Během celého semestru jsme sledovali dění v Pákistánu. Věnovali jsme se terorismu, ekonomické situaci, politické situaci a vztahům s Indií. Nyní můžeme rekapitulovat.
Terorismus
Do Pákistánu se terorismus rozšířil po útocích 11. září 2001. Vlády USA a Velké Británie se o měsíc později rozhodly odstranit extrémistické skupiny z Afghánistánu a svrhnout talibanský režim. Tato operace, která nesla jméno Trvalá svoboda, byla úspěšná a spojenecké jednotky dobyly za měsíc bojů Kábul. Teroristé ze skupin Al-Kajdá a Taliban uprchli do sousedního Pákistánu. Příslušníci Al-Kajdy a Talibanu využívají hlavně oblasti Severozápadní pohraniční provincie a FATA (Federálně spravované kmenové území).
Po těchto událostech začal prezident Mušarraf spolupracovat s vládou USA. Spojenectví vydrželo dodnes, je ale nestabilní. Vysoce postavení vojenští i političtí představitelé USA (např. ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, vrchní velitel generál Petraeus, admirál Mike Mullen, atd.) sice relativně často navštěvují prezidentské sídlo v Islámábádu, ale současný prezident Zardárí i další představitelé pákistánské vlády často kritizují USA. Američané totiž uplatňují tvrdý postup v rámci boje proti terorismu, se kterým čelní pákistánští politici ne vždy souhlasí. Vláda USA je Pákistánem často kritizována např. za raketové útoky proti Talibanu a Al-Kajdě. Podle pákistánské vlády při nich umírají i civilisté. Faktem ale je, že vláda USA si ze stížností pákistánských politiků nedělá příliš „těžkou hlavu“ a naopak ještě přitvrdila. Tato strategie vede na jednu stranu k úspěchům (např. ke konci října po rozsáhlé ofenzivě kapitulovaly jednotky Talibanu v oblasti Bajauru), na druhou stranu ke zvýšení teroristických útoků a ke zhoršení bezpečnostní situace v zemi. V Pákistánu prakticky není dne, kdy by nedošlo k nějakému teroristickému útoku. Kromě civilního obyvatelstva jsou terčem i vojáci, policisté i politici. Sebevražedný atentátník např. ukončil bezpečnostní setkání pákistánských politiků, které začalo 8. října tohoto roku. O měsíc později, 10. listopadu, byl dokonce unesen vojenský konvoj jednotek NATO, který vezl zásoby do Afghánistánu.
Do budoucna bude pro úspěšný boj s terorismem na území Pákistánu důležité spojenectví USA, Pákistánu a také Afghánistánu. Pákistánsko-afghánské vztahy jsou na velice dobré úrovni od invaze SSSR do Afghánistánu v roce 1979. Pákistán poskytoval afghánským uprchlíkům azyl a také dodával zbraně afghánským povstalcům (mudžahedínům). Pákistán i Afghánistán navíc v současnosti řeší úplně stejný problém terorismu. Vztahy USA a Pákistánu už jsou složitější. Současný pákistánský prezident Zardárí sice chce zlikvidovat terorismus, ale je méně tolerantní k operacím cizích vojsk na pákistánském území než bývalý prezident Mušarraf. Největším nebezpečím do budoucna je ale zvyšování protiamerických nálad u veřejnosti. Již nyní někteří Pákistánci sympatizují raději s drogovými dealery Al-Kajdy a Talibanu, kteří jim zajišťují obživu, než s americkými vojáky.
Ekonomická situace
Od roku 2001 se ekonomická situace v Pákistánu zlepšila, pořád ale je špatná. Nepříznivý dopad měly globální výkyvy (vyšší ceny potravin a ropy, finanční krize), které donutily pákistánskou vládu požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond. Ten 24. listopadu 2008 poskytl Pákistánu půjčku přes 7,5 miliardy dolarů. Kromě terorismu bude muset pákistánská vláda vyřešit v budoucnu typické problémy chudé rozvojové země. Nedostatek elektřiny a časté výpadky vedly v tomto roce k mnoha demonstracím. Přes 40 procent pracujících je zaměstnáno v zemědělství, které ale není zrovna na vysoké úrovni. Přes 20 procent obyvatel (v Pákistánu jich žije asi 170 milionů) trpí nedostatkem potravy. Úmrtnost dětí do pěti let věku je pro Evropana jen těžko uvěřitelných 100 promile. Od roku 1990 se kvůli nekvalitnímu zemědělství a zavlažování rozšiřuje malárie. Skoro polovina městského obyvatelstva žije ve slumech a přes 60 procent venkovanů nemá přístup k nezávadné, čisté pitné vodě. Sociální a ekonomická situace pákistánských obyvatel se sice zlepšila a zlepšuje, pořád ale není zrovna ideální. Asijská rozvojová banka tvrdí, že pákistánský ekonomický rozvoj je příliš pomalý, a proto nebudou splněny cíle Miléniové deklarace OSN. Světová banka zase řadí Pákistán do nejchudších zemí světa.
Pro budoucí zlepšení pákistánské ekonomiky bude důležitá spolupráce se strategickými partnery. Pákistán je členem integrace FOP (Friends of Pakistan), jejímiž členy jsou také např. USA, Francie, Čína a Saudská Arábie. Tato integrace, která sdružuje rostoucí ekonomiky třetího světa, státy G8 a bohaté ropné státy, může Pákistánu v budoucnu výrazně pomoci při ekonomickém růstu. Důležité také bude, jak efektivně bude pákistánská vláda investovat peníze od Mezinárodního měnového fondu a jiných dárců (Světové banky, Asijské rozvojové banky, Evropské komise, Velké Británie, Německa, Norska, Švýcarska a Japonska).
Politická situace
Pákistán se od roku 1970 dělí na 4 provincie (Paňdžáb s hlavním střediskem Láhaur, Sind s hlavním střediskem Karáčí, Balúčistán se střediskem Kvéta, Severozápadní pohraniční provincie se střediskem Péšávar), z nichž každá má několik krajů. Mimo provinční systém stojí oblast FATA a Území federálního hlavního města. Pákistán také spravuje na základě dohody OSN z roku 1949 území Kašmíru. Kašmír má 2 správní jednotky (Azád Kašmír a Severní oblast), které mají speciální status a jsou řízeny speciálním ministerstvem.
Pákistánská vláda má problémy s kontrolou v oblastech FATA, Severozápadní pohraniční provincie a Severní oblasti. Malý vliv centrální vlády v Islámábádu v provinciích FATA a Severozápadní pohraniční provincie souvisí s vysokou mírou autonomie lokálních vlád. Všechny 4 pákistánské provincie mají svého guvernéra, radu ministrů a provinční sněm. Zdravotnické, sociální, vzdělávací, zemědělské a jiné služby si zajišťují provinční vlády samy. Federální vláda se sice snaží posílit svůj vliv, ale např. v Severozápadní pohraniční provincii neúspěšně. Zde navíc v roce 2001 provedl prezident Mušarraf ne zrovna šťastnou reformu, která způsobila to, že dnes v celém Pákistánu existuje přes 5000 lokálních vlád. Pákistánská vláda není schopná kontrolovat dění ani v provinčních vládách, natož pak v hierarchicky níže postavených vládách.
Území Severní oblasti je osídleno lidmi, kteří se chtějí vymanit z pákistánské nadvlády a připojit se k Indii. Proto ani vláda pevné ruky nemůže zajistit pákistánské federální vládě kontrolu v regionu. Federální vláda proto také podporuje separatistické organizace (nejznámější takovou organizací je Laškar-e-Tajba). Centrální vláda nechce přijmout žádný demokratický systém v oblasti a v některých regionech jsou omezována lidská práva.
Dlouhodobou slabinou politického systému Pákistánu je silné postavení armády a tajné služby ISI. Od rozpadu Britské Indie v roce 1947 provedli armádní činitelé 5 státních převratů. Na armádu je vyčleňováno skoro 60 procent peněz ze státního rozpočtu. Řediteli mnoha státních i soukromých podniků jsou bývalí důstojníci. Tajná služba ISI se někdy chová jako „stát ve státě“. Až donedávna dokonce měla tajná služba dokonce svou vlastní politickou stranu. Teprve 25. listopadu oznámil Šáh Mehmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, že tento politický subjekt (který navíc byl obviňován západními státy z podpory Talibanu) byl rozpuštěn.
Vztahy s Indií
Vztahy s Indií jsou v současnosti jedním z mediálně sledovaných témat. Indicko-pákistánské vztahy nejsou dobré už od rozpadu Britské Indie od roku 1947. Již tehdy začal spor o Kašmír, který vyústil ve dvacátém století ve 4 ozbrojené konflikty. Současné vztahy se nesou ve znamení teroristických útoků v Mumbaji, které proběhly koncem listopadu. Z těchto útoků bylo obviněno tajnými službami Indie a USA a indickými policejními orgány již výše zmíněné hnutí Laškar-e-Tajba. Pákistán byl dále obviněn z přímé podpory teroristů. I kdyby pákistánská vláda neměla s mumbajskými útoky nic společného, tato událost jasně ukázala, že vzájemné vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou velice křehké. Ani zadržení teroristy Lakhviho (hlavního organizátora útoků) pákistánskými speciálními jednotkami 8. prosince nepřineslo uvolnění napětí. Naopak, indický tisk i někteří odborníci na terorismus tvrdí, že Pákistán zatkl Lakhviho jen kvůli mezinárodnímu nátlaku (což nelze vyloučit).
Vztahy Pákistánu a Indie pozorně sledují USA. Pákistán je klíčovou zemí v boji proti terorismu a spory s Indií tomuto boji nijak nepomáhají. Proto po mumbajských útocích hned několik politiků a vojenských představitelů USA navštívilo Islámábád (nezávisle na sobě). Uklidnit situaci přiletěl i britský premiér Gordon Brown. I EU chce do budoucna upevnit vztahy s Pákistánem a zmírnit napětí v regionu. Zájem USA a EU je pochopitelný – Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně a případný konflikt by mohl mít katastrofální následky.
Literatura:
Pro shrnutí jsme využili všechny dříve použité zdroje pro analýzy a zprávy.
středa 17. prosince 2008
sobota 13. prosince 2008
Analýza
Indicko-pákistánské vztahy
Minulost indicko-pákistánských vztahů
Minulost indicko-pákistánských vztahů
O indicko-pákistánských vztazích můžeme říct, že je to hlavně souboj dvou odlišných kultur - hinduistů a muslimů. Z historického hlediska je proto nutné zajít až do doby, kdy dochází k prvním konfliktům. Na počátku 8. století šíří islám v Indii arabové, kteří obsadili Sind a Multán(jsou to oblasti dnešního Pákistánu kolem řeky Indus). Byli zadržení vojenskou dynastií radžpútánů. Další můslimské expanze na indický poloostrov probíhali kolem roku 1000 a na konci 15. století. Od muslimů Hindové přejímali válečné zkušenosti a začali vytvářet pravidelné a placené armády. Vzniklé sultanáty byly postupem času pohlceny mughalskou říší, která ovládla celý indický poloostrov. Vlivem kolonizace problémy mezi muslimy a hindy do jisté míry utichly, protože zde byl nový problém a to v podobě závislosti.
V roce 1947 zanikla Britská Indie a subkontinent byl rozdělen na dvě nezávislé země:
převážně hinduistickou Indii a muslimský stát Pákistán. Pákistán byl samozřejmě založen na základě náboženské orientace. Tento stát se skládal ze dvou částí - Západního a Východního Pákistánu. Tato území byla od sebe vzdálena asi 1800 km.
Vztahy Pákistánu s Indií byly špatné již při rozdělení. Bylo to způsobeno hinduisticko-muslimskými srážkami, masovou emigrací a indicko-pákistánským konfliktem o držení velké severní provincie Kašmír, o čemž jsme se trochu zmínili v minulé analýze. Spor o Kašmír se odrazil hned v několika válkách - v roce 1947 (první válka o Kašmír), následovala v roce 1965 druhá válka o Kašmír, v roce 1971 proběhla třetí válka, která byl úzce spojena s bangladéšskou osvobozeneckou válkou a poslední, která proběhla v roce 1999 (kárgilská válka). Na zhoršení politických, ale i kulturních vztahů se podepsal vznik samostatného Bangladéše z Východního Pákistánu. Jahjá Chán byl vojenským představitelem celého území.V roce 1970 zorganizoval celostátní volby do shromáždění, které mělo vytvořit novou ústavu. V Západním Pákistánu zvítězila Pákistánská Lidová strana (PPP) vedená Zulfikarem Alím Bhuttem. Ve Východním Pákistánu vyhrála liga Awami, jejímž vůdcem byl šejk Mujibur Rahmán. Ten byl také vězněn za agitaci větší samosprávnosti celého regionu.
Jáhja Chán odmítl návrhy na samosprávu ligou Awami, což vyústilo ve vyhlášení Východního Pákistánu nezávislám státem pod názvem Bangladéš. Pákistánská armáda vstoupila do země a podnikla brutální pokus o rozdrcení odporu vzniklého Bangladéše. Hrozná zvěrstva, která probíhala v zemi, donutila miliony lidí utéct do Indie. Ta potom vojensky zasáhla do konfliktu a pákistánskou armádu porazila. Pákistánský vojenský režim byl zdiskreditován a byla nastolena demokracie.
Jedním z faktorů, které ovlivňují vztahy mezi Indií a Pákistánem, jsou atomové zbraně.
Současné pákistánsko-indické vztahy
Současné vztahy mezi Indií a Pákistánem nejsou zrovna ukázkové. Situace se navíc zhoršila po teroristických útocích v Mumbaji. Indie v průběhu vyšetřování začala tvrdit, že útočníci pocházeli z Pákistánu. Od útoků v Mumbaji (které proběhly 27. - 29. listopadu) nabraly události rychlý spád a Pákistán se ocitl pod silným diplomatickým tlakem. Současnou situaci v oblasti pozorně sledují také USA, pro které je Pákistán důležitou zemí v rámci boje proti terorismu. Zmírnit napětí v oblasti chce ale také EU a OSN, zvláště když Pákistán i Indie vlastní jaderné zbraně.
Souhrn událostí v posledních čtrnácti dnech
Výše zmíněné teroristické útoky skončily po třech dnech 29. listopadu, kdy indické policejní jednotky dostaly hotel Tádž Mahal pod kontrolu. Objevily zde skoro dvě stě mrtvých. Pozdější vyšetřování indických úřadů a tajných služeb USA ukázalo, že za útokem stojí pravděpodobně hnutí Laškar-e-Taiba, které sídlí v pákistánské části Kašmíru, a které je obviňováno ze stovek útoků v regionu od roku 1990. Indická vláda okamžitě obvinila Pákistán z přípravy útoku a požádala o vydání asi dvaceti pákistánských teroristů (podle Indie). Pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí to ale odmítl a dodal, že pákistánští občané budou případně souzeni v Pákistánu. Tyto události vedly ke zhoršení vztahů mezi Indií a Pákistánem. USA a další země, světové veřejné mínění a tisk však stojí na indické straně, a proto se Pákistán ocitl v izolaci a pod mezinárodním diplomatickým tlakem.
Podle některých protiteroristických odborníků je pákistánská vláda skutečně nevinná. Například Samína Ahmedová, ředitelka ICG (Mezinárodní krizové skupiny = International Crisis Group) pro oblast Jižní Asie, si myslí, že za útoky by mohla stát Al-Kajdá. Vlády USA a Pákistánu jednaly v listopadu o koordinovaném postupu v boji proti militantním hnutím. Proto si Saníma Ahmedová myslí, že mumbajské útoky jsou akcí Al-Kajdy, která potřebovala „oddechový čas“, narušit spojenectví Pákistánu a USA a vyvolat v oblasti chaos. To, kdo byl skutečným organizátorem útoků v Mumbaji, se veřejnost možná nikdy nedoví, protože celou pravdu budou znát jen tajné služby zainteresovaných zemí. Ať už ale akci zorganizoval kdokoliv, podařilo se mu vyvolat velký zmatek a napětí mezi dvěma tradičními rivaly a „jadernými mocnostmi“.
Proto už v pondělí 1. prosince Condoleezza Riceová, ministryně zahraničních věcí USA, vyzvala Pákistán a Indii k úplné spolupráci. Z Londýna vzkázala, že „nastal čas ke kompletní, absolutní, úplné spolupráci a kooperaci“. Condoleezza Riceová poté zkrátila své turné po Evropě (vynechala návštěvu Říma a Helsinek) a vydala se urychleně do Indie.
O den později, v úterý 2. prosince, nabídl Šáh Mehmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, pomoc indické vládě při vyšetřování. Šáh Quréší dodal, že Pákistán si přeje mít dobré vztahy s Indií. Ve stejný den také Prajáb Mukherjee, indický ministr zahraničí, prohlásil, že Indie nebude reagovat na mumbajské útoky vojenskou akcí. Také dodal, že Indie požaduje vydání dvaceti pákistánských teroristů.
Během dalších dvou dnů navštívili Pákistán vysocí představitelé USA. Nejprve zamířila do Islámábádu Condoleezza Riceová, ministryně zahraničí USA, a po ní také vysoce postavený admirál Mike Mullen. Z Washingtonu naléhala na Pákistán také Dana Perino, tisková mluvčí Bílého domu.
Mezitím samozřejmě probíhalo vyšetřování mumbajských útoků, které přineslo první výsledky. Dne 3. prosince oznámil Hasan Gafúr, jeden z indických policejních vyšetřovatelů, že jediný zadržený terorista, který přežil, pochází z Pákistánu. Prezident Zardárí reagoval na dotazy novinářů ze CNN tím, že Indie nepředložila žádný jasný důkaz. Dodal, že „pákistánský stát nenese žádnou odpovědnost“ za události v Mumbaji. O dva dny později, v pátek 5. prosince, napsal indický deník The Times of India, že policisté mají důkazy o napojení útočníků na pákistánskou tajnou službu ISI. S odvoláním na blíže nespecifikované zdroje z indických tajných služeb deník napsal, že „napojení Inter-Services Intelligence (ISI) bylo jasné a evidentní“.
Zklidnit situaci v oblasti se pokusil i senátor John McCain, bývalý kandidát na prezidenta USA, který navštívil postupně Dillí a Islámábád. Avšak neúspěšně, protože v sobotu 6. prosince došlo v Indii k protestům hindských nacionalistů. Například ve městě Ayodhya spálili hindští extrémisté před místním hindským chrámem pět pákistánských vlajek a provolávali „protipákistánská“ hesla.
K mírnému uvolnění napětí v regionu došlo 8. prosince, kdy pákistánské speciální jednotky zadržely pravděpodobné organizátory Mumbajských útoků. V hlavním městě pákistánské části Kašmíru byli zatčeni teroristé Masúd Azhar a Zaki-ur-Rehman Lakhvi. O úspěšném zásahu informoval Ahmad Mukhtar, pákistánský ministr obrany. Ani tato událost ale nevedla k úplnému uklidnění situace, protože pákistánská vláda znovu odmítla vydat zadržené do Indie.
Situaci v oblasti bedlivě sleduje i EU. Dne 9. prosince se v Bruselu konala schůzka ministrů zahraničních věcí členských států EU. Ministři se shodli na tom, že EU musí do budoucna zesílit politické vazby na Pákistán, protože jde sice o nebezpečnou, ale důležitou zemi. EU chce do budoucna zlepšit politický dialog s Pákistánem v oblastech boje proti terorismu, obchodu a nešíření jaderných zbraní. Během českého předsednictví se EU také bude snažit uspořádat první summit mezi EU a Pákistánem.
Dne 11. prosince zareagovala i OSN. Bezpečnostní shromáždění OSN vypsalo sankce pro čtyři Pákistánce z hnutí Laškar-e-Taiba. Ministerstvo zahraničí USA tento krok uvítalo, protože to podle něj omezí aktivity teroristů (nebudou moci volně cestovat, převádět peníze z bankovních účtů, atd.). Pákistánská vláda pouze zopakovala, že pákistánští teroristé budou souzeni v Pákistánu.
Ve stejný den oznámila indická vláda, že již vypracovala kompletní plán na zpřísnění bezpečnostních opatření v zemi, aby se už neopakovaly události z Mumbaje.
O den později, 12. prosince, se rozhodl odletět do Indie britský premiér Gordon Brown. V sobotu by se měl setkat s indickým ministerským předsedou Manmohanem Singlem. Ve stejný den se rozhodla pákistánská vláda vyslat do Dillí svou delegaci. Toto rozhodnutí schválil i britský ministr zahraničí David Miliband.
Komentář
Od rozpadu Britské Indie v roce 1947 nejsou vztahy mezi Indií a Pákistánem příliš dobré. Současné události jen dokázaly, jak křehké vztahy mezi oběma zeměmi panují. Obě země jsou však důležitými z geopolitického hlediska. Pákistán je po svržení talibanského režimu v Afghánistánu v roce 2001 důležitým centrem boje proti terorismu, protože extrémisté z militantních hnutí se přesunuly do Pákistánu. Indie je zase do budoucna lákavou destinací pro příliv zahraničních investic, protože Indii se podařilo nastartovat ekonomický růst. Indie i Pákistán navíc vlastní jaderné zbraně, a proto by případný vojenský střet mohl mít katastrofální následky. Z těchto důvodů je důležité zachovat v regionu stabilitu, což se zatím nedaří. Obě země musí do budoucna ještě vyřešit spoustu problémů.
Ze špatných politických vztahů vyplývá i to, že na indicko-pákistánsko hranicích je pouze jediný fungující hraniční přechod Attari-Waghah. Další takovou kuriozitou je zápas o rolování vlajky. K tomuto utkání dochází na již zmíněném hraničním přechodu. Po čtvrté hodině se hraniční přechod uzavírá a začíná zmíněná akce. Vojáci obou stran vyběhnou před vrata a začnou rolovat vlajku a pak se ji snaží co nejrychleji poskládat. Výsledky samozřejmě nebývají nikdy známé, ale dav šílí a vykřikuje povzbuzující hesla. To že se politická situace odráží i ve sportu, dokazuje pozastavení zápasu Indie s Pákistánem v kriketu (což je jedna z mála věcí, které obě strany berou velmi vážně).
Problémy Pákistánu jsme nastínili v minulých analýzách – chudoba, negramotnost, malárie, vysoká úmrtnost dětí do pěti let a při porodech, obchod s drogami, nedostatečná infrastruktura a elektrifikace, terorismus v problémových oblastech (FATA, Severní oblasti a Severozápadní pohraniční provincii), ještě pořád silné postavení armády a tajné služby ISI, příliš velká autonomie a pravomoci lokálních vlád. Pokud chce Pákistán do budoucna všechny tyto problémy vyřešit, měl by urovnat vztahy se svými sousedy, aby měl klid na řešení svých vnitřních záležitostí. To ale nebude do budoucna jednoduché kvůli pákistánskému veřejnému mínění. Pákistánská vláda možná chce účinně spolupracovat s Indií na vyšetřování útoků v Mumbaji a ustoupit nátlaku Indie a USA. Pokud to ale udělá, může klidně dojít k vlně nespokojenosti pákistánského obyvatelstva a k dalším problémům. Pákistánský tisk dokonce obvinil tajné služby Izraele, USA a Indie z vykonstruování důkazů. Můžeme jen čekat, jak se situace vyvine v budoucnu.
Seznam literatury:
As it happened: Mumbai attacks 29 Nov. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7756073.stm
India announces security overhaul. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7776756.stm
UN sanctions for Pakistan group. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7776722.stm
Pak crackdown to avoid terrorist state tag: Ministr. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Pak_crackdown_to_avoid_terrorist_state_tag_Minister/articleshow/3828607.cms
British PM Gordon Brown to visit India on Sunday. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/ British_ PM _ Gordon _ Brown _ to_visit_India_on_Sunday/articleshow/3829658.cms?TOI_latestnews
Wicked CIA-RAW-Mossad axis against Islamabad: Pak media. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Wicked_CIA-RAW-Mossad_axis_against_Islamabad_Pak_media/articleshow/3819866.cms
After Dawood, Masood and Memon, Pak denies India access to Mumbai attack mastermind. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/After _ Dawood _ Masood _ and _ Memon _ Pak _ denies _ India _ access _ to _ Mumbai_attack_mastermind/articleshow/3813657.cms
UNSC resolution implemented to prevent terrorist state label: Ahmed Mukhtar. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61789&Itemid=1
Britain supports Pakistan’s offer to send delegation to India: Miliband. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61788&Itemid=1
EU wants to boost ties with "dangerous" Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36934520081208
Police arrest two in Mumbai attacks probe. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36900620081206
Pakistan must avoid worse ties with India – McCain. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36906620081206
Pakistan army had hand in Mumbai attacks - Indian papers. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36880520081205
Rice pushes Pakistan, seeks to curb India response. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36849120081203?sp=true
U.S. says Pakistan must cooperate on counterterror. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36874320081204
Pakistan not to blame for Mumbai attacks – Zardari. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36837720081203
Rice urges Pakistan to cooperate in Mumbai inquiry. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36810120081201?sp=true
War-mongering militants stoke India, Pakistan crisis. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36807720081201?sp=true
Pakistan offers India joint investigation of attack. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36820720081202?sp=true
India demands Pakistan hand over fugitives. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36818820081202
Mullen urges Pakistan to act against all militants. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36851920081203?sp=true
Rice arrives in India to ease tension with Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36840120081203?sp=true
Haywood, J. Catchepole, B. Hall, S. Basrratt, E. Encyklopedie Historie světa: Střední a Jižní Asie 1945 – 1997. Praha: Columbus, 1998. ISBN 80-85928-81-7.
Kolektiv autorů, Svět poznání: Pákistán a Bangladéš. Praha: Marshall Cavendish ČR, 1998.
Langerová, V. : Divadlo na indicko-pákistánské hranici. [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/salem-z-pakistanu/divadlo-na-indicko-pakistanske-hranici_57939.html
středa 10. prosince 2008
Pákistán zadržel pravděpodobné organizátory útoků v Mombaji
V pondělí 8. prosince zadržely pákistánské jednotky pravděpodobné organizátory teroristických útoků v Mombaji. Ahmad Mukhtar, pákistánský ministr obrany, oznámil, že byli zatčeni dva hlavní militantní vůdci – Masúd Azhar a Zaki-ur-Rehman Lakhvi.
Podle různých zdrojů světového tisku bylo zadrženo dvanáct až dvacet teroristů ve městě Muzaffarabad (hlavním městě pákistánské části Kašmíru). Tato operace pákistánské vlády byla první konkrétní reakcí na diplomatický tlak Indie a USA. Tajné služby USA a Indie tvrdí, že strůjci útoků v Mombaji prokazatelně pocházejí z Pákistánu. Indické policejní úřady říkají, že identifikovaly deset ozbrojenců, kteří pocházeli z pákistánské provincie Paňdžáb. Ministr obrany Ahmad Mukhtar však pro indický televizní kanál CNN-IBN řekl: „Spojené státy i Indie tvrdí, že mají jasné důkazy, ale proč je před námi ukrývají?“ Šáh Mahmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničních věcí znovu zopakoval, že Pákistán nevydá Indii žádného svého občana podezřelého z účasti na mombajských útocích. Dále prohlásil, že pákistánská vláda nechce vyvolat válku, ale je plně připravena čelit agresi zvenčí a bránit svou zemi.
Zatčení teroristy Lakhviho částečně zmírnilo napětí v oblasti. Od konce mombajských útoků se diplomatická jednání mezi Indií a Pákistánem vedou často agresivním způsobem. Ministryně zahraničí USA, Condoleezza Riceová, řekla pro CNN, že pro útoky bylo bezpochyby použito pákistánské území (i když pravděpodobně nestátními aktéry). Spojené státy se snaží zmírnit napětí v regionu a uklidnit situaci, protože roztržky mezi Indií a Pákistánem by mohly zabrzdit boj proti terorismu. Dana Perino, tisková mluvčí Bílého domu, uvítala zatčení pákistánských teroristů. Dále poznamenala, že nyní je velice důležitá spolupráce mezi Indií, Pákistánem a USA, která zabrání dalším podobným teroristickým útokům.
Ve světovém tisku se objevily dohady o věrohodnosti a upřímnosti postupu pákistánské vlády. Pákistánská delegace informovala v pondělí 8. prosince indické policejní složky o budoucím postupu Pákistánu. Pákistánská vláda ujistila Indii, že se bude dál aktivně podílet na vyšetřování. Příští den byl svět informován o úspěšném „zátahu na teroristy“ v Kašmírské oblasti. Avšak podle některých protiteroristických odborníků podnikl Pákistán tyto kroky jen kvůli tlaku ze strany Indie a USA. Pákistánská vláda musela podle nich „naoko“ podniknout nějakou akci proti teroristům, aby se zbavila nátlaku USA a možnosti hrozby ze strany indické armády. Například Sajjan Gohel, ředitel výzkumu Asie a Pacifiku v Londýně, řekl, že v minulosti Pákistán podobným způsobem pod nátlakem Velké Británie a USA některé ozbrojence zatkl, ale později je zcela vědomě nechal utéct.
Seznam literatury:
Pakistan snubs India over arrests. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7772554.stm
Pakistan nabs Mumbai plot suspect, begins crackdown. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-36932520081208?sp=true
JeM chief Masood Azhar under house arrest. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/JeM_chief_Masood_Azhar_under_house_arrest/articleshow/3811634.cms
Pakistan informs India of its investigations into Mumbai attacks. Associated Press Of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61588&Itemid=1
Perlez, J., Salman, M. Pakistan raids group tied to attacks. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://www.iht.com/articles/2008/12/09/asia/09pstan.php?page=1
čtvrtek 4. prosince 2008
Condoleezza Riceová navštívila prezidenta Zardárího
Ve čtvrtek 4. prosince navštívila Condoleeza Riceová, ministryně zahraničních věcí USA, pákistánského prezidenta Asífa Alího Zardárího. Setkání proběhlo v prezidentském sídle v Islámábádu. Condoleezza Riceová byla doprovázena Anne Pattersonovou, velvyslankyní USA v Pákistánu, a Richardem Boucherem, zástupcem ministryně zahraničí pro záležitosti Střední a Jižní Asie. Jednání se zúčastnil také Šáh Mahmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, a premiér Jusuf Ráza Gilání.
Hlavním bodem jednání byly nedávné teroristické útoky v indické Mumbaji. Indická vláda a vyšetřovatelé tvrdí, že teroristé pocházeli z Pákistánu. Indický policejní komisař Rákéš María potvrdil tisku, že jedním z útočníků byl Zaki-ur-Rehman Lakhvi, který pracoval pro hnutí Laškar-e-Taiba. Toto hnutí vzniklo ke konci „sovětské“ války v Afghánistánu. V současnosti sídlí v Pákistánu a je obviňováno ze stovek teroristických útoků v regionu od roku 1990. Skupina je také často v tisku obviňována z napojení na pákistánskou zpravodajskou službu ISI. Tajné služby USA a Indie identifikovali také Jusufa Muzammila, který se podílel na plánování útoků, a který byl rovněž příslušníkem hnutí Laškar-e-Taiba. Indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee prohlásil, že o pákistánském původu atentátníků neexistují „žádné pochyby“. I přesto tiskový mluvčí hnutí Laškar-e-Taiba popřel jakoukoli účast na útocích v Mumbaji.
Pákistánský prezident Zardárí přislíbil pomoc při vyšetřování. Také prohlásil, že vláda podnikne rozsáhlou akci proti teroristickým skupinám ve své zemi. Condoleezza Riceová po jednání řekla, že budoucí užší spolupráce s Pákistánem se vyvíjí nadějně a slibně. Zároveň ale zopakovala, že útoky v Mumbaji si žádají rozsáhlý protiúder. Prezident Zardárí slíbil, že Pákistán bude plně spolupracovat s Indií, a že on sám udělá, co bude v jeho silách.
Condoleezza Riceová nebyla v tomto týdnu jediným vysokým představitelem USA, který navštívil Pákistán. O den dříve, 3. prosince, přijel do Islámábádu americký admirál Mike Mullen. Admirál Mullen pobízel pákistánské ozbrojené složky a prezidenta Zardárího k účinnějšímu boji proti militantním skupinám (Al-Kajdá a Taliban) po celém území Pákistánu, ne jen v blízkosti afghánsko-pákistánských hranic. Admirál Mullen poté odletěl na návštěvu Indie.
Prezident Zardárí sice slíbil užší spolupráci s indickými úřady, zároveň ale odmítá některé požadavky indické vlády. Indie žádá Pákistán o vydání dvaceti pravděpodobných teroristů. Prezident Zardárí však prohlásil, že dotyčné osoby budou prověřeny, ale případně souzeny v Pákistánu, ne v Indii.
Seznam literatury:
Pakistan vows to hunt Mumbai attack plotters – Rice. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-36859320081204?sp=true
Pakistan vows 'action' on Mumbai. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7764381.stm
Rice urges 'robust' Pakistani response to Mumbai attacks. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-04] http://timesofindia.indiatimes.com/World/Rice_urges_robust_Pakistani_response_to_Mumbai_attacks/articleshow/3792200.cms
Zardari, Condoleezza discuss regional situation. Associated press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61207&Itemid=1
Fresh links to Pakistan complicate U.S. diplomacy after Mumbai attacks. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://www.iht.com/articles/2008/12/04/asia/05mumbai.php?page=1
Photo.Asif ali Zardari, Condoleezza Rice [online]. 2008,
[cit. 2008-12-12]
http://newshopper.sulekha.com/topic/slideshow/asif-ali-zardari/438379.htm
Hlavním bodem jednání byly nedávné teroristické útoky v indické Mumbaji. Indická vláda a vyšetřovatelé tvrdí, že teroristé pocházeli z Pákistánu. Indický policejní komisař Rákéš María potvrdil tisku, že jedním z útočníků byl Zaki-ur-Rehman Lakhvi, který pracoval pro hnutí Laškar-e-Taiba. Toto hnutí vzniklo ke konci „sovětské“ války v Afghánistánu. V současnosti sídlí v Pákistánu a je obviňováno ze stovek teroristických útoků v regionu od roku 1990. Skupina je také často v tisku obviňována z napojení na pákistánskou zpravodajskou službu ISI. Tajné služby USA a Indie identifikovali také Jusufa Muzammila, který se podílel na plánování útoků, a který byl rovněž příslušníkem hnutí Laškar-e-Taiba. Indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee prohlásil, že o pákistánském původu atentátníků neexistují „žádné pochyby“. I přesto tiskový mluvčí hnutí Laškar-e-Taiba popřel jakoukoli účast na útocích v Mumbaji.
Pákistánský prezident Zardárí přislíbil pomoc při vyšetřování. Také prohlásil, že vláda podnikne rozsáhlou akci proti teroristickým skupinám ve své zemi. Condoleezza Riceová po jednání řekla, že budoucí užší spolupráce s Pákistánem se vyvíjí nadějně a slibně. Zároveň ale zopakovala, že útoky v Mumbaji si žádají rozsáhlý protiúder. Prezident Zardárí slíbil, že Pákistán bude plně spolupracovat s Indií, a že on sám udělá, co bude v jeho silách.
Condoleezza Riceová nebyla v tomto týdnu jediným vysokým představitelem USA, který navštívil Pákistán. O den dříve, 3. prosince, přijel do Islámábádu americký admirál Mike Mullen. Admirál Mullen pobízel pákistánské ozbrojené složky a prezidenta Zardárího k účinnějšímu boji proti militantním skupinám (Al-Kajdá a Taliban) po celém území Pákistánu, ne jen v blízkosti afghánsko-pákistánských hranic. Admirál Mullen poté odletěl na návštěvu Indie.
Prezident Zardárí sice slíbil užší spolupráci s indickými úřady, zároveň ale odmítá některé požadavky indické vlády. Indie žádá Pákistán o vydání dvaceti pravděpodobných teroristů. Prezident Zardárí však prohlásil, že dotyčné osoby budou prověřeny, ale případně souzeny v Pákistánu, ne v Indii.
Seznam literatury:
Pakistan vows to hunt Mumbai attack plotters – Rice. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-36859320081204?sp=true
Pakistan vows 'action' on Mumbai. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7764381.stm
Rice urges 'robust' Pakistani response to Mumbai attacks. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-04] http://timesofindia.indiatimes.com/World/Rice_urges_robust_Pakistani_response_to_Mumbai_attacks/articleshow/3792200.cms
Zardari, Condoleezza discuss regional situation. Associated press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61207&Itemid=1
Fresh links to Pakistan complicate U.S. diplomacy after Mumbai attacks. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://www.iht.com/articles/2008/12/04/asia/05mumbai.php?page=1
Photo.Asif ali Zardari, Condoleezza Rice [online]. 2008,
[cit. 2008-12-12]
http://newshopper.sulekha.com/topic/slideshow/asif-ali-zardari/438379.htm
pátek 28. listopadu 2008
Analýza
Severozápadní pohraniční provincie, Severní oblast a FATA
V naší další analýze se budeme věnovat situaci v oblasti Severozápadní pohraniční provincie, Severní oblasti a oblasti FATA, kde má pakistánská vláda jen omezené pravomoci a zanedbatelný vliv.
Stručný pohled do historie
Území dnešní Severozápadní pohraniční provincie (v angličtině NWFP = North West Frontier Province) patřilo dlouhou dobu Afghánistánu. Po celé 19. století se tato oblast jmenovala Paštunistán. Do vývoje v Afghánistánu zasáhli Britové, kteří po kolonizaci zdejší oblasti prosadili v roce 1893 vytvoření nové hranice mezi Britskou Indií a Afghánistánem (hranice byla pojmenována podle britského vyjednavače sira Mortimera Duranda). V roce 1919 získal Afghánistán nezávislost. Po dekolonizaci Britské Indie v roce 1947 však bylo území Paštunistánu připojeno k Pákistánu. Afghánistán marně žádal o navrácení historického území. Paštunistán byl přejmenován na Severozápadní pohraniční provincii a stal se zdrojem napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem. Obě země navázaly diplomatické styky až v roce 1963.
Spory o Severozápadní pohraniční provincii ustoupily do pozadí po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979. Psali jsme již v úvodní analýze, že pákistánská vláda dodávala afghánským protisovětským povstalcům zbraně a přijímala miliony afghánských uprchlíků. Také připomeňme, že po svržení hnutí Taliban v Afghánistánu utekli příslušníci extrémistických hnutí do afghánsko-pákistánského pohraničí. Extrémisté využívají nejvíce právě oblasti FATA (Federally Administered Tribal Area = Federálně spravovaná kmenová oblast) a nejsevernější část Severozápadní pohraniční provincie jako „předskokanský můstek“ pro teroristické útoky v sousedních administrativních jednotkách.
Kašmír byl v prvním tisíciletí našeho letopočtu centrem buddhistů a hinduistů, ale ve 14. století se dostal pod nadvládu muslimů, kteří jej ovládali pět století. Britové jej pak připojili k Indii. Po dekolonizaci, která proběhla po druhé světové válce, chtěl být Kašmír také samostatný, avšak nebyl dostatečně silný tento krok uskutečnit, a proto před jeho Maháradžou ležela volba ke komu se připojit. Kašmírskou populaci tvořilo 77 procent muslimů, proto se předpokládalo, že se přičlení k Pákistánu. Maháradža Hari Singh ale váhal a v roce 1947 Pákistán zahájil partyzánskou válku. Singh vzhledem k bojům požádal o pomoc indickou vládu a přislíbil připojení k Indii. Až OSN zastavila krvavé boje mezi oběma stranami. OSN požadovala referendum po vzoru západních demokracií. To bohužel nikdy neproběhlo a vedlo to k dalším válkám o Kašmír v letech 1965 a 1999.
Správní dělení Pákistánu
Od roku 1970 se Pákistán dělí na 4 provincie (súba), z nichž každá má několik krajů. Těmito čtyřmi provinciemi jsou: Paňdžáb (hlavní město Láhaur), Sind (hlavní město Karáčí), Balúčistán (hlavní město Kvéta), Severozápadní pohraniční provincie (hlavní město Péšávar). Mimo provincie stojí dvě teritoria: Federálně spravovaná kmenová oblast (FATA) a Území federálního hlavního města.
Území Kašmíru je Pákistánem spravováno na základě dohody OSN o příměří s Indií z roku 1949. Má 2 správní jednotky (Azád Kašmír a Severní oblast), které mají speciální povahy, jsou přímo řízeny zvláštním ministerstvem pro Severní oblasti, pohraniční území a kašmírské záležitosti.
OSN pro konflikt mezi Indií a Pákistánem vytvořila UNMOGIP – Vojenskou skupinu pozorovatelů v Indii a Pákistánu, která byla nasazena již v lednu 1949. Jejím úkolem bylo dohlížení na dodržování příměří mezi Indií a Pákistánem na území Kašmíru a Džammútu. V oblasti se kromě OSN nachází i jiné různé bezpečnostní agentury Gilgit-Baltistan: ISI (zpravodajská služba), IB (Inteligence Bureau), FIU (Field Intelligence Unit) a další.
Proč se neuskutečnilo referendum???
Referendum dnes nelze konat ze dvou důvodů. Za prvé, Pákistán i nadále protiprávně okupuje velkou část Džammú a Kašmíru a neumožňuje, aby se konaly řádné svobodé volby. Na většině pákistánské části území Džammú a Kašmíru místní lidé nemají demokratická práva. Nemohou zvolit vládu a nemohou se odvážit mluvit proti Pákistánu, neboť se obávají, že budou zabiti. Území a lid zajatý Pákistánem v roce 1947 byl začleněn do Pákistánu. Tito lidé vždy byli pod nadvládou Pákistánu a nebyla jim dána příležitost dozvědět se, co je demokracie. Pákistán nikdy nesouhlasl s tím, že by jim dal šanci účastnit se hlasování. Za druhé, Džammú a Kašmíru se stala legální, integrální a neoddělitelnou součástí Indie před mnoha a mnoha lety. Dnes žádná indická vláda nemůže umožnit některým lidem v Džammú a Kašmíru vymanit se z Indie. Indická vláda toleruje některé lidi v Džammú a Kašmíru, kteří mluví o odtržení od Indie. Indie je více tolerantní země.
Politický systém a vztah lokálních vlád s centrem
Pákistánský parlament je dvoukomorový. Skládá se ze Senátu (horní komora) a Národního shromáždění (dolní komora). Členové Národního shromáždění jsou voleni na 5 let občany, kteří dosáhli osmnácti let věku. Po volbách musí vždy zasednout v Národním shromáždění zástupci všech čtyř provincií, oblasti FATA a Území federálního hlavního města. Většina politiků Národního shromáždění vyznává islám, ale asi 5 procent křesel je rezervováno pro ostatní menšiny – pro křesťany, hinduisty a sikhy. Předseda vlády je jmenován prezidentem.
Senát je stálým legislativním orgánem. Jeho členy jsou zástupci všech čtyř provincií, kteří jsou voleni sněmy na úrovni provincií. Jsou zde také zástupci území FATA a Území federálního hlavního města.
Příčiny, proč má pákistánská vláda problémy s mocí na území Severní oblasti je hned několik. Za první můžeme považovat již přes padesát let trvající spor s Indii. Tato válka oslabuje její moc na tomto území a do jisté míry ji i limituje. Jako hlavní problém ale shledáváme, že na území Azád Kašmír existuje vlastní vláda. Jejím prezidentem je Raja Zulqarnain Khan. Oblast má samozřejmě i vlastní legislativu soudy a další instituce. Proto moc Pákistánu není ústavní. Stát je administrativně rozdělen na dvě divize a ty mají osm okresů. Obyvatelstvo má kulturně, jazykově a etnicky blíže k obyvatelům severního Paňdžábu. To samozřejmě podporuje tendence přičlenění k Pákistánu než k Indii.
Pákistánské 4 provincie mají vysokou míru autonomie. Každá provincie má svého guvernéra, radu ministrů (kterou vede hlavní ministr jmenovaný guvernérem) a provinční sněm. Provinční sněmy mají také rezervována místa pro zástupce menšin. Drtivou většinu služeb si spravují samy provincie. Například služby v oblasti zdravotnické péče, vzdělání, zemědělství a infrastruktury jsou zajišťovány provinční vládou. Federální vláda může sice vydávat zákony v těchto oblastech, nicméně pouze formuluje národní politiku a pevně v rukou má pouze mezinárodní aspekty těchto služeb.
Severozápadní pohraniční provincie a FATA
Severozápadní pohraniční provincie je jedním z území, které disponuje širokou autonomií. Navíc jde o území, které přímo sousedí s pákistánskou nejproblémovější oblastí FATA. Severozápadní pohraniční provincie je rovněž strategickým územím, které sousedí s pákistánskou částí Kašmíru. Proto se pákistánská vláda snaží získat nad tímto územím větší kontrolu. Doposud však neúspěšně, a proto byl alespoň v roce 2001 zaveden nový systém lokálních vlád. Provincie byla rozdělena na 24 distriktů. Distrikty jsou dále rozděleny na další samosprávné jednotky. Lokální sněmy těchto samosprávných jednotek poté volí demokratickou cestou starosty (v urdštině „nazím“), kterými musí být ze třiatřiceti procent ženy.
Je však otázkou, zda pákistánská vláda zvolila správnou cestu pro získání kontroly nad danou oblastí. Reforma z roku 2001 způsobila, že v celém Pákistánu existuje přes 5000 lokálních vlád. Vzhledem k tomu, že federální vláda nemá pod kontrolou ani vlády na úrovni provincií, je těžké si představit, že kontroluje vlády na těch nejnižších lokálních úrovních. Roztříštěnost politické administrativy v boji proti terorismu příliš nepomáhá. V nižších administrativních jednotkách mají navíc silnou pozici policejní úřady, které musí podávat „nazímovi“ pravidelné zprávy, což vede ke korupci.
Situaci v oblasti FATA popsal odborník Jan Marek takto: „Do tzv. Federálně spravované kmenové oblasti FATA… sice vstoupit můžeme, ale jen na vlastní nebezpečí; tam pravomoc pákistánské vlády nesahá. Na pomoc policistů ani jinde příliš nespoléhejme, o jejich spojení se zločineckými bandami se vyprávějí neuvěřitelné zkazky. Známý policejní vtip s nadsázkou říká, že americký policista zná zločince 24 hodin po činu, kdežto pákistánský 24 hodin před činem. Rozhodně se vyvarujme styku s drogovými dealery… Militantní organizace islamistů odmítají vládní podporu Spojeným státům a ukrývají uprchlé ozbrojence z Al-Káidy a Tálibánu, zejména v paštúnských oblastech podél afghánské hranice… Vyhýbat bychom se měli i ubytování v nejlevnějších hotýlcích, zvláště v Láhauru, v nichž turisty běžně okrádá dokonce personál.“ (Marek 2002: 195-196)
Uvědomme si navíc, že Jan Marek takto vylíčil situaci v oblasti FATA v roce 2002 a od té doby se bezpečnostní situace na pákistánsko-afghánských hranicích zhoršila. Jenom za listopad 2008 zažil Pákistán několik teroristických útoků v blízkosti afghánských hranic. V úterý 25. listopadu zaútočili teroristé v Bájauru a ve městě Bannu, o den dříve vybuchla bomba v Péšaváru, atd.
Kroky pákistánské vlády
Pákistánská vláda nemá jednoduchou pozici. Kromě špatné bezpečnostní situace blízko afghánsko-pákistánských hranic musí řešit i ekonomické problémy, které jsme rozebrali v minulé analýze. Přesto se Pákistán snaží proti terorismu aktivně bojovat, a to hlavně prostřednictvím mezinárodní spolupráce.
Dne 27. října 2008 proběhlo v Islámábádu oficiální setkání kmenových náčelníků mezi afghánskými a pákistánskými zástupci. Kromě oficiálních politiků se schůzky účastnily také paštunské kmeny a jejich vůdci. Pákistánský ministr zahraničí prohlásil, že Pákistán a Afghánistán spolu musí do budoucna spolupracovat, protože stojí tváří v tvář hrozbě terorismu.
O měsíc později, 27. listopadu, navštívil pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Quréší indickou vládu. Po setkání prohlásil, že Pákistán je do budoucna připraven spolupracovat s Indií v boji proti terorismu, a že je třeba urovnat spory o Kašmír.
Ve stejný den přiletěla do Islámábádu navštívit prezidenta Zardárího ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Riceová. Kromě bezpečnostní situace projednávali také ekonomické záležitosti, vzájemnou bilaterální spolupráci, výsledky jednání skupiny FOP (Friends of Pakistan), atd.
O den později, 28. listopadu, navštívil pákistánský premiér Jusuf Ráza Gílání Washington. Pákistánský předseda vlády prohlásil, že Pákistán stojí „v první linii“ boje proti terorismu.
Ve stejný den se konalo v Islámábádu bezpečnostní setkání pákistánských politiků. Prezident Zardárí zde prohlásil, že jedinou možností jak zlikvidovat terorismus v zemi je totální válka až do zabití posledního extrémisty.
Vláda provádí také změny v bezpečnostních strukturách země. Nejprve bylo dne 25. listopadu rozpuštěno politické křídlo tajné služby ISI a v pátek 28. listopadu rozpustila vláda Národní bezpečnostní sněm, který založil bývalý prezident Mušarraf. Vláda chce do budoucna spoléhat na několik spolupracujících institucí , a ne na jednu silnou organizaci.
Co se týče kroků v Severní oblasti, musíme je brát s nadsázkou, protože jsou spíše z pohledu kašmírského obyvatele, který se chce připojit k Indii. Pákistán podporuje separatistické organizace, z nichž nejznámější je Lashar - E - Taiyba. Pákistánské vláda není ochotná přijmout nezávislý stát nebo moderní transparentní demokratický systém v oblasti. V některých oblastech jako je třeba Gilgit-Baltistan jsou omezována lidská práva. Podle americké organizace pro lidská práva Freedom House tato oblast nemá demokraticky volené shromáždění, ústavu nebo nezávislé soudnictví. Federální vláda v Islámábádu vládne na území prostřednictvím ministerstva pro Kašmír a Severní oblasti.
Vládá se snaží na izolovaném území kašmíru, které je obklopené horami vybudovat tranzitní cesty a zprostředkovat obchod. Tento krok vítá i Indie, která ho považuje za kladný krok na cestě k příměří.
Komentář:
Řekli jsme již několikrát, že odstranit terorismus z Pákistánu a pohraničí bude vyžadovat ještě spoustu práce a námahy. Pákistán musí také řešit i jiné problémy (hroutící se ekonomiku, chudobu, výskyt malárie, obchodování s drogami a se zbraněmi, nedostatečnou infrastrukturu, nedostatek elektřiny, atd.). Po pádu prezidenta Mušarafa a nástupu prezidenta Zardárího a nové vlády se bezpečnostní situace v oblastech Severozápadní pohraniční provincie a FATA ještě více zhoršila. Nemůžeme však vládu premiéra Gíláního a prezidenta Zardárího tak snadno odsuzovat. Zlikvidovat extrémistická hnutí se nepodaří za jeden den. Vláda začala provádět reformy bezpečnostních struktur a snaží se aktivně spolupracovat se zahraničím v oblasti ekonomiky i boje proti terorismu. Uvidíme, zda budou mít tyto kroky pozitivní či negativní efekt. Uvidíme také, zda se vláda odhodlá ke změnám politického systému tak, aby měla větší kontrolu nad děním v provinciích a hlavně v oblasti FATA.
Území Kašmíru je po staletí velice problémové. Přelévaly se přes něj silnější národy, které jej začleňovaly pod své území. Obyvatelé země ,známé dnes jako Kašmír a Džammúd, neměli v minulosti a nemají ani dnes právo na sebeurčení a je škoda, že na konci 40. let Hari Singh nepožádal OSN o pomoc při vytvoření samostatného Kašmíru.
I když jsou dosti zajímavé tendence, které se objevují v různých zdrojích, Pákistán je označován za viníka v již přes padesát let stále trvajícím sporu o toto území. Je to patrné z neoficiální podpory teroristických organizací, které operují na zmíněném území.
Kromě strategického významu se objevují i další faktory. Ze strany Indie jsou to mnohá hinduistická svatá místa, která se v oblasti nacházejí. Příkladem může být skalní Vaishno svatyně Davi. Ta je ve městě Katra.
Důvod proč je pákistánská vláda neschopná své území dokonale ovládat je i obrazem minulé analýzy týkající se ekonomiky.
Seznam literatury:
Marek, J. Pákistán. 1. vyd., Praha: Libri, 2002. 204 s.
Baar, V. Národy na prahu 21. století emancipace nebo nacionalismus?. 1. vyd., Šenov u Ostravy: Tilia, 2001. 416 s.
Pak-Afghan mini jirga begins; Pakistan committed to ensure regional peace: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57096&Itemid=2
Pak-Afghan jirga starts in cordial atmosphere. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit.2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57156&Itemid=2
Pakistan ready to cooperate at all levels with India to fight against terrorism. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60471&Itemid=1
Condoleeza Rice calls President Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60507&Itemid=1
Promoting regional peace, security Pakistan’s top priority: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60490&Itemid=1
PM Gilani says Pakistan totally against terrorism. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60564&Itemid=1
No choice but to fight militants till end: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60630&Itemid=1
PM announces to dissolve NSC. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60637&Itemid=1
No choice but to fight militants till end: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60630&Itemid=1
FACTBOX-Security developments in Pakistan, Nov 25. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://in.reuters.com/article/companyNews/idINISL25692120081125
Ministry of Information Broadcasting. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.pak.gov.pk/structure_government.aspx
Ministry of Information Broadcasting. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.pak.gov.pk/districtPK.aspx
NWFP Government. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.nwfp.gov.pk/
Unitednations military observer groupin India and Pakistan [online]. [cit. 2008-11-28]. http://popp.gmu.edu/resource-bk/mission/unmogip.html
Government [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.ajk.gov.pk/site/index.php
V naší další analýze se budeme věnovat situaci v oblasti Severozápadní pohraniční provincie, Severní oblasti a oblasti FATA, kde má pakistánská vláda jen omezené pravomoci a zanedbatelný vliv.
Stručný pohled do historie
Území dnešní Severozápadní pohraniční provincie (v angličtině NWFP = North West Frontier Province) patřilo dlouhou dobu Afghánistánu. Po celé 19. století se tato oblast jmenovala Paštunistán. Do vývoje v Afghánistánu zasáhli Britové, kteří po kolonizaci zdejší oblasti prosadili v roce 1893 vytvoření nové hranice mezi Britskou Indií a Afghánistánem (hranice byla pojmenována podle britského vyjednavače sira Mortimera Duranda). V roce 1919 získal Afghánistán nezávislost. Po dekolonizaci Britské Indie v roce 1947 však bylo území Paštunistánu připojeno k Pákistánu. Afghánistán marně žádal o navrácení historického území. Paštunistán byl přejmenován na Severozápadní pohraniční provincii a stal se zdrojem napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem. Obě země navázaly diplomatické styky až v roce 1963.
Spory o Severozápadní pohraniční provincii ustoupily do pozadí po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979. Psali jsme již v úvodní analýze, že pákistánská vláda dodávala afghánským protisovětským povstalcům zbraně a přijímala miliony afghánských uprchlíků. Také připomeňme, že po svržení hnutí Taliban v Afghánistánu utekli příslušníci extrémistických hnutí do afghánsko-pákistánského pohraničí. Extrémisté využívají nejvíce právě oblasti FATA (Federally Administered Tribal Area = Federálně spravovaná kmenová oblast) a nejsevernější část Severozápadní pohraniční provincie jako „předskokanský můstek“ pro teroristické útoky v sousedních administrativních jednotkách.
Kašmír byl v prvním tisíciletí našeho letopočtu centrem buddhistů a hinduistů, ale ve 14. století se dostal pod nadvládu muslimů, kteří jej ovládali pět století. Britové jej pak připojili k Indii. Po dekolonizaci, která proběhla po druhé světové válce, chtěl být Kašmír také samostatný, avšak nebyl dostatečně silný tento krok uskutečnit, a proto před jeho Maháradžou ležela volba ke komu se připojit. Kašmírskou populaci tvořilo 77 procent muslimů, proto se předpokládalo, že se přičlení k Pákistánu. Maháradža Hari Singh ale váhal a v roce 1947 Pákistán zahájil partyzánskou válku. Singh vzhledem k bojům požádal o pomoc indickou vládu a přislíbil připojení k Indii. Až OSN zastavila krvavé boje mezi oběma stranami. OSN požadovala referendum po vzoru západních demokracií. To bohužel nikdy neproběhlo a vedlo to k dalším válkám o Kašmír v letech 1965 a 1999.
Správní dělení Pákistánu
Od roku 1970 se Pákistán dělí na 4 provincie (súba), z nichž každá má několik krajů. Těmito čtyřmi provinciemi jsou: Paňdžáb (hlavní město Láhaur), Sind (hlavní město Karáčí), Balúčistán (hlavní město Kvéta), Severozápadní pohraniční provincie (hlavní město Péšávar). Mimo provincie stojí dvě teritoria: Federálně spravovaná kmenová oblast (FATA) a Území federálního hlavního města.
Území Kašmíru je Pákistánem spravováno na základě dohody OSN o příměří s Indií z roku 1949. Má 2 správní jednotky (Azád Kašmír a Severní oblast), které mají speciální povahy, jsou přímo řízeny zvláštním ministerstvem pro Severní oblasti, pohraniční území a kašmírské záležitosti.
OSN pro konflikt mezi Indií a Pákistánem vytvořila UNMOGIP – Vojenskou skupinu pozorovatelů v Indii a Pákistánu, která byla nasazena již v lednu 1949. Jejím úkolem bylo dohlížení na dodržování příměří mezi Indií a Pákistánem na území Kašmíru a Džammútu. V oblasti se kromě OSN nachází i jiné různé bezpečnostní agentury Gilgit-Baltistan: ISI (zpravodajská služba), IB (Inteligence Bureau), FIU (Field Intelligence Unit) a další.
Proč se neuskutečnilo referendum???
Referendum dnes nelze konat ze dvou důvodů. Za prvé, Pákistán i nadále protiprávně okupuje velkou část Džammú a Kašmíru a neumožňuje, aby se konaly řádné svobodé volby. Na většině pákistánské části území Džammú a Kašmíru místní lidé nemají demokratická práva. Nemohou zvolit vládu a nemohou se odvážit mluvit proti Pákistánu, neboť se obávají, že budou zabiti. Území a lid zajatý Pákistánem v roce 1947 byl začleněn do Pákistánu. Tito lidé vždy byli pod nadvládou Pákistánu a nebyla jim dána příležitost dozvědět se, co je demokracie. Pákistán nikdy nesouhlasl s tím, že by jim dal šanci účastnit se hlasování. Za druhé, Džammú a Kašmíru se stala legální, integrální a neoddělitelnou součástí Indie před mnoha a mnoha lety. Dnes žádná indická vláda nemůže umožnit některým lidem v Džammú a Kašmíru vymanit se z Indie. Indická vláda toleruje některé lidi v Džammú a Kašmíru, kteří mluví o odtržení od Indie. Indie je více tolerantní země.
Politický systém a vztah lokálních vlád s centrem
Pákistánský parlament je dvoukomorový. Skládá se ze Senátu (horní komora) a Národního shromáždění (dolní komora). Členové Národního shromáždění jsou voleni na 5 let občany, kteří dosáhli osmnácti let věku. Po volbách musí vždy zasednout v Národním shromáždění zástupci všech čtyř provincií, oblasti FATA a Území federálního hlavního města. Většina politiků Národního shromáždění vyznává islám, ale asi 5 procent křesel je rezervováno pro ostatní menšiny – pro křesťany, hinduisty a sikhy. Předseda vlády je jmenován prezidentem.
Senát je stálým legislativním orgánem. Jeho členy jsou zástupci všech čtyř provincií, kteří jsou voleni sněmy na úrovni provincií. Jsou zde také zástupci území FATA a Území federálního hlavního města.
Příčiny, proč má pákistánská vláda problémy s mocí na území Severní oblasti je hned několik. Za první můžeme považovat již přes padesát let trvající spor s Indii. Tato válka oslabuje její moc na tomto území a do jisté míry ji i limituje. Jako hlavní problém ale shledáváme, že na území Azád Kašmír existuje vlastní vláda. Jejím prezidentem je Raja Zulqarnain Khan. Oblast má samozřejmě i vlastní legislativu soudy a další instituce. Proto moc Pákistánu není ústavní. Stát je administrativně rozdělen na dvě divize a ty mají osm okresů. Obyvatelstvo má kulturně, jazykově a etnicky blíže k obyvatelům severního Paňdžábu. To samozřejmě podporuje tendence přičlenění k Pákistánu než k Indii.
Pákistánské 4 provincie mají vysokou míru autonomie. Každá provincie má svého guvernéra, radu ministrů (kterou vede hlavní ministr jmenovaný guvernérem) a provinční sněm. Provinční sněmy mají také rezervována místa pro zástupce menšin. Drtivou většinu služeb si spravují samy provincie. Například služby v oblasti zdravotnické péče, vzdělání, zemědělství a infrastruktury jsou zajišťovány provinční vládou. Federální vláda může sice vydávat zákony v těchto oblastech, nicméně pouze formuluje národní politiku a pevně v rukou má pouze mezinárodní aspekty těchto služeb.
Severozápadní pohraniční provincie a FATA
Severozápadní pohraniční provincie je jedním z území, které disponuje širokou autonomií. Navíc jde o území, které přímo sousedí s pákistánskou nejproblémovější oblastí FATA. Severozápadní pohraniční provincie je rovněž strategickým územím, které sousedí s pákistánskou částí Kašmíru. Proto se pákistánská vláda snaží získat nad tímto územím větší kontrolu. Doposud však neúspěšně, a proto byl alespoň v roce 2001 zaveden nový systém lokálních vlád. Provincie byla rozdělena na 24 distriktů. Distrikty jsou dále rozděleny na další samosprávné jednotky. Lokální sněmy těchto samosprávných jednotek poté volí demokratickou cestou starosty (v urdštině „nazím“), kterými musí být ze třiatřiceti procent ženy.
Je však otázkou, zda pákistánská vláda zvolila správnou cestu pro získání kontroly nad danou oblastí. Reforma z roku 2001 způsobila, že v celém Pákistánu existuje přes 5000 lokálních vlád. Vzhledem k tomu, že federální vláda nemá pod kontrolou ani vlády na úrovni provincií, je těžké si představit, že kontroluje vlády na těch nejnižších lokálních úrovních. Roztříštěnost politické administrativy v boji proti terorismu příliš nepomáhá. V nižších administrativních jednotkách mají navíc silnou pozici policejní úřady, které musí podávat „nazímovi“ pravidelné zprávy, což vede ke korupci.
Situaci v oblasti FATA popsal odborník Jan Marek takto: „Do tzv. Federálně spravované kmenové oblasti FATA… sice vstoupit můžeme, ale jen na vlastní nebezpečí; tam pravomoc pákistánské vlády nesahá. Na pomoc policistů ani jinde příliš nespoléhejme, o jejich spojení se zločineckými bandami se vyprávějí neuvěřitelné zkazky. Známý policejní vtip s nadsázkou říká, že americký policista zná zločince 24 hodin po činu, kdežto pákistánský 24 hodin před činem. Rozhodně se vyvarujme styku s drogovými dealery… Militantní organizace islamistů odmítají vládní podporu Spojeným státům a ukrývají uprchlé ozbrojence z Al-Káidy a Tálibánu, zejména v paštúnských oblastech podél afghánské hranice… Vyhýbat bychom se měli i ubytování v nejlevnějších hotýlcích, zvláště v Láhauru, v nichž turisty běžně okrádá dokonce personál.“ (Marek 2002: 195-196)
Uvědomme si navíc, že Jan Marek takto vylíčil situaci v oblasti FATA v roce 2002 a od té doby se bezpečnostní situace na pákistánsko-afghánských hranicích zhoršila. Jenom za listopad 2008 zažil Pákistán několik teroristických útoků v blízkosti afghánských hranic. V úterý 25. listopadu zaútočili teroristé v Bájauru a ve městě Bannu, o den dříve vybuchla bomba v Péšaváru, atd.
Kroky pákistánské vlády
Pákistánská vláda nemá jednoduchou pozici. Kromě špatné bezpečnostní situace blízko afghánsko-pákistánských hranic musí řešit i ekonomické problémy, které jsme rozebrali v minulé analýze. Přesto se Pákistán snaží proti terorismu aktivně bojovat, a to hlavně prostřednictvím mezinárodní spolupráce.
Dne 27. října 2008 proběhlo v Islámábádu oficiální setkání kmenových náčelníků mezi afghánskými a pákistánskými zástupci. Kromě oficiálních politiků se schůzky účastnily také paštunské kmeny a jejich vůdci. Pákistánský ministr zahraničí prohlásil, že Pákistán a Afghánistán spolu musí do budoucna spolupracovat, protože stojí tváří v tvář hrozbě terorismu.
O měsíc později, 27. listopadu, navštívil pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Quréší indickou vládu. Po setkání prohlásil, že Pákistán je do budoucna připraven spolupracovat s Indií v boji proti terorismu, a že je třeba urovnat spory o Kašmír.
Ve stejný den přiletěla do Islámábádu navštívit prezidenta Zardárího ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Riceová. Kromě bezpečnostní situace projednávali také ekonomické záležitosti, vzájemnou bilaterální spolupráci, výsledky jednání skupiny FOP (Friends of Pakistan), atd.
O den později, 28. listopadu, navštívil pákistánský premiér Jusuf Ráza Gílání Washington. Pákistánský předseda vlády prohlásil, že Pákistán stojí „v první linii“ boje proti terorismu.
Ve stejný den se konalo v Islámábádu bezpečnostní setkání pákistánských politiků. Prezident Zardárí zde prohlásil, že jedinou možností jak zlikvidovat terorismus v zemi je totální válka až do zabití posledního extrémisty.
Vláda provádí také změny v bezpečnostních strukturách země. Nejprve bylo dne 25. listopadu rozpuštěno politické křídlo tajné služby ISI a v pátek 28. listopadu rozpustila vláda Národní bezpečnostní sněm, který založil bývalý prezident Mušarraf. Vláda chce do budoucna spoléhat na několik spolupracujících institucí , a ne na jednu silnou organizaci.
Co se týče kroků v Severní oblasti, musíme je brát s nadsázkou, protože jsou spíše z pohledu kašmírského obyvatele, který se chce připojit k Indii. Pákistán podporuje separatistické organizace, z nichž nejznámější je Lashar - E - Taiyba. Pákistánské vláda není ochotná přijmout nezávislý stát nebo moderní transparentní demokratický systém v oblasti. V některých oblastech jako je třeba Gilgit-Baltistan jsou omezována lidská práva. Podle americké organizace pro lidská práva Freedom House tato oblast nemá demokraticky volené shromáždění, ústavu nebo nezávislé soudnictví. Federální vláda v Islámábádu vládne na území prostřednictvím ministerstva pro Kašmír a Severní oblasti.
Vládá se snaží na izolovaném území kašmíru, které je obklopené horami vybudovat tranzitní cesty a zprostředkovat obchod. Tento krok vítá i Indie, která ho považuje za kladný krok na cestě k příměří.
Komentář:
Řekli jsme již několikrát, že odstranit terorismus z Pákistánu a pohraničí bude vyžadovat ještě spoustu práce a námahy. Pákistán musí také řešit i jiné problémy (hroutící se ekonomiku, chudobu, výskyt malárie, obchodování s drogami a se zbraněmi, nedostatečnou infrastrukturu, nedostatek elektřiny, atd.). Po pádu prezidenta Mušarafa a nástupu prezidenta Zardárího a nové vlády se bezpečnostní situace v oblastech Severozápadní pohraniční provincie a FATA ještě více zhoršila. Nemůžeme však vládu premiéra Gíláního a prezidenta Zardárího tak snadno odsuzovat. Zlikvidovat extrémistická hnutí se nepodaří za jeden den. Vláda začala provádět reformy bezpečnostních struktur a snaží se aktivně spolupracovat se zahraničím v oblasti ekonomiky i boje proti terorismu. Uvidíme, zda budou mít tyto kroky pozitivní či negativní efekt. Uvidíme také, zda se vláda odhodlá ke změnám politického systému tak, aby měla větší kontrolu nad děním v provinciích a hlavně v oblasti FATA.
Území Kašmíru je po staletí velice problémové. Přelévaly se přes něj silnější národy, které jej začleňovaly pod své území. Obyvatelé země ,známé dnes jako Kašmír a Džammúd, neměli v minulosti a nemají ani dnes právo na sebeurčení a je škoda, že na konci 40. let Hari Singh nepožádal OSN o pomoc při vytvoření samostatného Kašmíru.
I když jsou dosti zajímavé tendence, které se objevují v různých zdrojích, Pákistán je označován za viníka v již přes padesát let stále trvajícím sporu o toto území. Je to patrné z neoficiální podpory teroristických organizací, které operují na zmíněném území.
Kromě strategického významu se objevují i další faktory. Ze strany Indie jsou to mnohá hinduistická svatá místa, která se v oblasti nacházejí. Příkladem může být skalní Vaishno svatyně Davi. Ta je ve městě Katra.
Důvod proč je pákistánská vláda neschopná své území dokonale ovládat je i obrazem minulé analýzy týkající se ekonomiky.
Seznam literatury:
Marek, J. Pákistán. 1. vyd., Praha: Libri, 2002. 204 s.
Baar, V. Národy na prahu 21. století emancipace nebo nacionalismus?. 1. vyd., Šenov u Ostravy: Tilia, 2001. 416 s.
Pak-Afghan mini jirga begins; Pakistan committed to ensure regional peace: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57096&Itemid=2
Pak-Afghan jirga starts in cordial atmosphere. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit.2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=57156&Itemid=2
Pakistan ready to cooperate at all levels with India to fight against terrorism. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60471&Itemid=1
Condoleeza Rice calls President Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60507&Itemid=1
Promoting regional peace, security Pakistan’s top priority: Qureshi. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60490&Itemid=1
PM Gilani says Pakistan totally against terrorism. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60564&Itemid=1
No choice but to fight militants till end: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60630&Itemid=1
PM announces to dissolve NSC. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60637&Itemid=1
No choice but to fight militants till end: Zardari. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60630&Itemid=1
FACTBOX-Security developments in Pakistan, Nov 25. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-28].
http://in.reuters.com/article/companyNews/idINISL25692120081125
Ministry of Information Broadcasting. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.pak.gov.pk/structure_government.aspx
Ministry of Information Broadcasting. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.pak.gov.pk/districtPK.aspx
NWFP Government. [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.nwfp.gov.pk/
Unitednations military observer groupin India and Pakistan [online]. [cit. 2008-11-28]. http://popp.gmu.edu/resource-bk/mission/unmogip.html
Government [online]. [cit. 2008-11-28].
http://www.ajk.gov.pk/site/index.php
středa 26. listopadu 2008
Mezinárodní měnový fond poskytl Pákistánu půjčku
V pondělí 24. listopadu poskytl Mezinárodní měnový fond Pákistánu půjčku ve výši 7,6 miliardy amerických dolarů. Pákistánská vláda okamžitě získala přístup k více než třem miliardám amerických dolarů, které může ihned začít využívat k ekonomické stabilizaci státu.Pákistán potřebuje zahraniční pomoc hlavně ke splacení zahraničního dluhu. Vláda prezidenta Zardárího se sice snažila obejít bez půjček od mezinárodních organizací, ale nakonec nenašla jiné východisko. Takatoši Kato, zástupce generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu, prohlásil, že „pákistánská ekonomika byla bičována rozsáhlými šoky… včetně nepříznivého vývoje bezpečnostní situace, vyšších cen dováženého zboží (ropy a potravin) a globálního finančního znepokojení“. Program Mezinárodního měnového fondu pro obnovu pákistánské ekonomiky má dva hlavní cíle. Za prvé, obnovení makroekonomické stability a posílení sebedůvěry. A za druhé, zajištění sociální stability a přiměřené podpory pro chudé a bezbranné obyvatele. Zajištění výše zmíněných cílů je pro pákistánskou vládu prioritou, a proto bylo jejich plnění v programu Mezinárodního měnového fondu přesně naplánováno.
Oficiální představitelé USA doufají, že půjčka od Mezinárodního měnového fondu také pomůže v boji proti terorismu. Doufají, že nové finanční prostředky pomohou pákistánské vládě stabilizovat ekonomickou situaci v zemi a tím vytvoří vhodné podmínky pro další boj s radikálními militantními skupinami (Al-Kajdou a Talibanem).
Pákistánská vláda chce také obnovit sílu rupie, která tento rok zaznamenala oproti americkému dolaru pokles o dvacet dva procent. Pákistán chce také znovu rekonstruovat kapitálové trhy, které v roce 2008 zaznamenaly po odlivu zahraničních investic hluboký propad. Mezinárodní měnový fond doporučil pákistánské vládě zahájit monetární politiku seškrtáním rozpočtu a razantním snížením zadlužení. Rovněž doporučil agresivní politiku namířenou proti vysoké inflaci (míra inflace v Pákistánu činí v současnosti dvacet pět procent). Aby mohl Pákistán splnit všechny tyto náročné cíle, bude vláda spolupracovat i se Světovou bankou.
Podle některých světových médií byl ale Pákistán za svůj postup kritizován. Např. podle deníku International Herald Tribune se USA, Číně a Saudské Arábii (tyto státy jsou pákistánskými hlavními obchodními partnery a také hlavními „ekonomickými dárci“) nelíbilo, že s nimi pákistánská vláda otázku půjčky od Mezinárodního měnového fondu nijak nekonzultovala. Pákistánští vládní představitelé a ekonomové ale tvrdí, že podpora Mezinárodního měnového fondu zlepší podmínky pro příliv zahraničního kapitálu, a že hlavní ekonomičtí spojenci musí být nyní trpěliví.
Seznam literatury:
IMF approves loan to aid Pakistan. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-26] http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7746083.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7746083.stm
IMF board backs emergency $7.6bn Pakistani aid. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-11-26] http://timesofindia.indiatimes.com/World/IMF_board_backs_emergency_76bn_Pakistani_aid/articleshow/3753868.cms
IMF okays $ 7.6 billion program, $ 3.1 becomes immediately available. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-11-26]
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60219&Itemid=2
IMF board backs emergency $7.6 bln Pakistani aid. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-26]
http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36675620081125
Perlez, J. IMF approves $7.6 billion loan for Pakistan. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-11-26]
http://www.iht.com/articles/2008/11/26/asia/26pstan.php
Pákistánská vláda rozpustila politickou frakci tajné služby ISI
V úterý 25. listopadu oznámil Šáh Mahmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničních věcí, že bylo rozpuštěno politické křídlo pákistánské tajné služby. Právě tento politický subjekt obviňovaly v minulosti západní státy z podpory militantní extrémistické skupiny Taliban.
Ostatní pákistánští politici zprávu o zrušení politické frakce pákistánské tajné služby uvítali. Sám ministr zahraničí Quréší označil tuto událost jako „pozitivní vývoj“. Kritici tvrdili, že politické seskupení tajné služby ISI se chová jako „stát ve státě“. Současná pákistánská vláda neustále obviňovala toto politické uskupení z překračování pravomocí, ovlivňování ostatních politiků a brzdění boje proti terorismu. Sousední státy (Indie a Afghánistán) rovněž kvůli tomuto politickému křídlu vůbec nedůvěřovaly pákistánské tajné službě. Proto byla politická frakce ISI zrušena. Ministr zahraničí Quréší řekl pro Associated Press of Pakistan, že „ISI je drahocenná národní instituce, která se chce plně soustředit na boj proti terorismu“ a ne na politické aktivity.
Politické křídlo tajné služby ISI bylo řízeno brigádním generálem, dvěma plukovníky a dalšími oficiálními vojenskými představiteli. Ti budou podle posledních zpráv přeřazeni do různých sekcí a oddělení pákistánské tajné služby. Oficiální představitelé tajných služeb rovněž oznámili, že už nebudou nadále monitorovat a prověřovat činnost pákistánských vysoce postavených politiků. Dále příslušníci tajné služby ISI potvrdili světovému tisku, že se v budoucnu už nebudou podílet na politickém životě (nebudou tvořit nebo rušit politické strany, koalice, atd.). Po rozpuštění politické frakce tajné služby ISI přiznalo několik vysoce postavených představitelů tajné služby, že tato organizace hrála za vlády prezidenta Mušarafa klíčovou roli při kontrole průběhu voleb. Tajná služba ISI rovněž přiznala, že hrála hlavní úlohu ve formování politické strany PML-Q, která důsledně podporovala prezidenta Mušarafa po vojenském puči v roce 1999.
V posledních letech byla politická frakce tajné služby ISI obviňována západními mocnostmi z podpory terorismu na pákistánsko-afghánských hranicích. Samotná tajná služba ISI ale se zahraničím spolupracuje. Během sovětské okupace Afghánistánu vyzbrojovala ISI afghánské mudžahedíny ve spolupráci s USA a Saudskou Arábií. Od roku 2001 pomáhala ISI Spojeným státům zlikvidovat stovky příslušníků Talibanu na pákistánském území.
Přesto je ISI stále podezřívána z „dvojí hry“ a z podpory extrémistických skupin. Zrušení politické frakce ISI má být prvním krokem k větší kontrole této organizace. Bezpečnostní analytik Talát Masúd prohlásil, že „napojení ISI na politický život bylo nejkontroverznější věcí v Pákistánu“. Omezení vlivu ISI a její větší kontrola dále podle Taláta Masúda pomůže v boji proti terorismu.
Seznam literatury:
Pakistan: ISI's political wing disbanded. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Pakistan_ISIs_political_wing_disbanded/articleshow/3747745.cms
Haider, Z. UPDATE 1-Pakistan disbands political wing of spy agency. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://in.reuters.com/article/companyNews/idINLN55263720081123
Rashid, H. Pakistan's spies 'quit politics'. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7747400.stm">http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7747400.stm
Pakistan dissolving military spy agency's political wing. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-11-25]. http://www.iht.com/articles/2008/11/24/asia/pakistan.php
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
