Analýza

Indicko-pákistánské vztahy

Minulost indicko-pákistánských vztahů

O indicko-pákistánských vztazích můžeme říct, že je to hlavně souboj dvou odlišných kultur - hinduistů a muslimů. Z historického hlediska je proto nutné zajít až do doby, kdy dochází k prvním konfliktům. Na počátku 8. století šíří islám v Indii arabové, kteří obsadili Sind a Multán(jsou to oblasti dnešního Pákistánu kolem řeky Indus). Byli zadržení vojenskou dynastií radžpútánů. Další můslimské expanze na indický poloostrov probíhali kolem roku 1000 a na konci 15. století. Od muslimů Hindové přejímali válečné zkušenosti a začali vytvářet pravidelné a placené armády. Vzniklé sultanáty byly postupem času pohlceny mughalskou říší, která ovládla celý indický poloostrov. Vlivem kolonizace problémy mezi muslimy a hindy do jisté míry utichly, protože zde byl nový problém a to v podobě závislosti.
V roce 1947 zanikla Britská Indie a subkontinent byl rozdělen na dvě nezávislé země:
převážně hinduistickou Indii a muslimský stát Pákistán. Pákistán byl samozřejmě založen na základě náboženské orientace. Tento stát se skládal ze dvou částí - Západního a Východního Pákistánu. Tato území byla od sebe vzdálena asi 1800 km.
Vztahy Pákistánu s Indií byly špatné již při rozdělení. Bylo to způsobeno hinduisticko-muslimskými srážkami, masovou emigrací a indicko-pákistánským konfliktem o držení velké severní provincie Kašmír, o čemž jsme se trochu zmínili v minulé analýze. Spor o Kašmír se odrazil hned v několika válkách - v roce 1947 (první válka o Kašmír), následovala v roce 1965 druhá válka o Kašmír, v roce 1971 proběhla třetí válka, která byl úzce spojena s bangladéšskou osvobozeneckou válkou a poslední, která proběhla v roce 1999 (kárgilská válka). Na zhoršení politických, ale i kulturních vztahů se podepsal vznik samostatného Bangladéše z Východního Pákistánu. Jahjá Chán byl vojenským představitelem celého území.V roce 1970 zorganizoval celostátní volby do shromáždění, které mělo vytvořit novou ústavu. V Západním Pákistánu zvítězila Pákistánská Lidová strana (PPP) vedená Zulfikarem Alím Bhuttem. Ve Východním Pákistánu vyhrála liga Awami, jejímž vůdcem byl šejk Mujibur Rahmán. Ten byl také vězněn za agitaci větší samosprávnosti celého regionu.
Jáhja Chán odmítl návrhy na samosprávu ligou Awami, což vyústilo ve vyhlášení Východního Pákistánu nezávislám státem pod názvem Bangladéš. Pákistánská armáda vstoupila do země a podnikla brutální pokus o rozdrcení odporu vzniklého Bangladéše. Hrozná zvěrstva, která probíhala v zemi, donutila miliony lidí utéct do Indie. Ta potom vojensky zasáhla do konfliktu a pákistánskou armádu porazila. Pákistánský vojenský režim byl zdiskreditován a byla nastolena demokracie.
Jedním z faktorů, které ovlivňují vztahy mezi Indií a Pákistánem, jsou atomové zbraně.

Současné pákistánsko-indické vztahy

Současné vztahy mezi Indií a Pákistánem nejsou zrovna ukázkové. Situace se navíc zhoršila po teroristických útocích v Mumbaji. Indie v průběhu vyšetřování začala tvrdit, že útočníci pocházeli z Pákistánu. Od útoků v Mumbaji (které proběhly 27. - 29. listopadu) nabraly události rychlý spád a Pákistán se ocitl pod silným diplomatickým tlakem. Současnou situaci v oblasti pozorně sledují také USA, pro které je Pákistán důležitou zemí v rámci boje proti terorismu. Zmírnit napětí v oblasti chce ale také EU a OSN, zvláště když Pákistán i Indie vlastní jaderné zbraně.

Souhrn událostí v posledních čtrnácti dnech

Výše zmíněné teroristické útoky skončily po třech dnech 29. listopadu, kdy indické policejní jednotky dostaly hotel Tádž Mahal pod kontrolu. Objevily zde skoro dvě stě mrtvých. Pozdější vyšetřování indických úřadů a tajných služeb USA ukázalo, že za útokem stojí pravděpodobně hnutí Laškar-e-Taiba, které sídlí v pákistánské části Kašmíru, a které je obviňováno ze stovek útoků v regionu od roku 1990. Indická vláda okamžitě obvinila Pákistán z přípravy útoku a požádala o vydání asi dvaceti pákistánských teroristů (podle Indie). Pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí to ale odmítl a dodal, že pákistánští občané budou případně souzeni v Pákistánu. Tyto události vedly ke zhoršení vztahů mezi Indií a Pákistánem. USA a další země, světové veřejné mínění a tisk však stojí na indické straně, a proto se Pákistán ocitl v izolaci a pod mezinárodním diplomatickým tlakem.

Podle některých protiteroristických odborníků je pákistánská vláda skutečně nevinná. Například Samína Ahmedová, ředitelka ICG (Mezinárodní krizové skupiny = International Crisis Group) pro oblast Jižní Asie, si myslí, že za útoky by mohla stát Al-Kajdá. Vlády USA a Pákistánu jednaly v listopadu o koordinovaném postupu v boji proti militantním hnutím. Proto si Saníma Ahmedová myslí, že mumbajské útoky jsou akcí Al-Kajdy, která potřebovala „oddechový čas“, narušit spojenectví Pákistánu a USA a vyvolat v oblasti chaos. To, kdo byl skutečným organizátorem útoků v Mumbaji, se veřejnost možná nikdy nedoví, protože celou pravdu budou znát jen tajné služby zainteresovaných zemí. Ať už ale akci zorganizoval kdokoliv, podařilo se mu vyvolat velký zmatek a napětí mezi dvěma tradičními rivaly a „jadernými mocnostmi“.

Proto už v pondělí 1. prosince Condoleezza Riceová, ministryně zahraničních věcí USA, vyzvala Pákistán a Indii k úplné spolupráci. Z Londýna vzkázala, že „nastal čas ke kompletní, absolutní, úplné spolupráci a kooperaci“. Condoleezza Riceová poté zkrátila své turné po Evropě (vynechala návštěvu Říma a Helsinek) a vydala se urychleně do Indie.
O den později, v úterý 2. prosince, nabídl Šáh Mehmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, pomoc indické vládě při vyšetřování. Šáh Quréší dodal, že Pákistán si přeje mít dobré vztahy s Indií. Ve stejný den také Prajáb Mukherjee, indický ministr zahraničí, prohlásil, že Indie nebude reagovat na mumbajské útoky vojenskou akcí. Také dodal, že Indie požaduje vydání dvaceti pákistánských teroristů.
Během dalších dvou dnů navštívili Pákistán vysocí představitelé USA. Nejprve zamířila do Islámábádu Condoleezza Riceová, ministryně zahraničí USA, a po ní také vysoce postavený admirál Mike Mullen. Z Washingtonu naléhala na Pákistán také Dana Perino, tisková mluvčí Bílého domu.
Mezitím samozřejmě probíhalo vyšetřování mumbajských útoků, které přineslo první výsledky. Dne 3. prosince oznámil Hasan Gafúr, jeden z indických policejních vyšetřovatelů, že jediný zadržený terorista, který přežil, pochází z Pákistánu. Prezident Zardárí reagoval na dotazy novinářů ze CNN tím, že Indie nepředložila žádný jasný důkaz. Dodal, že „pákistánský stát nenese žádnou odpovědnost“ za události v Mumbaji. O dva dny později, v pátek 5. prosince, napsal indický deník The Times of India, že policisté mají důkazy o napojení útočníků na pákistánskou tajnou službu ISI. S odvoláním na blíže nespecifikované zdroje z indických tajných služeb deník napsal, že „napojení Inter-Services Intelligence (ISI) bylo jasné a evidentní“.
Zklidnit situaci v oblasti se pokusil i senátor John McCain, bývalý kandidát na prezidenta USA, který navštívil postupně Dillí a Islámábád. Avšak neúspěšně, protože v sobotu 6. prosince došlo v Indii k protestům hindských nacionalistů. Například ve městě Ayodhya spálili hindští extrémisté před místním hindským chrámem pět pákistánských vlajek a provolávali „protipákistánská“ hesla.
K mírnému uvolnění napětí v regionu došlo 8. prosince, kdy pákistánské speciální jednotky zadržely pravděpodobné organizátory Mumbajských útoků. V hlavním městě pákistánské části Kašmíru byli zatčeni teroristé Masúd Azhar a Zaki-ur-Rehman Lakhvi. O úspěšném zásahu informoval Ahmad Mukhtar, pákistánský ministr obrany. Ani tato událost ale nevedla k úplnému uklidnění situace, protože pákistánská vláda znovu odmítla vydat zadržené do Indie.
Situaci v oblasti bedlivě sleduje i EU. Dne 9. prosince se v Bruselu konala schůzka ministrů zahraničních věcí členských států EU. Ministři se shodli na tom, že EU musí do budoucna zesílit politické vazby na Pákistán, protože jde sice o nebezpečnou, ale důležitou zemi. EU chce do budoucna zlepšit politický dialog s Pákistánem v oblastech boje proti terorismu, obchodu a nešíření jaderných zbraní. Během českého předsednictví se EU také bude snažit uspořádat první summit mezi EU a Pákistánem.
Dne 11. prosince zareagovala i OSN. Bezpečnostní shromáždění OSN vypsalo sankce pro čtyři Pákistánce z hnutí Laškar-e-Taiba. Ministerstvo zahraničí USA tento krok uvítalo, protože to podle něj omezí aktivity teroristů (nebudou moci volně cestovat, převádět peníze z bankovních účtů, atd.). Pákistánská vláda pouze zopakovala, že pákistánští teroristé budou souzeni v Pákistánu.
Ve stejný den oznámila indická vláda, že již vypracovala kompletní plán na zpřísnění bezpečnostních opatření v zemi, aby se už neopakovaly události z Mumbaje.
O den později, 12. prosince, se rozhodl odletět do Indie britský premiér Gordon Brown. V sobotu by se měl setkat s indickým ministerským předsedou Manmohanem Singlem. Ve stejný den se rozhodla pákistánská vláda vyslat do Dillí svou delegaci. Toto rozhodnutí schválil i britský ministr zahraničí David Miliband.

Komentář

Od rozpadu Britské Indie v roce 1947 nejsou vztahy mezi Indií a Pákistánem příliš dobré. Současné události jen dokázaly, jak křehké vztahy mezi oběma zeměmi panují. Obě země jsou však důležitými z geopolitického hlediska. Pákistán je po svržení talibanského režimu v Afghánistánu v roce 2001 důležitým centrem boje proti terorismu, protože extrémisté z militantních hnutí se přesunuly do Pákistánu. Indie je zase do budoucna lákavou destinací pro příliv zahraničních investic, protože Indii se podařilo nastartovat ekonomický růst. Indie i Pákistán navíc vlastní jaderné zbraně, a proto by případný vojenský střet mohl mít katastrofální následky. Z těchto důvodů je důležité zachovat v regionu stabilitu, což se zatím nedaří. Obě země musí do budoucna ještě vyřešit spoustu problémů.
Ze špatných politických vztahů vyplývá i to, že na indicko-pákistánsko hranicích je pouze jediný fungující hraniční přechod Attari-Waghah. Další takovou kuriozitou je zápas o rolování vlajky. K tomuto utkání dochází na již zmíněném hraničním přechodu. Po čtvrté hodině se hraniční přechod uzavírá a začíná zmíněná akce. Vojáci obou stran vyběhnou před vrata a začnou rolovat vlajku a pak se ji snaží co nejrychleji poskládat. Výsledky samozřejmě nebývají nikdy známé, ale dav šílí a vykřikuje povzbuzující hesla. To že se politická situace odráží i ve sportu, dokazuje pozastavení zápasu Indie s Pákistánem v kriketu (což je jedna z mála věcí, které obě strany berou velmi vážně).
Problémy Pákistánu jsme nastínili v minulých analýzách – chudoba, negramotnost, malárie, vysoká úmrtnost dětí do pěti let a při porodech, obchod s drogami, nedostatečná infrastruktura a elektrifikace, terorismus v problémových oblastech (FATA, Severní oblasti a Severozápadní pohraniční provincii), ještě pořád silné postavení armády a tajné služby ISI, příliš velká autonomie a pravomoci lokálních vlád. Pokud chce Pákistán do budoucna všechny tyto problémy vyřešit, měl by urovnat vztahy se svými sousedy, aby měl klid na řešení svých vnitřních záležitostí. To ale nebude do budoucna jednoduché kvůli pákistánskému veřejnému mínění. Pákistánská vláda možná chce účinně spolupracovat s Indií na vyšetřování útoků v Mumbaji a ustoupit nátlaku Indie a USA. Pokud to ale udělá, může klidně dojít k vlně nespokojenosti pákistánského obyvatelstva a k dalším problémům. Pákistánský tisk dokonce obvinil tajné služby Izraele, USA a Indie z vykonstruování důkazů. Můžeme jen čekat, jak se situace vyvine v budoucnu.

Seznam literatury:

As it happened: Mumbai attacks 29 Nov. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7756073.stm

India announces security overhaul. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7776756.stm

UN sanctions for Pakistan group. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7776722.stm

Pak crackdown to avoid terrorist state tag: Ministr. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Pak_crackdown_to_avoid_terrorist_state_tag_Minister/articleshow/3828607.cms

British PM Gordon Brown to visit India on Sunday. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/ British_ PM _ Gordon _ Brown _ to_visit_India_on_Sunday/articleshow/3829658.cms?TOI_latestnews

Wicked CIA-RAW-Mossad axis against Islamabad: Pak media. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Wicked_CIA-RAW-Mossad_axis_against_Islamabad_Pak_media/articleshow/3819866.cms

After Dawood, Masood and Memon, Pak denies India access to Mumbai attack mastermind. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/After _ Dawood _ Masood _ and _ Memon _ Pak _ denies _ India _ access _ to _ Mumbai_attack_mastermind/articleshow/3813657.cms

UNSC resolution implemented to prevent terrorist state label: Ahmed Mukhtar. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61789&Itemid=1

Britain supports Pakistan’s offer to send delegation to India: Miliband. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61788&Itemid=1

EU wants to boost ties with "dangerous" Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36934520081208

Police arrest two in Mumbai attacks probe. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36900620081206

Pakistan must avoid worse ties with India – McCain. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36906620081206

Pakistan army had hand in Mumbai attacks - Indian papers. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36880520081205

Rice pushes Pakistan, seeks to curb India response. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36849120081203?sp=true

U.S. says Pakistan must cooperate on counterterror. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36874320081204

Pakistan not to blame for Mumbai attacks – Zardari. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36837720081203

Rice urges Pakistan to cooperate in Mumbai inquiry. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36810120081201?sp=true

War-mongering militants stoke India, Pakistan crisis. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36807720081201?sp=true

Pakistan offers India joint investigation of attack. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36820720081202?sp=true

India demands Pakistan hand over fugitives. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36818820081202

Mullen urges Pakistan to act against all militants. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36851920081203?sp=true

Rice arrives in India to ease tension with Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36840120081203?sp=true

Haywood, J. Catchepole, B. Hall, S. Basrratt, E. Encyklopedie Historie světa: Střední a Jižní Asie 1945 – 1997. Praha: Columbus, 1998. ISBN 80-85928-81-7.

Kolektiv autorů, Svět poznání: Pákistán a Bangladéš. Praha: Marshall Cavendish ČR, 1998.

Langerová, V. : Divadlo na indicko-pákistánské hranici. [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/salem-z-pakistanu/divadlo-na-indicko-pakistanske-hranici_57939.html