V Pákistánu žije přes 20 procent obyvatel (z celkového počtu 173 milionů), kteří nemají dostatek potravy. Skoro 40 procent dětí pod 5 let věku je podvyživených. Skoro 10 procent populace žije pod hranicí jednoho dolaru na den (podle indexu parity kupní síly). Skutečný počet lidí přežívajících v nesnesitelných chudých podmínkách je však pravděpodobně ještě vyšší, protože statistické údaje mezinárodních organizací většinou nezahrnují obyvatele žijící pod hranicí např. tří dolarů na den. Např. Světová banka evidovala v roce 2002 74 procent pákistánské populace, která žila pod hranicí dvou dolarů na den.

Vzdělanost a negramotnost

Základního vzdělání dosáhne v Pákistánu jen 65 procent dětí. To je skoro nejméně ze všech rozvojových zemí v Asii a Tichém oceánu. Existují také obrovské rozdíly mezi pohlavími. Gramotnost mužů je necelých 80 procent, zatímco gramotnost žen je asi 60 procent. Hůře je na tom v Asii už jen Bangladéš, Papua Nová Guinea a sousední Afghánistán (zde je gramotnost žen pouze necelých 20 procent a gramotnost mužů necelých 50 procent). Problémem v Pákistánu stále zůstává nerovné postavení dívek a chlapců ve školách. Zde sice došlo k výraznému zlepšení, ale pořád na 100 studujících chlapců (v základních školách) připadá pouze 78 dívek.

Dětská úmrtnost a úmrtnost při porodech

Dětská úmrtnost je obrovská. Z tisíce narozených dětí jich do pěti let věku umře skoro 100. Hůř je na tom už jen Myanmar a sousední Afghánistán, kde dosahuje úmrtnost neuvěřitelných 250 promile.
Vysoká je také úmrtnost při porodech. Na 100 000 živě narozených dětí připadá asi 300 mrtvých při porodu. Pro srovnání např. v Jižní Koreji činí tento index mateřské úmrtnosti méně než 15 mrtvých. Extrémem je znovu Afghánistán, kde na 100 000 živě narozených dětí připadá 1800 mrtvých (nejvíc v celé Asii).

Malárie

Největším zdravotním problémem je pro pákistánské obyvatelstvo malárie. Rozsáhlé rozšíření malárie souvisí podle WHO hlavně s extenzivním růstem v zemědělství, rozlehlými a nekvalitními zavlažovacími systémy a také s monzunovými dešti. Všechny tyto faktory zlepšují podmínky pro život komárů, kteří malárii přenášejí, a zvyšují riziko výskytu malárie. Od roku 1990 do roku 2003 se počet případů malárie zvýšil z asi 80 000 případů na asi 125 000 případů ročně (což souvisí také s růstem počtu obyvatelstva a vysokým přirozeným přírůstkem). Na 100 000 obyvatel připadá 79 případů malárie a v sousedním Afghánistánu je to dokonce 343 případů (pro srovnání např. Bangladéš 35 případů, Vietnam 26 případů). Od devadesátých let proto zvětšila pákistánská vláda investice do boje proti malárii z 6 milionů dolarů na skoro 500 milionů dolarů. Mezinárodní organizace poskytují pákistánské vládě navíc dalších 80 milionů dolarů. Podle WHO však stále zůstávají problémy s nedostatkem kvalitních lékařských zařízení, nedostatečnou distribucí sítí proti komárům, nedostatkem kvalitních a hlavně rychlých diagnostických přístrojů a s monitorováním pacientů.

Městské a venkovské obyvatelstvo

Život ve městech i na venkově je v Pákistánu oproti minulosti kvalitnější, přesto stále 10 procent městského a 60 procent venkovského obyvatelstva nemá dostatečný přístup k nezávadné čisté vodě. Skoro polovina městské populace stále žije v chudých čtvrtích a ve slumech. V Afghánistánu žije ve slumech dokonce 98 procent městského obyvatelstva.

Drogy

Ze sousedního Afghánistánu proniká na pákistánské území obchod s drogami. Podle údajů OSN připadá na samotný Afghánistán 92 procent celosvětové produkce opia. V úterý 11. listopadu zabavila policie ve městě Gerešk v severním Afghánistánu 18 tun opia, které podle úřadů stačilo na výrobu 30 tun heroinu. Jednalo se o první nález nelegálních drog mimo oblast města Laškar Gah, kde se výroba drog soustřeďuje nejvíce. Problém s drogami na pákistánsko-afghánských hranicích má dopady nejen na místní ale i na evropské trhy. Už v roce 2002 podle mluvčího UNDCP (Organizace OSN pro kontrolu drog) Kemala Kurspahika bylo afghánské opium odpovědné za skoro 90 procent veškerého heroinu na evropských trzích.

Shrnutí

Už jen z pouhého výčtu základních sociálních, ekonomických, zdravotnických a jiných údajů vidíme, že život pákistánských obyvatel není zrovna jednoduchý. Ještě horší situace je v sousedním Afghánistánu. Pákistánská a afghánská vláda těžko může v budoucnu účinně bojovat s Al-Kajdou a Talibanem, když zdejší obyvatelé neumí číst, žijí v neustálém strachu z malárie (pokud vůbec jsou dostatečně vzděláni a vědí, že nějaká malárie existuje), nemají přístup ke kvalitním informacím a nejsou schopní si sami vydělat na jídlo. Nevzdělanosti, chudoby a neinformovanosti naopak extrémistická hnutí velice dobře využívají a snadno manipulují se zdejšími obyvateli. Chudí obyvatelé na pákistánsko-afghánských hranicích budou zcela pochopitelně sympatizovat s dealery drog z hnutí Al-Kajdá a Taliban, díky kterým si vydělají na střechu nad hlavou, a ne s pákistánskými, afhgánskými a americkými vojáky, kteří proti těmto lidem z extrémistických skupin naopak bojují.

Opatření vlády pro zlepšení sociální a ekonomické situace

To všechno si samozřejmě uvědomují i zainteresované vlády. Ke zlepšení ekonomické situace v oblasti rozhodně nepřispělo ani nedávné zemětřesení v Pákistánu a globální finanční krize. Pákistánští přední političtí představitelé proto přesunuli svou pozornost od vojenských operací k ekonomické stabilizaci země. Také pákistánský tisk se soustředí více na ekonomické události než na sebevražedné útoky teroristů.
V úterý 4. listopadu 2008 odletěl pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí na dvoudenní návštěvu Saudské Arábie. Saudská Arábie je blízkým pákistánským spojencem a ekonomickým partnerem od sovětské invaze do Afghánistánu v roce 1979. Oba státy dnes mezi sebou obchodují se zbožím za 5,7 miliard amerických dolarů. Zardárí jednal s vládou Saudské Arábie o další ekonomické, politické a vojenské spolupráci. Zardárí rovněž žádal Saudskou Arábii o odložení plateb za dodávky ropy, aby mohl trochu ulevit zadluženému pákistánskému rozpočtu. Zopakoval tak to, o co již v červenci 2008 usiloval premiér Gillání.
O čtyři dny později, v sobotu 8. listopadu, projednávala pákistánská vláda na zasedání v Islámábádu ekonomické záležitosti, které se týkají energetiky. Vláda chce do budoucna zvýšit energetickou bezpečnost státu. Prezident Zardárí prohlásil, že Pákistán se pokusí začít využívat etanol jako palivo. Etanol se vyrábí z cukrové třtiny a z obilí.
V pondělí 10. listopadu oficiálně požádala pákistánská vláda o pomoc Mezinárodní měnový fond. Konkrétně zažádal Pákistán o půjčku 9 miliard amerických dolarů. Pákistán tvrdí, že část z půjčky by mohl zaplatit již v roce 2009, a proto doufá, že mu Mezinárodní měnový fond zaručí mírné podmínky pro splácení dluhu.
O den později, v úterý 11. listopadu, řekl předseda vlády Jusuf Ráza Gilání na návštěvě v Láhauru, že stabilita národní ekonomiky je pro vládu hlavní prioritou. Řekl, že vláda připravila plán konkrétních opatření na přilákání zahraničních investic. Mimo jiné prohlásil, že je třeba zlikvidovat terorismus v zemi, protože právě terorismus je hlavní překážkou pro příliv zahraničních investic.
Pro další vývoj bude bezesporu důležité, jak dopadne zasedání zemí FOP (Friends of Pakistan), které je naplánováno na 17. listopadu. Členy organizace FOP jsou mimo jiné USA, Čína, Francie, Saudská Arábie, Velká Británie a Spojené arabské emiráty.

Komentář

Stabilizace pákistánské ekonomiky a zlepšení kvality životní úrovně je a bude do budoucna důležitou součástí boje proti terorismu v oblasti pákistánsko-afghánských hranic. Bohužel s nynější vládou to bude velice těžké. Připadne mám, že to co se snažila budovat předchozí vláda bylo během velmi krátké doby zničeno. Důkazem je odchod nezbytně důležitých investorů ze země. Ale samozřejmě za vše nemůže jen vláda i když nese největší díl viny. Jsou to také časté přírodní katastrofy, zvláště zemětřesení, která ničí zemi. V roce 2005 mělo za následek zvětšení mezinárodní pomoci a poslední, která proběhla letos na konci října a začátkem listopadu zřejmě opět donutí bohaté státy „vytáhnout peněženky“.
Problémy chudoby, malárie, vysoké dětské úmrtnosti, vysoké negramotnosti atd. jsou sami o sobě obrovské. V Pákistánu se k nim ale přidává ještě problém terorismu a obchodu s drogami ze sousedního (ještě zaostalejšího) Afghánistánu. Navíc pákistánská vláda často „šlape vedle“ - těžko se dá např. pochopit, jak může prezident Zardárí zcela vážně uvažovat o plošném používání etanolu (který se vyrábí z obilí) jako paliva v zemi, kde 20 procent obyvatel trpí hladem.
Pro budoucí vývoj Pákistánu bude důležité, jak efektivně a vhodně bude vláda investovat peníze od Mezinárodního měnového fondu. Pákistán se bude muset také postupně začít spoléhat na vlastní zdroje a ne na půjčky zvenčí. A konečně, významnou roli sehraje organizace FOP, jejímiž členy jsou kromě chudého Pákistánu také bohaté ropné státy (např. Saudská Arábie), státy G8 (např. USA, Francie) a také prudce se rozvíjející státy (např. Čína).

Seznam literatury:

Khan, I. Zardari seeks urgent Saudi funds. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-14]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7708267.stm.

Pak formally seeks $9 billion IMF emergency aid. The Times of India [online], [cit. 2008-11-14] http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pak_formally_seeks_9_billion_IMF_emergency_aid/articleshow/3696735.cms.

Stability of economy, law & order on top priority of government: Gilani. Associated Press of Pakistan [online], [cit. 2008-11-14].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58803&Itemid=2.

Out of box solutions needed to overcome energy crisis: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-14].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58562&Itemid=2.

Asian Development Bank. Key Indicators for Asia and the Pacific 2008. 39. vyd., Manila: Asian Development Bank, 2008. 276 s. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://www.adb.org/Documents/Books/Key_Indicators/2008/pdf/Key-Indicators-2008.pdf.

World Bank. Pakistan Country Overview. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://www.worldbank.org.pk/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/PAKISTANEXTN/0,,contentMDK:20131431~menuPK:293059~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:293052,00.html.

WHO. Pakistan Country Profile Overview of malaria control activities and programme progress. 5 s. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://rbm.who.int/wmr2005/profiles/paquistan.pdf.

UNODC. Executive Summary. 16 s. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://www.unodc.org/documents/wdr/WDR_2008/Executive%20Summary.pdf.

UN concern over Afghan drug revival. BBC [online]. 2002, [cit. 2008-11-14].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/1834118.stm.

Pákistán: Ekonomická charakteristika země. Businessinfo [online]. 2008 [cit. 2008-11-14].
http://www.businessinfo.cz/cz/sti/pakistan-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001468/

CIA: The world fact book Pakistan. [online]. 2008 [cit. 2008-11-19].
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbok/geos/pk.html

Ekonomy: Pakistan economics [online]. 2008 [cit. 2008-11-19].
http://www.statpak.gov.pk/depts/fbs/statistics/national_accounts/national_accounts.html

'Huge' Afghanistan drugs seizure. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-14].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7722940.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7722940

Kniha faktů CIA. [online]. [cit. 2008-11-14]. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html

Útoky na americké konvoje

V pondělí 10. listopadu byly v severozápadním Pákistánu uneseny vojenské nákladní automobily, které vezly zásoby pro celkem 65 000 vojáků USA a vojáků NATO v Afghánistánu. Celkem zmizelo třináct vozidel v oblasti Khyber Pass.
Tentýž den byl také v Péšáváru zabit i s řidičem americký dobrovolník, který pracoval pro rozvojovou humanitární organizaci v severozápadním Pákistánu.
Oba tyto útoky byly velice dobře naplánované a ve světovém tisku okamžitě vyvolaly spekulace o zajištění bezpečnosti na pákistánských silnicích. Faktem je, že útoky na zásobovací konvoje, které převážejí palivo, potraviny a jiný důležitý nevojenský materiál, jsou na pákistánských komunikacích běžné. Napadení vojenského konvoje ale zas tak časté není. Přesto představitelé USA a NATO jednají po celý rok s Ruskem a jinými zeměmi o možném průjezdu vojenských vozidel přes jejich území do Afghánistánu (oklikou přes nebezpečné pákistánské komunikace a hlavně mimo území FATA, kde nesahá pravomoc pákistánské vlády a kde fakticky vládnou kmenoví náčelníci).

Fazal Mahmúd, vládní představitel oblasti Khyber, obvinil z těchto útoků hnutí Taliban. Stejný názor o původu útočníků zastává i další vládní politik Bakhtiar Mohmand. Ten mluvil již o přímé odpovědnosti Bajtulláha Mehsúda (paštunského velitele Talibanu). Nikdo přesně neví, co americký konvoj vezl. Bakhtiar Mohmand řekl agentuře Reuters India, že neví, co americká vozidla vezla. Major John Redfield, vojenský tiskový mluvčí armády USA v Afghánistánu, řekl pouze, že v konvoji byla vojenská vozidla Humvee a zásoby vody.
O den později oznámil Fazal Mahmúd, že americkým a pákistánským jednotkám se podařilo část ukradeného materiálu získat zpět. Ani on ale neřekl, o jaký konkrétní materiál šlo.

Zpravodajové BBC v Pákistánu tvrdí, že bezpečnostní situace na pákistánských silnicích se zhoršila v roce 2008. Stejně mluví i obchodníci a podnikatelé, kteří vlastní dodavatelské a zásobovací společnosti. Např. podnikatel Eshtiar Mohmand řekl agentuře Reuters, že pákistánská vláda je pouze „mlčícím divákem“. Jiní soukromníci zase tvrdí, že militantní skupiny běžně útočí na jejich nákladní automobily za denního světla i blízko bezpečnostních kontrolních bodů. Dopravci a podnikatelé říkají, že v posledním měsíci ztratili celkem 24 nákladních vozidel. Autodopravci také tvrdí, že za jeden nákladní automobil utratí ročně 400 000 pákistánských rupií (5000 amerických dolarů) na daních a na úplatcích pro militantní skupiny.
Kromě již výše zmíněných akcí provedly militantní skupiny od neděle i jiné útoky. Např. ve středu byli v regionu Šabgadar zabiti dva pákistánští vojáci sebevražedným atentátníkem. Pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí všechny akce extrémistických skupin odsoudil a prohlásil, že terorismus a extremismus musí být ze země vymýcen za každou cenu.

Seznam literatury:
Militants in Pakistan Attack Convoy Bound for Afghanistan. The New York Times [online]. 2008, [cit. 2008-11-12] http://www.nytimes.com/2008/11/12/world/asia/12pstan.html?_r=1&scp=1&sq=militants%20in%20pakistan%20attack%20convoy&st=cse&oref=slogin

President, Acting President strongly condemn Shabqadar blast. Associated press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-12] http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58887&Itemid=2

Shinwárí, I. Militants attack U.S. supplies in northwest Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-12] http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36425720081110

Pakistan militants hijack trucks. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-12] http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7720757.stm

Denik [online]. 2008, [cit. 2008-11-14]
http://mm.denik.cz/1/3a/pakistan_ozbrojenci_taliban_denik_clanek_solo.jpg

Suicide bomber kills two Pakistani soldiers. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-12] http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36459220081112

Generál Petraeus navštívil pákistánskou vládu

V pondělí 3. listopadu navštívil v Islámábádu generál David Petraeus, bývalý velitel kontingentu USA v Iráku a současný velitel hlavního velitelství USA v Pákistánu, představitele pákistánské vlády. Schůzka se konala v sídle pákistánského premiéra.
Generála Petraea doprovázeli diplomaté Richard Boucher (asistent ministryně zahraničí pro záležitosti Jižní a Střední Asie) a Anne Pattersonová (velvyslanec USA v Pákistánu). Přítomni byli také admirál Lefever, generálmajor Mile Jones a další vysoce postavení armádní činitelé USA. Na pákistánské straně se jednání účastnili premiér Jusuf Raza Gilání, velitel armády Ašfak Kijání a poradce pro národní bezpečnost Mahmúd Ali Durrání. O den později 4. listopadu navštívil generál Petraeus také hlavní představitele Severozápadní pohraniční provincie (hlavního ministra Amíra Hotiho a guvernéra Owaise Gháního).
Na obou schůzkách byly ústředními tématy spojenectví USA a Pákistánu, bezpečnostní situace v zemi. Diskutovalo se však také o nedávných raketových útocích USA, které byly namířeny proti teroristům z hnutí Taliban a Al-Kajdá. Poslední takové útoky proběhly v neděli 2. listopadu. Reakcí militantních skupin byl o den později sebevražedný útok namířený proti pákistánským vojákům v Jižním Váziristánu. Raketové útoky proti hnutím Taliban a Al-Kajdá jsou podle pákistánských politiků kontraproduktivní, protože vedou akorát k civilním obětem na životech a majetku. Pákistánský prezident Asíf Ali Zardárí řekl po návštěvě generála Petraea, že demokraticky volená vláda může jen těžko podobné útoky vysvětlovat. Podle pákistánského ministra obrany Ahmada Mukhtara rovněž takové vojenské útoky a operace vytváří protiamerické nálady v zemi. Pákistánská vláda také vyzvala USA k respektování suverenity pákistánského území.
Jednalo se o nejhlasitější protesty pákistánských politiků proti vojenským operacím USA od roku 2001. Sám generál David Petraeus podle světového tisku pákistánské stížnosti nijak nekomentoval. Vyhýbavý byl i mluvčí ministerstva zahraničí USA Robert Wood.
Vláda USA však i přes stížnosti a protesty svého pákistánského spojence v raketových útocích pokračuje i nadále. V pátek 7. listopadu zasáhly pravděpodobně americké rakety (vláda USA vše popřela) skrytý úkryt Al-Kajdy v Severním Váziristánu. Podle některých zdrojů bylo zabito 10 teroristů.

Seznam literatury:

Perlez, J. Petraeus, in Pakistan, Hears Complaints About Missile Strike. The New York Times [online]. 2008, [cit. 2008-11-07] http://www.nytimes.com/2008/11/04/world/asia/04pstan.html?_r=1&scp=3&sq=petraeus&st=cse&oref=slogin

US Centcom Commander meets the PM. Associated Press Of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-07]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57963&Itemid=2

'US strike' on Pakistan militants. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-07]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7714844.stm

Pakistan warns US over missiles. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-07]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7705373.stm

Gen Petraeus calls on NWFP governor. Associated Press Of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-07]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58136&Itemid=2

Ceskenoviny Petraeus převzal velení sil USA na Blízkém východě a v Asii [online]. 2008, [cit. 2008-11-14].
http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=341857

Hoti, Petraeus for bolstering Pak US friendly ties. Associated Press Of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-07]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58135&Itemid=2