Analýza

Vliv úrovně pákistánské ekonomiky na regionální terorismus

V naší předešlé analýze jsme se ke konci zmínili o nepříznivém vlivu málo rozvinuté pákistánské ekonomiky na činnost militantních skupin v oblasti pákistánsko-afghánských hranic. V této analýze proto rozebereme pákistánskou socio-ekonomickou úroveň důkladněji.

Základní charakteristika pákistánské ekonomiky

Pákistán je chudá, rozvojová země. Světovou bankou je řazen do zemí Low Income (sem patří nejchudší a nejzaostalejší země na světě). Pákistánský hrubý domácí produkt na osobu přepočtený podle indexu parity kupní síly byl v roce 2007 až 172. na světě – 2400 amerických dolarů. To je skoro stejně jako v případě Džibutska, Kamerunu nebo Nigérie. Pákistán je zemí, která se orientuje výhradně na zemědělství. Díky zemědělstí je proto stát velmi závislý na přírodních podmínkách, které nejsou vždy příznivé. V zemědělském sektoru pracuje 50 procent obyvatel a na hrubém domácím produktu se zemědělství podílí více než 20 procenty (průmysl 27 procenty a služby 53 procenty). Jde o podobné rozložení jednotlivých ekonomických sektorů jako v případě Bangladéše nebo Mozambiku.

Ekonomická situace v Pákistánu se od roku 2001 po zásahu Mezinárodního měnového fondu zlepšila. Pákistán ve spolupráci se světovými organizacemi vstoupil na globální trh a zaznamenal růst tempa hrubého domácího produktu v průměru o 7 procent. Pákistánská vláda také změnila strukturu svých investicí, když na splnění cílů Miléniové deklarace vyčlenila 52 procent peněz z celkového rozpočtu. I přesto, že se ekonomická situace v zemi od roku 2001 zlepšila, nemůžeme ale tvrdit, že by byla ideální. Právě naopak.
Tváří v tvář nepříznivým vnitřním a externím faktorům pákistánská ekonomika ukázala ohromnou pružnost proti otřesům velmi vysoké síly. Domácí
faktory, jako zvýšené politické napětí , nestabilní právní situace, spojené s externími faktory, jako zhoršující se mezinárodní finanční krize a nebývalé zvýšení ceny jídla a energetický surovin testovaly sílu ekonomiky. Ekonomika vzrostla průměrně poměrem 6.6 procent ročně za posledních šest let.
Nepříznivou situaci vyvolaly v roce 2008 vnitropolitické události spojené s únorovými všeobecnými parlamentními volbami. Kdy došlo ke jmenování nové vlády a boji o prezidentské křeslo. Země se začala propadat do ekonomické krize. Mělo to za následek rapidní odliv zahraničních investorů, což se odrazilo v růstu HDP. Krize měla a má dopad v podobě navýšení cen potravin, paliv a energií a základního spotřebního zboží.
Burza v Karáčí zažila v posledních měsících hluboký propad a akcie pákistánských společností se od dubna 2008 propadly v průměru o jednu třetinu.
Pákistán pod vedením nové vlády vyčerpává rychlým tempem zásoby devizových rezerv, které se snížily až na současných 5,5 miliard USD. V stejném období v minulém roce činily zásoby devizových rezerv 16,5 miliard USD. Deficit státního rozpočtu dosáhl 21 miliard USD, což je nejvyšší propad od 70. let.
Pětiset miliardová europůjčka vyprší v únoru 2008, ale tržní hospodářství je nepopíratelně nečinné. Země potřebuje bezodkladně 3 miliardy a dalších 10 miliard v období dvou let k tomu aby zacelila rozdíl plateb. Pákistánský prezident A. Zardarí podnikl zbytečnou cestu do Saudské Arábie, USA a Činy. Saudská Arábie vyhověla Pákistánu v žádosti na poskytnutí 5,9 miliard ve formě odložených naftových plateb.
Čína nechce lehkovážně vystavit sněmku s pomocí pro stále sílící dysfunkčnost pákistánského státu. USA řeší vlastní finanční krizi.
Přesto byl v Kongresu projednán návrh zákona o hospodářské pomoci ve výší 1,5 miliard dolarů za rok po dobu deseti let, tak aby došlo k postupu proti válce s islámistickými extrémisty v domorodých oblastech Afghánistánu. Po těchto krocích je Zardárí připraven plánovat další cestu do Saudské Arábie.

Země je postižena energetickou krizí s odhadovaným deficitem výroby elektrické energie 4500 MW, který paralyzuje pákistánskou průmyslovou výrobu a vyvolává silné napětí ve společnosti, kdy domácnosti zůstávají dlouhé hodiny bez elektřiny. Od zvolení prezidenta Zardárího v září 2008 byly výpadky elektrické energie v hlavním městě minimalizovány, ale jedná se pouze o populistický krok, který není podepřen žádným koncepčním řešením. Nedostatek el. energie vyvolal v průběhu roku opakované občanské protesty a demonstrace, které se v několika případech zvrhly v rabování a vypalování úřadů elektroenergetických společností. Vláda z důvodu vlastní nesolventnosti přestala platit zahraničním výrobcům elektrické energie, z nichž někteří vyrábějí jen na poloviční výkon a hrozí zastavit dodávky úplně. Zaplaceno nedostal ani největší pákistánský výrobce a distributor el. energie WAPDA.
Velkým problémem pákistánské ekonomiky je silný vliv armády na ekonomický chod země. V čele mnoha významných státních i privátních podniků stojí penzionovaní vysocí důstojníci pákistánské armády. Odhaduje se, že kolem 60 procent finančních prostředků ze státního rozpočtu je vyčleněno pro armádu, zatímco pouhá necelá 2 procenta směřují do vzdělávacího sektoru.

Základní makroekonomický ukazatel
(HDP, obyva., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

tabulka je zhotovena na základě informací poskytnuté pákistánskou vládou na stránkách www.pakistan.gov.pk, údaje jsou v shodě s IMF i stránkami CIA(ústřední zpravodajské služby)

Pákistán je významným příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, zejména od mezinárodních finančních institucí (IMF, WB, ADB) a bilaterálních donorů. USA se zavázaly poskytnout v letech 2005–2009 ekonomickou a vojenskou pomoc Pákistánu ve výši 3 miliardy dolarů. Světová banka společně s Mezinárodním měnovým fondem poskytly 1 miliardu dolarů a sama Světová banka v průběhu let 2004–2006 500 milionů dolarů. Asijská rozvojová banka poskytla Pákistánu od počátku svého regionálního působení v roce 1966 na 18,6 miliard dolarů finanční pomoci. Dalšími významnými donory v Pákistánu je Evropská komise, Velká Británie, Německo, Francie, Nrsko, Švýcarsko a Japonsko.

Neochotně se musel Pakistán obrátit na Mezinárodní měnový fond (IMF) v letošním roce. Dne 22. října se představitelé IMF a pákistánské vlády dohodly na diskuzi o záchranné finanční podpoře. IMF přislíbil po dohodách s Pákistánem na klíčových prvcích ekonomického programu půjčku ve výši 7,6 miliard dolarů na zmírnění potíží s platební bilancí.
IMF oznámil dva základní cíle pomoci. První je obnovení důvěry domácích a zahraničních investorů napínáním finanční a peněžní politiky. Druhým cílem je ochrana chudých a sociální stabilita v zemi.
Pákistánský zahraniční dluh a devizové závazky činily ke konci června 2008 45,9 miliard dolarů.

tabulka vyhotovena na základě informací s CIA

Zemědělství:
Z tabulky (viz výše) vyplývá, že podíl zemědělství na HDP je 20,9 procent a zaměstnává 43,4 procent práceschopného obyvatelstva. Za období 2007-2008 nicméně zemědělství vykázalo výrazně nízký růst 1,5 procent oproti plánovaným 4,8 procentům.V živočišné výrobě se Pákistán specializuje na chov hovězího, skopového a produkci vajíček.
Hlavní druhy pěstovaných plodin – objem produkce za období 2007-2008:
• Pšenice 21,7 milionů tun
• Rýže 5,5 milionů tun
• Cukrová třtina 63,9 milionů tun
• Bavlna 11,7 milionů žoků
• Kukuřice 3,3 milionů tun

Průmysl:
Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Pákistánu je textilní průmysl, na který připadá 66 procent vývozu a který by do budoucna měl být jedním z hlavních opěrných bodů pro zlepšení ekonomické situace v zemi. Jeho podíl na světových trzích číní 30 procent s bavlněnou přízí a 8 procent s bavlněným oblečením. Textilní průmysl zaměstnává okolo 40 procent pracovních sil. Textilní výroba se podílí 9 procenty na HDP.

Služby:
Sektor služeb vykazuje od roku 2007 stabilní růst 8,2 procent. Na celkovém HDP se podílí 53,2 procenty.
Nejvýznamnější ze sektoru služeb je skladování, komunikace, finančnictví a pojišťovnictví, které tvoří 24 procent z tohoto sektoru. Zařadili bychom zde i telekomunikaci, kterou považujeme za kladný krok v před. V r. 2003 pákistánská vláda prezentovala deregulační politiku v oblasti pevných telefonních služeb, aby vytvořila konkurenční prostředí a povzbudila privátní investice.
V lednu 2004 byla formována vůbec první vládní politika v oblasti mobilních telefonních služeb definující udělování licencí operátorům. Licence jsou udělovány na 15 let a každých 5 let má dojít k revizi této politiky. Oblast mobilních telefonních služeb zažila v posledních třech letech přelomový boom a v současnosti je na pákistánské trhu přítomno pět mobilních operátorů -Warid, Telenor, Instaphone, Paktel a Ufone. Počet uživatelů mobilních telefonů se v březnu 2008 odhadoval na 82 milionů. Dostupnost komunikačních zařízení pro obyvatele Pákistánu se zvětšila, přístup k internetu má však pouze 10 procent obyvatel.

Vývoz:
Hlavními odběrateli pákistánského zboží jsou USA, Spojené arabské emiráty, Čína, Afghánistán a Velká Británie. Vývoz činí 18, 12 miliard dolarů. USA jsou odběratelem 17,7 procent zboží, Spojené arabské emiráty 10,2 procent, Afghánistán 8,3 procent, Čína 5,1 procent a Velká Británie 4,6 procent.
Vývozním zbožím je již zmíněný textil, rýže, kožedělné výrobky, sportovní zboží a koberce, cement, ze zbrojního průmyslu obranné vybavení, dále sušené mléko, nábytek, dlaždice, mramor, mořské plody – hlavně garnáti.

Dovoz:
Hlavními dovozci jsou Čína s 16,1 procenty, Saudská Arábie 10,8 procenty, Spojené arabské emiráty 10 procenty, USA 5,7 procenty, Kuvajt 4,8 procenty a japonsko s 4,3 procenty.
Hlavní importním zbožím je ropa a ropné produkty, léky, farmaceutické výrobky, železo a ocel, potraviny, čaj, pokrmové oleje, průmyslové stroje, letadla, plastické hmoty, papír, stavební stroje, nákladní automobily, automobily, počítače, počítačové díly, obranné prostředky, hračky, elektronika a jiné.


Ukazatele kvality života

Střední délka života v Pákistánu je na rozvojovou zemi relativně vysoká – ženy se dožívají v průměru 65 let a muži 63 let. S ostatními kvalitativními ukazately života už je to ale horší. Platí zde prakticky to stejné, co jsme řekli o ekonomice. Došlo ke zlepšení, ale situace není rozhodně ideální. Asijská rozvojová banka řadí Pákistán do zemí, ke kterým došlo k rozvoji, ale k příliš malému na to, aby Pákistán splnil cíle Miléniové deklarace OSN.

Chudoba

V Pákistánu žije přes 20 procent obyvatel (z celkového počtu 173 milionů), kteří nemají dostatek potravy. Skoro 40 procent dětí pod 5 let věku je podvyživených. Skoro 10 procent populace žije pod hranicí jednoho dolaru na den (podle indexu parity kupní síly). Skutečný počet lidí přežívajících v nesnesitelných chudých podmínkách je však pravděpodobně ještě vyšší, protože statistické údaje mezinárodních organizací většinou nezahrnují obyvatele žijící pod hranicí např. tří dolarů na den. Např. Světová banka evidovala v roce 2002 74 procent pákistánské populace, která žila pod hranicí dvou dolarů na den.

Vzdělanost a negramotnost

Základního vzdělání dosáhne v Pákistánu jen 65 procent dětí. To je skoro nejméně ze všech rozvojových zemí v Asii a Tichém oceánu. Existují také obrovské rozdíly mezi pohlavími. Gramotnost mužů je necelých 80 procent, zatímco gramotnost žen je asi 60 procent. Hůře je na tom v Asii už jen Bangladéš, Papua Nová Guinea a sousední Afghánistán (zde je gramotnost žen pouze necelých 20 procent a gramotnost mužů necelých 50 procent). Problémem v Pákistánu stále zůstává nerovné postavení dívek a chlapců ve školách. Zde sice došlo k výraznému zlepšení, ale pořád na 100 studujících chlapců (v základních školách) připadá pouze 78 dívek.

Dětská úmrtnost a úmrtnost při porodech

Dětská úmrtnost je obrovská. Z tisíce narozených dětí jich do pěti let věku umře skoro 100. Hůř je na tom už jen Myanmar a sousední Afghánistán, kde dosahuje úmrtnost neuvěřitelných 250 promile.
Vysoká je také úmrtnost při porodech. Na 100 000 živě narozených dětí připadá asi 300 mrtvých při porodu. Pro srovnání např. v Jižní Koreji činí tento index mateřské úmrtnosti méně než 15 mrtvých. Extrémem je znovu Afghánistán, kde na 100 000 živě narozených dětí připadá 1800 mrtvých (nejvíc v celé Asii).

Malárie

Největším zdravotním problémem je pro pákistánské obyvatelstvo malárie. Rozsáhlé rozšíření malárie souvisí podle WHO hlavně s extenzivním růstem v zemědělství, rozlehlými a nekvalitními zavlažovacími systémy a také s monzunovými dešti. Všechny tyto faktory zlepšují podmínky pro život komárů, kteří malárii přenášejí, a zvyšují riziko výskytu malárie. Od roku 1990 do roku 2003 se počet případů malárie zvýšil z asi 80 000 případů na asi 125 000 případů ročně (což souvisí také s růstem počtu obyvatelstva a vysokým přirozeným přírůstkem). Na 100 000 obyvatel připadá 79 případů malárie a v sousedním Afghánistánu je to dokonce 343 případů (pro srovnání např. Bangladéš 35 případů, Vietnam 26 případů). Od devadesátých let proto zvětšila pákistánská vláda investice do boje proti malárii z 6 milionů dolarů na skoro 500 milionů dolarů. Mezinárodní organizace poskytují pákistánské vládě navíc dalších 80 milionů dolarů. Podle WHO však stále zůstávají problémy s nedostatkem kvalitních lékařských zařízení, nedostatečnou distribucí sítí proti komárům, nedostatkem kvalitních a hlavně rychlých diagnostických přístrojů a s monitorováním pacientů.

Městské a venkovské obyvatelstvo

Život ve městech i na venkově je v Pákistánu oproti minulosti kvalitnější, přesto stále 10 procent městského a 60 procent venkovského obyvatelstva nemá dostatečný přístup k nezávadné čisté vodě. Skoro polovina městské populace stále žije v chudých čtvrtích a ve slumech. V Afghánistánu žije ve slumech dokonce 98 procent městského obyvatelstva.

Drogy

Ze sousedního Afghánistánu proniká na pákistánské území obchod s drogami. Podle údajů OSN připadá na samotný Afghánistán 92 procent celosvětové produkce opia. V úterý 11. listopadu zabavila policie ve městě Gerešk v severním Afghánistánu 18 tun opia, které podle úřadů stačilo na výrobu 30 tun heroinu. Jednalo se o první nález nelegálních drog mimo oblast města Laškar Gah, kde se výroba drog soustřeďuje nejvíce. Problém s drogami na pákistánsko-afghánských hranicích má dopady nejen na místní ale i na evropské trhy. Už v roce 2002 podle mluvčího UNDCP (Organizace OSN pro kontrolu drog) Kemala Kurspahika bylo afghánské opium odpovědné za skoro 90 procent veškerého heroinu na evropských trzích.

Shrnutí

Už jen z pouhého výčtu základních sociálních, ekonomických, zdravotnických a jiných údajů vidíme, že život pákistánských obyvatel není zrovna jednoduchý. Ještě horší situace je v sousedním Afghánistánu. Pákistánská a afghánská vláda těžko může v budoucnu účinně bojovat s Al-Kajdou a Talibanem, když zdejší obyvatelé neumí číst, žijí v neustálém strachu z malárie (pokud vůbec jsou dostatečně vzděláni a vědí, že nějaká malárie existuje), nemají přístup ke kvalitním informacím a nejsou schopní si sami vydělat na jídlo. Nevzdělanosti, chudoby a neinformovanosti naopak extrémistická hnutí velice dobře využívají a snadno manipulují se zdejšími obyvateli. Chudí obyvatelé na pákistánsko-afghánských hranicích budou zcela pochopitelně sympatizovat s dealery drog z hnutí Al-Kajdá a Taliban, díky kterým si vydělají na střechu nad hlavou, a ne s pákistánskými, afhgánskými a americkými vojáky, kteří proti těmto lidem z extrémistických skupin naopak bojují.

Opatření vlády pro zlepšení sociální a ekonomické situace

To všechno si samozřejmě uvědomují i zainteresované vlády. Ke zlepšení ekonomické situace v oblasti rozhodně nepřispělo ani nedávné zemětřesení v Pákistánu a globální finanční krize. Pákistánští přední političtí představitelé proto přesunuli svou pozornost od vojenských operací k ekonomické stabilizaci země. Také pákistánský tisk se soustředí více na ekonomické události než na sebevražedné útoky teroristů.
V úterý 4. listopadu 2008 odletěl pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí na dvoudenní návštěvu Saudské Arábie. Saudská Arábie je blízkým pákistánským spojencem a ekonomickým partnerem od sovětské invaze do Afghánistánu v roce 1979. Oba státy dnes mezi sebou obchodují se zbožím za 5,7 miliard amerických dolarů. Zardárí jednal s vládou Saudské Arábie o další ekonomické, politické a vojenské spolupráci. Zardárí rovněž žádal Saudskou Arábii o odložení plateb za dodávky ropy, aby mohl trochu ulevit zadluženému pákistánskému rozpočtu. Zopakoval tak to, o co již v červenci 2008 usiloval premiér Gillání.
O čtyři dny později, v sobotu 8. listopadu, projednávala pákistánská vláda na zasedání v Islámábádu ekonomické záležitosti, které se týkají energetiky. Vláda chce do budoucna zvýšit energetickou bezpečnost státu. Prezident Zardárí prohlásil, že Pákistán se pokusí začít využívat etanol jako palivo. Etanol se vyrábí z cukrové třtiny a z obilí.
V pondělí 10. listopadu oficiálně požádala pákistánská vláda o pomoc Mezinárodní měnový fond. Konkrétně zažádal Pákistán o půjčku 9 miliard amerických dolarů. Pákistán tvrdí, že část z půjčky by mohl zaplatit již v roce 2009, a proto doufá, že mu Mezinárodní měnový fond zaručí mírné podmínky pro splácení dluhu.
O den později, v úterý 11. listopadu, řekl předseda vlády Jusuf Ráza Gilání na návštěvě v Láhauru, že stabilita národní ekonomiky je pro vládu hlavní prioritou. Řekl, že vláda připravila plán konkrétních opatření na přilákání zahraničních investic. Mimo jiné prohlásil, že je třeba zlikvidovat terorismus v zemi, protože právě terorismus je hlavní překážkou pro příliv zahraničních investic.
Pro další vývoj bude bezesporu důležité, jak dopadne zasedání zemí FOP (Friends of Pakistan), které je naplánováno na 17. listopadu. Členy organizace FOP jsou mimo jiné USA, Čína, Francie, Saudská Arábie, Velká Británie a Spojené arabské emiráty.

Komentář

Stabilizace pákistánské ekonomiky a zlepšení kvality životní úrovně je a bude do budoucna důležitou součástí boje proti terorismu v oblasti pákistánsko-afghánských hranic. Bohužel s nynější vládou to bude velice těžké. Připadne mám, že to co se snažila budovat předchozí vláda bylo během velmi krátké doby zničeno. Důkazem je odchod nezbytně důležitých investorů ze země. Ale samozřejmě za vše nemůže jen vláda i když nese největší díl viny. Jsou to také časté přírodní katastrofy, zvláště zemětřesení, která ničí zemi. V roce 2005 mělo za následek zvětšení mezinárodní pomoci a poslední, která proběhla letos na konci října a začátkem listopadu zřejmě opět donutí bohaté státy „vytáhnout peněženky“.
Problémy chudoby, malárie, vysoké dětské úmrtnosti, vysoké negramotnosti atd. jsou sami o sobě obrovské. V Pákistánu se k nim ale přidává ještě problém terorismu a obchodu s drogami ze sousedního (ještě zaostalejšího) Afghánistánu. Navíc pákistánská vláda často „šlape vedle“ - těžko se dá např. pochopit, jak může prezident Zardárí zcela vážně uvažovat o plošném používání etanolu (který se vyrábí z obilí) jako paliva v zemi, kde 20 procent obyvatel trpí hladem.
Pro budoucí vývoj Pákistánu bude důležité, jak efektivně a vhodně bude vláda investovat peníze od Mezinárodního měnového fondu. Pákistán se bude muset také postupně začít spoléhat na vlastní zdroje a ne na půjčky zvenčí. A konečně, významnou roli sehraje organizace FOP, jejímiž členy jsou kromě chudého Pákistánu také bohaté ropné státy (např. Saudská Arábie), státy G8 (např. USA, Francie) a také prudce se rozvíjející státy (např. Čína).

Seznam literatury:

Khan, I. Zardari seeks urgent Saudi funds. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-14]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7708267.stm.

Pak formally seeks $9 billion IMF emergency aid. The Times of India [online], [cit. 2008-11-14] http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pak_formally_seeks_9_billion_IMF_emergency_aid/articleshow/3696735.cms.

Stability of economy, law & order on top priority of government: Gilani. Associated Press of Pakistan [online], [cit. 2008-11-14].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58803&Itemid=2.

Out of box solutions needed to overcome energy crisis: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-14].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=58562&Itemid=2.

Asian Development Bank. Key Indicators for Asia and the Pacific 2008. 39. vyd., Manila: Asian Development Bank, 2008. 276 s. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://www.adb.org/Documents/Books/Key_Indicators/2008/pdf/Key-Indicators-2008.pdf.

World Bank. Pakistan Country Overview. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://www.worldbank.org.pk/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/PAKISTANEXTN/0,,contentMDK:20131431~menuPK:293059~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:293052,00.html.

WHO. Pakistan Country Profile Overview of malaria control activities and programme progress. 5 s. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://rbm.who.int/wmr2005/profiles/paquistan.pdf.

UNODC. Executive Summary. 16 s. [online]. [cit. 2008-11-14].
http://www.unodc.org/documents/wdr/WDR_2008/Executive%20Summary.pdf.

UN concern over Afghan drug revival. BBC [online]. 2002, [cit. 2008-11-14].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/1834118.stm.

Pákistán: Ekonomická charakteristika země. Businessinfo [online]. 2008 [cit. 2008-11-14].
http://www.businessinfo.cz/cz/sti/pakistan-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001468/

CIA: The world fact book Pakistan. [online]. 2008 [cit. 2008-11-19].
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbok/geos/pk.html

Ekonomy: Pakistan economics [online]. 2008 [cit. 2008-11-19].
http://www.statpak.gov.pk/depts/fbs/statistics/national_accounts/national_accounts.html

'Huge' Afghanistan drugs seizure. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-14].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7722940.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7722940

Kniha faktů CIA. [online]. [cit. 2008-11-14]. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html