pátek 31. října 2008

Vývoj terorismu v Pákistánu

Úvod

V červenci roku 1977 převzal veškerou moc v Pákistánu generál Zijául Hak. Již potřetí tak vládla v zemi armáda. O dva roky později, 25. prosince 1979, vstoupila vojska SSSR do Afghánistánu. Tato a další pozdější události v Afghánistánu předznamenaly vznik terorismu v dnešním Pákistánu.

Válka v Afghánistánu

Během války v Afghánistánu se rozmohl obchod se zbraněmi a narkotiky po celém Pákistánu. Do Pákistánu začaly proudit miliony afghánských uprchlíků a pákistánská vláda začala budovat výcviková střediska pro afghánské bojovníky za islám (mudžáhidy). Důležitější však byl vývoj v samotném Afghánistánu. Sovětská vojska nebyla schopna dlouhodobě čelit partyzánské válce afghánských povstalců. Kvůli tvrdé politice Ronalda Reagana vůči SSSR nebyla schopna sovětská vláda dále financovat nákladnou válku. Roku 1987 utratila vláda USA v Afghánistánu 630 milionů dolarů. Zbraně dodávaly afghánským povstalcům i např. Saúdská Arábie nebo Pákistán. Z ekonomických a politických důvodů stáhl SSSR do února 1989 z Afghánistánu všechna svá vojska. Ve válce padlo asi 15 000 Sovětů a milion Afghánců. Asi 400 000 Sovětů bylo postiženo nemocemi jako tyfus nebo žloutenka.
Prosovětský režim v Kábulu se udržel až do roku 1992. Po jeho pádu vypukl v zemi chaos, kdy došlo k občanské válce mezi militantními skupinami, které bojovaly o moc. Ve válce zvítězilo fundamentalistické hnutí Taliban, které v roce 1996 dobylo Kábul a prohlásilo Afghánistán za muslimský stát.

Útoky 11. září a důsledky

Teroristé provedli 11. září 2001 pomocí unesených letadel útoky na New York a Washington, při kterých zahynuly tisíce lidí. Z tohoto činu byla obviněna islámská organizace Al–Kajdá vedená mezinárodně hledaným teroristou Usámou bin Ládinem. Ten se skrýval v Afghánistánu, kde vládl islámský talibanský režim. Opoziční skupiny v Afghánistánu vytvořily v boji proti Talibanu Severní alianci. Vlády USA a Velké Británie se rozhodly pomoci těmto skupinám a v rámci boje proti terorismu v říjnu 2001 zahájily na území Afghánistánu rozsáhlé vojenské operace pod názvem „Trvalá svoboda“. Spojenecké jednotky v listopadu dobyly Kábul a svrhly vládu Talibanu. Moc v zemi převzala dočasná vláda, na níž se shodli představitelé opozice na jednáních v německém Petersbergu.
Tím se však terorismus rozšířil do sousedního Pákistánu. Odpor jednotek Talibanu dál aktivně pokračuje na území Afghánistánu, což si vyžaduje přítomnost vojenských spojeneckých jednotek, ale také na území Pákistánu. Taliban využívá hraničních pákistánsko-afghánských oblastí jako své útočiště.

Vývoj v Pákistánu

Dne 12. října 1999 provedl liberální muslim generál Parvéz Mušarraf již pátý vojenský převrat v historii země. Zrušil ústavu, rozpustil parlament a sám se postavil do čela výkonné moci s titulem „hlavní výkonný úředník“ (Chief Executive Officer). Do klíčových pozic státní správy jmenoval sobě oddané důstojníky a řízením státu pověřil sedmičlennou polovojenskou Národní bezpečnostní radu (National Security Council). Po převratu se v Pákistánu neprojevil neklid obyvatelstva, protože většina národa vojenský puč a pád zkorumpované vlády přivítala. Většina světových státních představitelů však postup armády odsoudila. Evropská unie přerušila pomoc Pákistánu, Velká Británie pozastavila Pákistánu členství v Commonwealthu a administrativa Billa Clintona vyzvala k návratu k demokracii a k respektování ústavy.

Vztahy s USA

Ke zlepšení vztahů se Západem a USA paradoxně došlo po rozšíření terorismu z Afghánistánu do Pákistánu. Po útocích z 11. září prezident Mušarraf začal spolupracovat s USA proti teroristickým hnutím (Taliban, Al–Kajdá), která operují u pákistánsko- afghánských hranic. Podle vlády USA je kooperace s Pákistánem klíčová pro úspěšný boj proti terorismu v dané oblasti. Spojenectví USA a Pákistánu je však podle administrativy George Bushe křehké a nestabilní, a proto je zde ještě spousta práce, aby se dosáhlo snížení počtu zbraní v zemi, stabilizace politického systému a vybudování demokracie, zlepšení pákistánsko–indických vztahů. Vláda USA rovněž kritizovala říjnové volby z roku 2002, které podle ní neodpovídaly standardům Západu. Dlouhodobě vláda USA také kritizuje silné postavení pákistánské armády a obává se nárůstu protiamerických nálad v zemi, které mohou narušit pákistánsko–americké spojenectví.

Vztahy s Afghánistánem

Konkrétní rysy spojenectví s Afghánistánem se začaly utvářet v lednu roku 2008, kdy afghánský prezident Hamid Karzáí osobně navštívil prezidenta Mušarrafa v Islámábádu. Hamid Karzáí prohlásil, že spolupráce mezi Afghánistánem a Pákistánem je nutná pro posílení bezpečnostní situace v zemi, a že ideálním krokem by bylo vytvořit kooperaci podobnou té, jakou vytvořila Francie a Německo (dva bývalí nepřátelé) po druhé světové válce. Hamid Karzáí rozvíjí spolupráci i po abdikaci prezidenta Mušarrafa v srpnu 2008. Dne 24. září 2008 projednával Pákistán a Afghánistán koordinaci svých vojenských jednotek na hraničních územích. Afghánský ministr obrany Abdul Rahím Wardak navštívil v září 2008 Washington a prohlásil, že do takové akce by měly být zapojeny i jednotky USA a NATO. O měsíc později 27. října 2008 se konalo v Islámábádu tradiční shromáždění kmenových náčelníků Pákistánu a Afghánistánu, které navázalo na podobné setkání z roku 2007. Afghánský prezident Karzáí je také široce podporován vládou USA. Už v září 2008 (rok před prezidentskými volbami) začaly USA s předvolební kampaní na podporu současného afghánského prezidenta, když U.S. Council on Foreign Relations (CFR) označil prezidenta Karzáího za jediného možného kandidáta na prezidentský post.

Komentář

Pro další vývoj v klíčové oblasti pákistánsko–afghánské hranice bude bezesporu důležité, jak úzce budou v budoucnosti spolupracovat vlády a vojenské jednotky Pákistánu, Afghánistánu a USA. Čím kvalitněji budou schopny spolupracovat, tím dříve budou hnutí Taliban a Al–Kajdá poražena. Než však dojde k porážce těchto hnutí, čeká ještě zainteresované vlády spousta náročné práce.
Za prvé, Pákistán i Afghánistán jsou politicky nestabilními zeměmi, kde měly vždy armádní složky velice silné postavení. Od roku 1947 (kdy získal Pákistán nezávislost na Britské Indii) došlo v zemi k pěti vojenským převratům a v důsledku toho k mnoha změnám v zahraniční politice. Poslední pákistánský „vojenský prezident“ generál Mušarraf nasměroval Pákistán ke spolupráci s USA a západními zeměmi. V srpnu však byl donucen k rezignaci a jeho místo zaujal prezident Asíf Alí Zardárí. Ten již tak tolerantní k operacím vojenských jednotek USA na pákistánském území není. Dne 27. října 2008 pravděpodobně americké řízené střely (vláda USA někdy svou zainteresovanost na podobných operacích popírá) zabily 20 teroristů z hnutí Taliban, včetně vysoce postaveného teroristy Mohammada Omara, v Jižním Vázirístánu. Prezident Zardárí tento čin odsoudil a prohlásil, že nebude ve své zemi tolerovat násilí. Politické neshody mezi státníky USA a Pákistánu však nahrávají teroristickým hnutím a také mohou vést k sílícím protiamerickým náladám obyvatelstva. Klidně by se mohla opakovat situace z 60. let 20. století. Tehdy během vlády generála Ajjúba Chána běžně docházelo k protiamerickým demonstracím a nepokojům a množily se požadavky na vystoupení ze západních vojenských struktur (paktů CENTO a SEATO). Takový politický vývoj (který se nedá vyloučit) by v Pákistánu znamenal zesílení aktivity hnutí Al–Kajdy a Talibanu. Z tohoto pohledu se nemůžeme divit vládě USA, že v podobně politicky uspořádaném Afghánistánu se již dopředu snaží zajistit vítězství proamericky orientovaného prezidenta Karzáího (viz výše).
Za druhé, Pákistán i Afghánistán jsou zemědělskými rozvojovými zeměmi. Světovou bankou jsou řazeny do kategorie nejchudších zemí (Low Income). Ekonomika sice zažívá růst, pořád zde ale zůstávají problémy se zajištěním kvalitní čisté pitné vody, v důsledku znečištění vnitřních prostor (obydlí) umírá 30 000 dětí ročně, atd. K úspěšnému vyřešení problému terorismu bude proto potřeba také zlepšení ekonomické, sociální a životní úrovně země. Dnes dochází k tomu, že někteří Pákistánci sympatizují s militantními skupinami, protože obchod s drogami nebo se zbraněmi je pro ně jediným zdrojem obživy. Pokud se kvalita života v zemi co nejrychleji zvýší, podpora tohoto druhu nelegální činnosti bude postupně slábnout. Při rychlejším růstu ekonomiky, vzdělání, atd. bude rovněž postupně slábnout pozice armády a dojde postupně k uklidnění a upevnění politického systému. Potrvá však ještě hodně dlouho, než ke všem těmto změnám dojde a než bude regionální terorismus v oblasti pákistánsko–afghánských hranic minulostí.



Seznam použitých zdrojů:

Marek, J. Pákistán. 1. vyd., Praha: Libri, 2002. 204 s.

Newark, T. Rozhodující bitvy dějin. 1. vyd., Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 200 s.

Veselý, Z. Dějiny mezinárodních vztahů. Aleš Čeněk. Plzeň: 2007. 596 s.

Kronstadt, A., K. Report for Congress Pakistan-U.S. Anti – Terrorism Cooperation [online], [cit. 2008-10-31]. http://www.fas.org/man/crs/RL31624.pdf

Karzáí, H. The War Against Terrorism Is Not in Afghanistan, but Pakistan [online], [cit. 2008-10-31]. https://asa.osu.cz/+CSCO+1h756767633A2F2F6A6A6A332E7661677265667076726170722E6A7679726C2E70627A++/cgi-bin/fulltext/119406314/PDFSTART

Nazarí, M. Karzai, the best presidential candidate?. [online], [cit. 2008-10-31].
http://www.kw.af/english/321/1_report.php

Pakistan, Afghanistan discuss joint border force.Weekly Kabul [online].2008[cit. 2008-10-31]. http://www.kw.af/english/321/1_weekly.php

'US strike' kills Taleban leader.BBC [online].2008, [cit. 2008-10-31]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7692373.stm

Světová banka [online]. [cit. 2008-10-22]. http://geo.worldbank.org/

Světová banka [online]. [cit. 2008-10-22]. http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/0,,contentMDK:21459418~pagePK:146736~piPK:146830~theSitePK:223547,00.html

Taliban nabídl příměří

Talibanští bojovníci vedení Maulvim Faqirem Mohammedem požádali ve středu 29.října 2008 pákistánskou vládu o příměří. Důvodem je rozsáhlá vládní vojenská operace proti militantním skupinám v oblasti Bajauru, se kterou si Taliban neví rady.
Taliban přislíbil ukončit boje, ale jen pokud vláda zastaví vzdušnou a dělostřeleckou ofenzívu. Militantní vůdci slíbili ukončení bojů, loajalitu vládě, pomoc při obnově státní moci v Bajauru, ukončení „islámských soudů“ a zrušení kontrolních stanovišť podél silnic. Ústupky ze strany Talibanu jsou důsledkem masivní armádní kampaně, která začala v srpnu tohoto roku.
Jednání mezi místními kmeny a Talibanem probíhala přes tři dny v oblasti Mamundu. Jednání se účastnili představitelé Talibanu a vládní úředníci. Na shromáždění bylo rozhodnuto stíhat občany, kteří budou podporovat cizí bojovníky. Mamund a Bajaur byly hlavními oblastmi, kde mělo hnutí Taliban velký vliv. Většina talibanského vedení pochází právě z této oblasti. Taliban zde založil i Velitelství islámských soudů.
Velkou zásluhu na kapitulaci místních bojovníků mělo i shromáždění kmenových náčelníků, které vedl Malik Fazle Mabúd. V nedávných týdnech byli místní domorodci pod tlakem vlády donuceni k boji proti Talibanu, což bylo dalším důležitým faktorem, který přispěl ke kapitulaci.



I přes tento dílčí úspěch pákistánské vlády se ale ukazuje, že potrvá ještě hodně dlouho, než bude terorismus v oblasti definitivně zlikvidován. V pátek 31. října se totiž uskutečnil další bombový útok v severozápadním Pákistánu ve městě Mardan, které je vzdáleno sto deset kilometrů od Islámábádu, hlavního města Pákistánu.
Tento útok byl namířen na policejního šéfa Akhtara Aliho Šáha. Sebevražedný útočník zaútočil na konvoj aut, která se nacházela před hlavním vchodem do rezidence výše zmíněného policisty. Ali Šáh sice pokus o atentát přežil, došlo ale k zabití osmi osob, z nichž byli tři civilisté a pět příslušníků policejních složek.
Světová média se neshodují v počtu raněných. Některá média uvádějí třináct, jiná se snaží útok maximalizovat a zvyšují počet zraněných na dvacet. K útoku se žádná organizace zatím nepřihlásila. Předpokládá se ale, že útok naplánovalo hnutí Taliban.
Tento útok dokazuje bezúčelnost zasedání pákistánských a afghánských přestavitelů, které se konalo na začátku týdne, a jehož cílem byla koordinace boje s extrémistickými skupinami. Útok rovněž ukazuje, že kapitulace talibanských bojovníků v Bajauru a Mamundu bylo jen částečným a dílčím vítězstvím.

Seznam literatury:

DIG Mardan unhurt as five cops among nine killed in suicide attack. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-10-31]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57661&Itemid=1

'Eight killed' in Pakistan attack. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-10-31]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/7701435.stm

8 killed in Pakistan suicide attack. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-10-31]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/8_killed_in_Pakistan_suicide_attack/articleshow/3659177.cms

Commander Pakistan "turns corner" in offensive. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-10-31]. http://www.reuters.com/article/topNews/idUSTRE49O16620081025

Taliban to ‘lay down arms’ if Bajaur operation halte Promise to surrender to Jirga, renounce militanty. Pak Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-10-31]. http://www.paktribune.com/news/index.shtml?207326

Bajaur Taleban 'to lay down arms'. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-10-31].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7699097.stm

úterý 28. října 2008

Jednání v Islámábádu

V pondělí 27. října začalo v Islámábádu krátké jednání mezi politickými vůdci Afghánistánu a Pákistánu. Pákistánský tisk mluví o tzv. „mini – jirga“. Toto krátké dvoudenní shromáždění navazuje na podobné setkání ze srpna 2007.
Jednání se účastní celkem 50 členů (25 zástupců Afghánistánu a 25 zástupců Pákistánu). Afghánskou delegaci vede bývalý ministr zahraničních věcí Abdullah Abdullah, pákistánským hlavním představitelem je zde guvernér provincie NWFP Owais Ahmad Ghání. V pákistánské delegaci bychom také nalezli politiky ostatních tří pákistánských provincií (Paňdžáb, provincie Sindh a Balúčistán). Jednání přihlíží také Tariq Azizuddin, bývalý pákistánský velvyslanec v Kábulu. Politici a také kmenoví náčelníci (hlavně z řad Paštunů) obou zemí jednají o možné dohodě s hnutím Taliban a o tom, jak ukončit násilí v zemi. Pákistánský ministr zahraničních věcí Šáh Mahmúd Quréší prohlásil, že „Afghánistán i Pákistán stojí tváří v tvář hrozbě terorismu a musí této výzvě čelit společně“. Dále uvedl,že „žádné jiné dvě země na světě nemají k sobě tak blízko. Máme společnou kulturu, literaturu, společné zvyky, jazyky, společné hrdiny a společnou historii. Sdílíme naši víru v islám. Naše snahy požadavky jsou také společné“.„Musíme s nimi [s milicemi] bojovat koordinovaným způsobem”, prohlásil afghánský politik Farúk Wardak. Pákistánská vláda se snaží vyzbrojovat kmenové náčelníky, kteří bojují s hnutím Taliban.
Kritici namítají, že toto dvoudenní shromáždění bude bezúčelné. Bude se podle nich jednat o zbytečnou iniciativu bez účasti vůdců hnutí Taliban. Delegáti ale namítají, že chtějí připravit půdu pro další dialog. „Naším programem je zajistit kontakty opozice s vládami Afghánistánu a Pákistánu, najít jejich stanovisko a vytvořit prostředí pro další dialog“ (v originále „environment for dialogue“), řekl člen Pákistánské náboženské strany, Paštun Mohammad Ibrahím.
Kladné ale umírněné stanovisko zaujala administrativa USA. Ministr obrany USA Robert Gates prohlásil, že USA jsou ochotny se dohodnout s hnutím Taliban, nikoli však s Al – Kajda. Vláda USA se aktivně podílí na řešení otázky Pákistánu a Afghánistánu (diplomaticky i vojensky). V pondělí 20. října navštívil Pákistán tajemník ministryně zahraničí Boucher, aby s pákistánskými představiteli projednal otázky týkající se boje proti terorismu, situace kolem pákistánsko – afghánské hranice, ekonomické situace Pákistánu v souvislosti s ekonomickou krizí. Tajemník Boucher rovněž navštívil Mítink přátel Pákistánu (zde byli dále přítomni zástupci Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Velké Británie). O týden později 27. října zase pravděpodobně americké rakety zabily v Jižním Váziristánu 20 militantních povstalců.
Zástupci hnutí Taliban prohlásili, že po skončení jednání v Islámábádu by mohli rozhodnout o osudu 68 kmenových bojovníků, kteří jsou věrní vládě a kteří byli v neděli zajati Talibanem.

Seznam použitých zdrojů:

Borka, A. Suspected U.S. strike in Pakistan kills 20 militants. [online]. 2008. [cit. 2008-10-28]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36162120081027

Suspected US strike kills 20 in Pakistan: Officials. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-10-28]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Suspected_US_strike_kills_20_in_Pakistan_Officials_/rssarticleshow/3644089.cms

Wood, R. Daily Press Briefing [online]. 2008. [cit. 2008-10-28]. http://www.state.gov/r/pa/prs/dpb/2008/oct/111076.htm

Pak-Afghan mini jirga begins; Pakistan committed to ensure regional peace: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-10-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57096&Itemid=2

Pak-Afghan jirga starts in cordial atmosphere. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-10-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57156&Itemid=2

neděle 19. října 2008

Bezpečnostní setkání pákistánských politiků

Pákistánský parlament se ve středu 8. října 2008 sešel s představiteli armády, aby zhodnotil bezpečnostní situaci v zemi. Senát a Národní shromáždění mluvili o neúspěšném úsilí o potlačení islámských milicí. Mítink se také snažil vytvořit jednotnou národní strategii k potlačení hnutí Taliban. Útoky na pakistánské vysoké představitele vzrostly poté, co armáda začala provádět rozsáhlé operace proti Talibanu v regionech blízko afghánských hranic. V těchto oblastech vládnou kmenoví náčelníci. Setkání nebylo přístupné veřejnosti ani tisku (to se stalo potřetí v historii Pakistánu).

Sezení zahájil Lt-Gen Ahmad Šuja Paša, bývalý šéf vojenských operací a současný šéf Pákistánské zpravodajské služby (ISI). Závěrečnou řeč měl pronést premiér Jusuf Raza Gilání. K účasti bylo přizváno také více než 15 politiků, kteří nejsou členy parlamentu.To se týká Nawaze Šarifa (hlavního představitele Pakistánské muslimské ligy) a řady dalších politických vůdců, kteří v únoru bojkotovali zdržení národních voleb.
Okolo budovy parlamentu byla vytvořena rozsáhlá bezpečnostní opatření. Všechny silnice směřující k budově parlamentu byly zablokovány a policie začala kontrolovat všechna vozidla jedoucí k parlamentu.
Nebylo jasné, jak dlouho bude setkání trvat. Některé politické strany navrhovaly pokračovat 2 nebo 3 dny s ohledem na důležitost projednávaných záležitostí a množství informací, které budou politici chtít co nejpodrobněji zpracovat a prodiskutovat. Od poslanců se očekávalo, že zpracují informace týkající se nárůstu aktivit milicí v zemi navzdory rozmísťování pakistánské armády v rizikových oblastech od roku 2002.

Zasedání bylo svoláno jako reakce na nedávné útoky vzbouřenců. Ti zaútočili na začátku října na sídlo Asfandyara Waliho (vedoucího představitele Awamské národní strany) a v září na Hotel Marriott v Islamábádu.

Seznam použitých zdrojů:

Pakistan MPs in Security Briefing. BBC [online],2008 [cit. 2008-10-14]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7658325.stm.

Pakistan spy chief to brief parliament on security. International Herald Tribune [online],2008 [cit. 2008-10-14]. http://www.iht.com/articles/reuters/2008/10/08/asia/OUKWD-UK-PAKISTAN-SECURITY.php

Pakistan's ISI chief briefs parliament on security. Reuters India [online],2008 [cit. 2008-10-14]. http://in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-35860920081008

Masood, L. Pakistani Parliament Briefed by Military. The New York Times [online],2008 [cit. 2008-10-14]. http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9905E3DA143CF93AA35753C1A96E9C8B63&scp=2&sq=pakistan%20briefing&st=cse

Pákistán udeřil zabitím 35 talibanců!!!


Pákistánské bezpečnostní síly oznámily zabití 35 bojovníků Talibanu, včetně dvou velitelů, blízko afghánské hranice.
V oblasti Orakzai úřady zveřejnily, že mezi mrtvými bojovníky bylo identifikováno dvanáct sebevražedných útočníků.
Ohlášená ofenzíva proti militantním skupinám na přišla po posledním sebevražedném bombovém útoku v pátek 10 října, ze kterého bylo obviněno hnutí Taliban (během této sebevražedné akce byly zabity tucty lidí). Další boje proti Talibanu pokračují v blízké provincii Bajaur.

"Bojové vrtulníky uskutečnili úspěšný nájezd na teroristické úkryty v oblasti Orakzai, kde bylo zabito třicet pět vzbouřenců. Tisková kancelář AFP citovala staršího polovojenského bezpečnostního úředníka. Ten vypověděl:
"Nájezd byl uskutečněný po průzkumu zpravodajské služby Pákistánu, která se setkala s talibanskými bojovníky a jejich veliteli.Mezi mrtvými bylo více než deset potencionálních sebevražedných útočníků.“
Tento incident ještě nebyl nezávisle potvrzen ze strany Talibanu.
Analytici říkají, že jednotky Talibanu a Al – Kajdy měly základny v nezákonných domorodých oblastech podél afghánské hranice, kde byly donedávna v bezpečí před americkými útoky.
Ale v nedávných měsících, armády Pákistánu a USA začaly útočit na bojové základy teroristů. K vládním jednotkám a armádě USA se přidali i místní domorodí vůdci, kteří také začali bojovat proti Talibanu a Al - Kajdě.
Páteční automobilový pumový útok byl proveden na shromáždění obyvatel, kteří chtěli podpořit anti-talibanskou milici. Taliban tucty zabitých lidí obvinil z podpory vlády v posledních letech.
USA v poslední době zvýšily údery v oblastech podél afghánské hranice. Cílem se stali bojovníci z extrémistických hnutí.

Seznam použitých zdrojů:

Pakistan hit 'kills 35 Taleban. BBC [online]. [cit. 2008-10-19] http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7666422.stm

Bahauddin, S. Pakistan clashes kill over 40 rebels, 2 soldiers. Reuters India [online]. [cit. 2008-10-19]http://in.reuters.com/article/companyNews/idINISL37824220081014

Air strikes kill 30 militants: Pakistan officials. The Times of India[online].2008, [cit. 2008-10-19]http://timesofindia.indiatimes.com/Pakistan_forces_kill_30_militants/rssarticleshow/3615354.cms

Forces killed 40 militants in Bajaur, 18 in Swat in latest offensive: Official. Associated Press of Pakistan [online].2008, [cit. 2008-10-19]http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=55674&Itemid=1

Úvod

Pákistán je islámskou federativní republikou v rámci Commonwealthu. Leží v jižní Asii. Sousedí s Indií, Čínou, Afghánistánem a Íránem. V současnosti se jedná o 6. nejlidnatější zemi světa.


Hospodářství a ekonomika

V Pákistánu se pěstuje zejména pšenice, rýže, luskoviny. Sklízí se bavlník, cukrová třtina a tabák. Nejvíce se chová skot, kozy, krávy, ovce, buvoly. Po vybudování mrazíren se rozšířil rybolov.
Těží se zemní plyn, ropa, fosfáty. Odsolováním mořské vody se získává sůl. Průmysl je většinou zaměřen na textilní a kožedělní odvětví. Postupně začínají převažovat zisky ze silniční dopravy nad zisky ze železniční dopravy.
Od roku 2003 podepsal Pákistán několik ekonomických smluv se svými obchodními partnery. Jedná se o dohody o zónách volného obchodu se Srí Lankou, Malajsií, se státy MERCOSUR a SAFTA (South Asian Free Trade Agreement). Pákistán je členem kooperace ECO (Organizace pro hospodářskou spolupráci). Je rovněž signatářem smlouvy PRETAS (Preferential Trade Agreement) a dále uzavřel ekonomická partnerství s Íránem, Čínou, Indonésií, USA, Tureckem a Mauriciem. Pákistán je rovněž členem Sdružení pro oblastní spolupráci v jižní Asii (SAARC), Organizace islámské konference (OIC) a také OSN a jejich přidružených organizací.

Obyvatelstvo

Nejpočetnějším národem v Pákistánu jsou Paňdžábci (skoro polovina). Následují Sindhané, Hindustánci,Balúčové, Sirájakové a Brahujové. Blízko afghánských hranic žijí početné skupiny Paštunů.

Pohled do historie

Na harappskou kulturu navázali indoevropští Árijové. Za Ašókovy vlády ve 3. st. př. n. l. bylo impérium kulturním centrem celé oblasti. Následovalo kušánské (1.- 3. st.) a guptovské (4. – 5. st.) období. Během 8. – 12. st. došlo k islamizaci území. Mughalská dynastie v 16. – 19. st. islámské učení ještě upevnila. V roce 1850 ovládli Pákistán Britové a připojili ho k Indii. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Indii (hinduistické dominium) a Pákistán (muslimské dominium). V roce 1971 se odtrhl Východní Pákistán a vznikl tak Bangladéš. Druhá polovina 20. st. byla ve znamení konfliktů s Indií o Kašmír a vnitřních politických bojů a vojenských převratů.

Současnost

Současným hlavním politickým představitelem Pákistánu je prezident Asíf Alí Zardárí. Ten v srpnu 2008 vystřídal generála Parvéze Mušarrafa, který provedl v říjnu 1999 poslední vojenský převrat. Parvéz Mušarraf rovněž začal spolupracovat s USA v boji proti terorismu a po 11. září se aktivně angažoval ve svržení Talibanu v Afghánistánu.
Spojenectví s USA však má za následek rostoucí moc islámských milicí (Talibanu a Al – Kaidy), které se koncentrují podél hranic s Afghánistánem, kde kvete obchod s opiáty a se zbraněmi. Hranice s Afghánistánem je pro pákistánskou vládu nejproblémovější oblastí (hlavně oblast FATA= Federally Administered Tribal Area, kde nesahají pravomoce vlády).
Od roku 1948 nebyl vyřešen problém Kašmíru, který si nárokuje Indie i Pákistán. Kašmír je dnes rozdělen mezi oba státy. Světovými médii jsou jednání o Kašmíru pečlivě sledována, protože Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně.
Posledním problémem jsou separatistické tendence provincie Balúčistán. Boj za vytvoření vlastního státu začal v 70. letech.

V našich analýzách a úvahách se zaměříme na současné snahy pákistánské vlády o stabilizaci bezpečnostní situace v zemi. Důkladně prozkoumáme situaci v problémových oblastech kolem afghánských hranic s důrazem na činnost hnutí Taliban a Al – Kaida. Kromě zpráv televizních agentur (BBC, Reuters India, The Times of India,…) budeme také čerpat z tiskových prohlášení jednotlivých zainteresovaných vlád (pákistánské vlády, vlády USA).