Závěrečné shrnutí

Během celého semestru jsme sledovali dění v Pákistánu. Věnovali jsme se terorismu, ekonomické situaci, politické situaci a vztahům s Indií. Nyní můžeme rekapitulovat.

Terorismus

Do Pákistánu se terorismus rozšířil po útocích 11. září 2001. Vlády USA a Velké Británie se o měsíc později rozhodly odstranit extrémistické skupiny z Afghánistánu a svrhnout talibanský režim. Tato operace, která nesla jméno Trvalá svoboda, byla úspěšná a spojenecké jednotky dobyly za měsíc bojů Kábul. Teroristé ze skupin Al-Kajdá a Taliban uprchli do sousedního Pákistánu. Příslušníci Al-Kajdy a Talibanu využívají hlavně oblasti Severozápadní pohraniční provincie a FATA (Federálně spravované kmenové území).
Po těchto událostech začal prezident Mušarraf spolupracovat s vládou USA. Spojenectví vydrželo dodnes, je ale nestabilní. Vysoce postavení vojenští i političtí představitelé USA (např. ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, vrchní velitel generál Petraeus, admirál Mike Mullen, atd.) sice relativně často navštěvují prezidentské sídlo v Islámábádu, ale současný prezident Zardárí i další představitelé pákistánské vlády často kritizují USA. Američané totiž uplatňují tvrdý postup v rámci boje proti terorismu, se kterým čelní pákistánští politici ne vždy souhlasí. Vláda USA je Pákistánem často kritizována např. za raketové útoky proti Talibanu a Al-Kajdě. Podle pákistánské vlády při nich umírají i civilisté. Faktem ale je, že vláda USA si ze stížností pákistánských politiků nedělá příliš „těžkou hlavu“ a naopak ještě přitvrdila. Tato strategie vede na jednu stranu k úspěchům (např. ke konci října po rozsáhlé ofenzivě kapitulovaly jednotky Talibanu v oblasti Bajauru), na druhou stranu ke zvýšení teroristických útoků a ke zhoršení bezpečnostní situace v zemi. V Pákistánu prakticky není dne, kdy by nedošlo k nějakému teroristickému útoku. Kromě civilního obyvatelstva jsou terčem i vojáci, policisté i politici. Sebevražedný atentátník např. ukončil bezpečnostní setkání pákistánských politiků, které začalo 8. října tohoto roku. O měsíc později, 10. listopadu, byl dokonce unesen vojenský konvoj jednotek NATO, který vezl zásoby do Afghánistánu.
Do budoucna bude pro úspěšný boj s terorismem na území Pákistánu důležité spojenectví USA, Pákistánu a také Afghánistánu. Pákistánsko-afghánské vztahy jsou na velice dobré úrovni od invaze SSSR do Afghánistánu v roce 1979. Pákistán poskytoval afghánským uprchlíkům azyl a také dodával zbraně afghánským povstalcům (mudžahedínům). Pákistán i Afghánistán navíc v současnosti řeší úplně stejný problém terorismu. Vztahy USA a Pákistánu už jsou složitější. Současný pákistánský prezident Zardárí sice chce zlikvidovat terorismus, ale je méně tolerantní k operacím cizích vojsk na pákistánském území než bývalý prezident Mušarraf. Největším nebezpečím do budoucna je ale zvyšování protiamerických nálad u veřejnosti. Již nyní někteří Pákistánci sympatizují raději s drogovými dealery Al-Kajdy a Talibanu, kteří jim zajišťují obživu, než s americkými vojáky.

Ekonomická situace

Od roku 2001 se ekonomická situace v Pákistánu zlepšila, pořád ale je špatná. Nepříznivý dopad měly globální výkyvy (vyšší ceny potravin a ropy, finanční krize), které donutily pákistánskou vládu požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond. Ten 24. listopadu 2008 poskytl Pákistánu půjčku přes 7,5 miliardy dolarů. Kromě terorismu bude muset pákistánská vláda vyřešit v budoucnu typické problémy chudé rozvojové země. Nedostatek elektřiny a časté výpadky vedly v tomto roce k mnoha demonstracím. Přes 40 procent pracujících je zaměstnáno v zemědělství, které ale není zrovna na vysoké úrovni. Přes 20 procent obyvatel (v Pákistánu jich žije asi 170 milionů) trpí nedostatkem potravy. Úmrtnost dětí do pěti let věku je pro Evropana jen těžko uvěřitelných 100 promile. Od roku 1990 se kvůli nekvalitnímu zemědělství a zavlažování rozšiřuje malárie. Skoro polovina městského obyvatelstva žije ve slumech a přes 60 procent venkovanů nemá přístup k nezávadné, čisté pitné vodě. Sociální a ekonomická situace pákistánských obyvatel se sice zlepšila a zlepšuje, pořád ale není zrovna ideální. Asijská rozvojová banka tvrdí, že pákistánský ekonomický rozvoj je příliš pomalý, a proto nebudou splněny cíle Miléniové deklarace OSN. Světová banka zase řadí Pákistán do nejchudších zemí světa.
Pro budoucí zlepšení pákistánské ekonomiky bude důležitá spolupráce se strategickými partnery. Pákistán je členem integrace FOP (Friends of Pakistan), jejímiž členy jsou také např. USA, Francie, Čína a Saudská Arábie. Tato integrace, která sdružuje rostoucí ekonomiky třetího světa, státy G8 a bohaté ropné státy, může Pákistánu v budoucnu výrazně pomoci při ekonomickém růstu. Důležité také bude, jak efektivně bude pákistánská vláda investovat peníze od Mezinárodního měnového fondu a jiných dárců (Světové banky, Asijské rozvojové banky, Evropské komise, Velké Británie, Německa, Norska, Švýcarska a Japonska).

Politická situace

Pákistán se od roku 1970 dělí na 4 provincie (Paňdžáb s hlavním střediskem Láhaur, Sind s hlavním střediskem Karáčí, Balúčistán se střediskem Kvéta, Severozápadní pohraniční provincie se střediskem Péšávar), z nichž každá má několik krajů. Mimo provinční systém stojí oblast FATA a Území federálního hlavního města. Pákistán také spravuje na základě dohody OSN z roku 1949 území Kašmíru. Kašmír má 2 správní jednotky (Azád Kašmír a Severní oblast), které mají speciální status a jsou řízeny speciálním ministerstvem.
Pákistánská vláda má problémy s kontrolou v oblastech FATA, Severozápadní pohraniční provincie a Severní oblasti. Malý vliv centrální vlády v Islámábádu v provinciích FATA a Severozápadní pohraniční provincie souvisí s vysokou mírou autonomie lokálních vlád. Všechny 4 pákistánské provincie mají svého guvernéra, radu ministrů a provinční sněm. Zdravotnické, sociální, vzdělávací, zemědělské a jiné služby si zajišťují provinční vlády samy. Federální vláda se sice snaží posílit svůj vliv, ale např. v Severozápadní pohraniční provincii neúspěšně. Zde navíc v roce 2001 provedl prezident Mušarraf ne zrovna šťastnou reformu, která způsobila to, že dnes v celém Pákistánu existuje přes 5000 lokálních vlád. Pákistánská vláda není schopná kontrolovat dění ani v provinčních vládách, natož pak v hierarchicky níže postavených vládách.
Území Severní oblasti je osídleno lidmi, kteří se chtějí vymanit z pákistánské nadvlády a připojit se k Indii. Proto ani vláda pevné ruky nemůže zajistit pákistánské federální vládě kontrolu v regionu. Federální vláda proto také podporuje separatistické organizace (nejznámější takovou organizací je Laškar-e-Tajba). Centrální vláda nechce přijmout žádný demokratický systém v oblasti a v některých regionech jsou omezována lidská práva.

Dlouhodobou slabinou politického systému Pákistánu je silné postavení armády a tajné služby ISI. Od rozpadu Britské Indie v roce 1947 provedli armádní činitelé 5 státních převratů. Na armádu je vyčleňováno skoro 60 procent peněz ze státního rozpočtu. Řediteli mnoha státních i soukromých podniků jsou bývalí důstojníci. Tajná služba ISI se někdy chová jako „stát ve státě“. Až donedávna dokonce měla tajná služba dokonce svou vlastní politickou stranu. Teprve 25. listopadu oznámil Šáh Mehmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, že tento politický subjekt (který navíc byl obviňován západními státy z podpory Talibanu) byl rozpuštěn.

Vztahy s Indií

Vztahy s Indií jsou v současnosti jedním z mediálně sledovaných témat. Indicko-pákistánské vztahy nejsou dobré už od rozpadu Britské Indie od roku 1947. Již tehdy začal spor o Kašmír, který vyústil ve dvacátém století ve 4 ozbrojené konflikty. Současné vztahy se nesou ve znamení teroristických útoků v Mumbaji, které proběhly koncem listopadu. Z těchto útoků bylo obviněno tajnými službami Indie a USA a indickými policejními orgány již výše zmíněné hnutí Laškar-e-Tajba. Pákistán byl dále obviněn z přímé podpory teroristů. I kdyby pákistánská vláda neměla s mumbajskými útoky nic společného, tato událost jasně ukázala, že vzájemné vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou velice křehké. Ani zadržení teroristy Lakhviho (hlavního organizátora útoků) pákistánskými speciálními jednotkami 8. prosince nepřineslo uvolnění napětí. Naopak, indický tisk i někteří odborníci na terorismus tvrdí, že Pákistán zatkl Lakhviho jen kvůli mezinárodnímu nátlaku (což nelze vyloučit).
Vztahy Pákistánu a Indie pozorně sledují USA. Pákistán je klíčovou zemí v boji proti terorismu a spory s Indií tomuto boji nijak nepomáhají. Proto po mumbajských útocích hned několik politiků a vojenských představitelů USA navštívilo Islámábád (nezávisle na sobě). Uklidnit situaci přiletěl i britský premiér Gordon Brown. I EU chce do budoucna upevnit vztahy s Pákistánem a zmírnit napětí v regionu. Zájem USA a EU je pochopitelný – Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně a případný konflikt by mohl mít katastrofální následky.

Literatura:

Pro shrnutí jsme využili všechny dříve použité zdroje pro analýzy a zprávy.

Analýza

Indicko-pákistánské vztahy

Minulost indicko-pákistánských vztahů

O indicko-pákistánských vztazích můžeme říct, že je to hlavně souboj dvou odlišných kultur - hinduistů a muslimů. Z historického hlediska je proto nutné zajít až do doby, kdy dochází k prvním konfliktům. Na počátku 8. století šíří islám v Indii arabové, kteří obsadili Sind a Multán(jsou to oblasti dnešního Pákistánu kolem řeky Indus). Byli zadržení vojenskou dynastií radžpútánů. Další můslimské expanze na indický poloostrov probíhali kolem roku 1000 a na konci 15. století. Od muslimů Hindové přejímali válečné zkušenosti a začali vytvářet pravidelné a placené armády. Vzniklé sultanáty byly postupem času pohlceny mughalskou říší, která ovládla celý indický poloostrov. Vlivem kolonizace problémy mezi muslimy a hindy do jisté míry utichly, protože zde byl nový problém a to v podobě závislosti.
V roce 1947 zanikla Britská Indie a subkontinent byl rozdělen na dvě nezávislé země:
převážně hinduistickou Indii a muslimský stát Pákistán. Pákistán byl samozřejmě založen na základě náboženské orientace. Tento stát se skládal ze dvou částí - Západního a Východního Pákistánu. Tato území byla od sebe vzdálena asi 1800 km.
Vztahy Pákistánu s Indií byly špatné již při rozdělení. Bylo to způsobeno hinduisticko-muslimskými srážkami, masovou emigrací a indicko-pákistánským konfliktem o držení velké severní provincie Kašmír, o čemž jsme se trochu zmínili v minulé analýze. Spor o Kašmír se odrazil hned v několika válkách - v roce 1947 (první válka o Kašmír), následovala v roce 1965 druhá válka o Kašmír, v roce 1971 proběhla třetí válka, která byl úzce spojena s bangladéšskou osvobozeneckou válkou a poslední, která proběhla v roce 1999 (kárgilská válka). Na zhoršení politických, ale i kulturních vztahů se podepsal vznik samostatného Bangladéše z Východního Pákistánu. Jahjá Chán byl vojenským představitelem celého území.V roce 1970 zorganizoval celostátní volby do shromáždění, které mělo vytvořit novou ústavu. V Západním Pákistánu zvítězila Pákistánská Lidová strana (PPP) vedená Zulfikarem Alím Bhuttem. Ve Východním Pákistánu vyhrála liga Awami, jejímž vůdcem byl šejk Mujibur Rahmán. Ten byl také vězněn za agitaci větší samosprávnosti celého regionu.
Jáhja Chán odmítl návrhy na samosprávu ligou Awami, což vyústilo ve vyhlášení Východního Pákistánu nezávislám státem pod názvem Bangladéš. Pákistánská armáda vstoupila do země a podnikla brutální pokus o rozdrcení odporu vzniklého Bangladéše. Hrozná zvěrstva, která probíhala v zemi, donutila miliony lidí utéct do Indie. Ta potom vojensky zasáhla do konfliktu a pákistánskou armádu porazila. Pákistánský vojenský režim byl zdiskreditován a byla nastolena demokracie.
Jedním z faktorů, které ovlivňují vztahy mezi Indií a Pákistánem, jsou atomové zbraně.

Současné pákistánsko-indické vztahy

Současné vztahy mezi Indií a Pákistánem nejsou zrovna ukázkové. Situace se navíc zhoršila po teroristických útocích v Mumbaji. Indie v průběhu vyšetřování začala tvrdit, že útočníci pocházeli z Pákistánu. Od útoků v Mumbaji (které proběhly 27. - 29. listopadu) nabraly události rychlý spád a Pákistán se ocitl pod silným diplomatickým tlakem. Současnou situaci v oblasti pozorně sledují také USA, pro které je Pákistán důležitou zemí v rámci boje proti terorismu. Zmírnit napětí v oblasti chce ale také EU a OSN, zvláště když Pákistán i Indie vlastní jaderné zbraně.

Souhrn událostí v posledních čtrnácti dnech

Výše zmíněné teroristické útoky skončily po třech dnech 29. listopadu, kdy indické policejní jednotky dostaly hotel Tádž Mahal pod kontrolu. Objevily zde skoro dvě stě mrtvých. Pozdější vyšetřování indických úřadů a tajných služeb USA ukázalo, že za útokem stojí pravděpodobně hnutí Laškar-e-Taiba, které sídlí v pákistánské části Kašmíru, a které je obviňováno ze stovek útoků v regionu od roku 1990. Indická vláda okamžitě obvinila Pákistán z přípravy útoku a požádala o vydání asi dvaceti pákistánských teroristů (podle Indie). Pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí to ale odmítl a dodal, že pákistánští občané budou případně souzeni v Pákistánu. Tyto události vedly ke zhoršení vztahů mezi Indií a Pákistánem. USA a další země, světové veřejné mínění a tisk však stojí na indické straně, a proto se Pákistán ocitl v izolaci a pod mezinárodním diplomatickým tlakem.

Podle některých protiteroristických odborníků je pákistánská vláda skutečně nevinná. Například Samína Ahmedová, ředitelka ICG (Mezinárodní krizové skupiny = International Crisis Group) pro oblast Jižní Asie, si myslí, že za útoky by mohla stát Al-Kajdá. Vlády USA a Pákistánu jednaly v listopadu o koordinovaném postupu v boji proti militantním hnutím. Proto si Saníma Ahmedová myslí, že mumbajské útoky jsou akcí Al-Kajdy, která potřebovala „oddechový čas“, narušit spojenectví Pákistánu a USA a vyvolat v oblasti chaos. To, kdo byl skutečným organizátorem útoků v Mumbaji, se veřejnost možná nikdy nedoví, protože celou pravdu budou znát jen tajné služby zainteresovaných zemí. Ať už ale akci zorganizoval kdokoliv, podařilo se mu vyvolat velký zmatek a napětí mezi dvěma tradičními rivaly a „jadernými mocnostmi“.

Proto už v pondělí 1. prosince Condoleezza Riceová, ministryně zahraničních věcí USA, vyzvala Pákistán a Indii k úplné spolupráci. Z Londýna vzkázala, že „nastal čas ke kompletní, absolutní, úplné spolupráci a kooperaci“. Condoleezza Riceová poté zkrátila své turné po Evropě (vynechala návštěvu Říma a Helsinek) a vydala se urychleně do Indie.
O den později, v úterý 2. prosince, nabídl Šáh Mehmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, pomoc indické vládě při vyšetřování. Šáh Quréší dodal, že Pákistán si přeje mít dobré vztahy s Indií. Ve stejný den také Prajáb Mukherjee, indický ministr zahraničí, prohlásil, že Indie nebude reagovat na mumbajské útoky vojenskou akcí. Také dodal, že Indie požaduje vydání dvaceti pákistánských teroristů.
Během dalších dvou dnů navštívili Pákistán vysocí představitelé USA. Nejprve zamířila do Islámábádu Condoleezza Riceová, ministryně zahraničí USA, a po ní také vysoce postavený admirál Mike Mullen. Z Washingtonu naléhala na Pákistán také Dana Perino, tisková mluvčí Bílého domu.
Mezitím samozřejmě probíhalo vyšetřování mumbajských útoků, které přineslo první výsledky. Dne 3. prosince oznámil Hasan Gafúr, jeden z indických policejních vyšetřovatelů, že jediný zadržený terorista, který přežil, pochází z Pákistánu. Prezident Zardárí reagoval na dotazy novinářů ze CNN tím, že Indie nepředložila žádný jasný důkaz. Dodal, že „pákistánský stát nenese žádnou odpovědnost“ za události v Mumbaji. O dva dny později, v pátek 5. prosince, napsal indický deník The Times of India, že policisté mají důkazy o napojení útočníků na pákistánskou tajnou službu ISI. S odvoláním na blíže nespecifikované zdroje z indických tajných služeb deník napsal, že „napojení Inter-Services Intelligence (ISI) bylo jasné a evidentní“.
Zklidnit situaci v oblasti se pokusil i senátor John McCain, bývalý kandidát na prezidenta USA, který navštívil postupně Dillí a Islámábád. Avšak neúspěšně, protože v sobotu 6. prosince došlo v Indii k protestům hindských nacionalistů. Například ve městě Ayodhya spálili hindští extrémisté před místním hindským chrámem pět pákistánských vlajek a provolávali „protipákistánská“ hesla.
K mírnému uvolnění napětí v regionu došlo 8. prosince, kdy pákistánské speciální jednotky zadržely pravděpodobné organizátory Mumbajských útoků. V hlavním městě pákistánské části Kašmíru byli zatčeni teroristé Masúd Azhar a Zaki-ur-Rehman Lakhvi. O úspěšném zásahu informoval Ahmad Mukhtar, pákistánský ministr obrany. Ani tato událost ale nevedla k úplnému uklidnění situace, protože pákistánská vláda znovu odmítla vydat zadržené do Indie.
Situaci v oblasti bedlivě sleduje i EU. Dne 9. prosince se v Bruselu konala schůzka ministrů zahraničních věcí členských států EU. Ministři se shodli na tom, že EU musí do budoucna zesílit politické vazby na Pákistán, protože jde sice o nebezpečnou, ale důležitou zemi. EU chce do budoucna zlepšit politický dialog s Pákistánem v oblastech boje proti terorismu, obchodu a nešíření jaderných zbraní. Během českého předsednictví se EU také bude snažit uspořádat první summit mezi EU a Pákistánem.
Dne 11. prosince zareagovala i OSN. Bezpečnostní shromáždění OSN vypsalo sankce pro čtyři Pákistánce z hnutí Laškar-e-Taiba. Ministerstvo zahraničí USA tento krok uvítalo, protože to podle něj omezí aktivity teroristů (nebudou moci volně cestovat, převádět peníze z bankovních účtů, atd.). Pákistánská vláda pouze zopakovala, že pákistánští teroristé budou souzeni v Pákistánu.
Ve stejný den oznámila indická vláda, že již vypracovala kompletní plán na zpřísnění bezpečnostních opatření v zemi, aby se už neopakovaly události z Mumbaje.
O den později, 12. prosince, se rozhodl odletět do Indie britský premiér Gordon Brown. V sobotu by se měl setkat s indickým ministerským předsedou Manmohanem Singlem. Ve stejný den se rozhodla pákistánská vláda vyslat do Dillí svou delegaci. Toto rozhodnutí schválil i britský ministr zahraničí David Miliband.

Komentář

Od rozpadu Britské Indie v roce 1947 nejsou vztahy mezi Indií a Pákistánem příliš dobré. Současné události jen dokázaly, jak křehké vztahy mezi oběma zeměmi panují. Obě země jsou však důležitými z geopolitického hlediska. Pákistán je po svržení talibanského režimu v Afghánistánu v roce 2001 důležitým centrem boje proti terorismu, protože extrémisté z militantních hnutí se přesunuly do Pákistánu. Indie je zase do budoucna lákavou destinací pro příliv zahraničních investic, protože Indii se podařilo nastartovat ekonomický růst. Indie i Pákistán navíc vlastní jaderné zbraně, a proto by případný vojenský střet mohl mít katastrofální následky. Z těchto důvodů je důležité zachovat v regionu stabilitu, což se zatím nedaří. Obě země musí do budoucna ještě vyřešit spoustu problémů.
Ze špatných politických vztahů vyplývá i to, že na indicko-pákistánsko hranicích je pouze jediný fungující hraniční přechod Attari-Waghah. Další takovou kuriozitou je zápas o rolování vlajky. K tomuto utkání dochází na již zmíněném hraničním přechodu. Po čtvrté hodině se hraniční přechod uzavírá a začíná zmíněná akce. Vojáci obou stran vyběhnou před vrata a začnou rolovat vlajku a pak se ji snaží co nejrychleji poskládat. Výsledky samozřejmě nebývají nikdy známé, ale dav šílí a vykřikuje povzbuzující hesla. To že se politická situace odráží i ve sportu, dokazuje pozastavení zápasu Indie s Pákistánem v kriketu (což je jedna z mála věcí, které obě strany berou velmi vážně).
Problémy Pákistánu jsme nastínili v minulých analýzách – chudoba, negramotnost, malárie, vysoká úmrtnost dětí do pěti let a při porodech, obchod s drogami, nedostatečná infrastruktura a elektrifikace, terorismus v problémových oblastech (FATA, Severní oblasti a Severozápadní pohraniční provincii), ještě pořád silné postavení armády a tajné služby ISI, příliš velká autonomie a pravomoci lokálních vlád. Pokud chce Pákistán do budoucna všechny tyto problémy vyřešit, měl by urovnat vztahy se svými sousedy, aby měl klid na řešení svých vnitřních záležitostí. To ale nebude do budoucna jednoduché kvůli pákistánskému veřejnému mínění. Pákistánská vláda možná chce účinně spolupracovat s Indií na vyšetřování útoků v Mumbaji a ustoupit nátlaku Indie a USA. Pokud to ale udělá, může klidně dojít k vlně nespokojenosti pákistánského obyvatelstva a k dalším problémům. Pákistánský tisk dokonce obvinil tajné služby Izraele, USA a Indie z vykonstruování důkazů. Můžeme jen čekat, jak se situace vyvine v budoucnu.

Seznam literatury:

As it happened: Mumbai attacks 29 Nov. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7756073.stm

India announces security overhaul. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7776756.stm

UN sanctions for Pakistan group. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7776722.stm

Pak crackdown to avoid terrorist state tag: Ministr. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Pak_crackdown_to_avoid_terrorist_state_tag_Minister/articleshow/3828607.cms

British PM Gordon Brown to visit India on Sunday. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/ British_ PM _ Gordon _ Brown _ to_visit_India_on_Sunday/articleshow/3829658.cms?TOI_latestnews

Wicked CIA-RAW-Mossad axis against Islamabad: Pak media. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Wicked_CIA-RAW-Mossad_axis_against_Islamabad_Pak_media/articleshow/3819866.cms

After Dawood, Masood and Memon, Pak denies India access to Mumbai attack mastermind. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/After _ Dawood _ Masood _ and _ Memon _ Pak _ denies _ India _ access _ to _ Mumbai_attack_mastermind/articleshow/3813657.cms

UNSC resolution implemented to prevent terrorist state label: Ahmed Mukhtar. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61789&Itemid=1

Britain supports Pakistan’s offer to send delegation to India: Miliband. Associated Press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61788&Itemid=1

EU wants to boost ties with "dangerous" Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36934520081208

Police arrest two in Mumbai attacks probe. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36900620081206

Pakistan must avoid worse ties with India – McCain. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36906620081206

Pakistan army had hand in Mumbai attacks - Indian papers. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36880520081205

Rice pushes Pakistan, seeks to curb India response. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36849120081203?sp=true

U.S. says Pakistan must cooperate on counterterror. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36874320081204

Pakistan not to blame for Mumbai attacks – Zardari. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36837720081203

Rice urges Pakistan to cooperate in Mumbai inquiry. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36810120081201?sp=true

War-mongering militants stoke India, Pakistan crisis. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36807720081201?sp=true

Pakistan offers India joint investigation of attack. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36820720081202?sp=true

India demands Pakistan hand over fugitives. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36818820081202

Mullen urges Pakistan to act against all militants. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36851920081203?sp=true

Rice arrives in India to ease tension with Pakistan. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://in.reuters.com/article/southAsiaNews/idINIndia-36840120081203?sp=true

Haywood, J. Catchepole, B. Hall, S. Basrratt, E. Encyklopedie Historie světa: Střední a Jižní Asie 1945 – 1997. Praha: Columbus, 1998. ISBN 80-85928-81-7.

Kolektiv autorů, Svět poznání: Pákistán a Bangladéš. Praha: Marshall Cavendish ČR, 1998.

Langerová, V. : Divadlo na indicko-pákistánské hranici. [online]. 2008, [cit. 2008-12-12]. http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/salem-z-pakistanu/divadlo-na-indicko-pakistanske-hranici_57939.html

Pákistán zadržel pravděpodobné organizátory útoků v Mombaji

V pondělí 8. prosince zadržely pákistánské jednotky pravděpodobné organizátory teroristických útoků v Mombaji. Ahmad Mukhtar, pákistánský ministr obrany, oznámil, že byli zatčeni dva hlavní militantní vůdci – Masúd Azhar a Zaki-ur-Rehman Lakhvi.

Podle různých zdrojů světového tisku bylo zadrženo dvanáct až dvacet teroristů ve městě Muzaffarabad (hlavním městě pákistánské části Kašmíru). Tato operace pákistánské vlády byla první konkrétní reakcí na diplomatický tlak Indie a USA. Tajné služby USA a Indie tvrdí, že strůjci útoků v Mombaji prokazatelně pocházejí z Pákistánu. Indické policejní úřady říkají, že identifikovaly deset ozbrojenců, kteří pocházeli z pákistánské provincie Paňdžáb. Ministr obrany Ahmad Mukhtar však pro indický televizní kanál CNN-IBN řekl: „Spojené státy i Indie tvrdí, že mají jasné důkazy, ale proč je před námi ukrývají?“ Šáh Mahmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničních věcí znovu zopakoval, že Pákistán nevydá Indii žádného svého občana podezřelého z účasti na mombajských útocích. Dále prohlásil, že pákistánská vláda nechce vyvolat válku, ale je plně připravena čelit agresi zvenčí a bránit svou zemi.

Zatčení teroristy Lakhviho částečně zmírnilo napětí v oblasti. Od konce mombajských útoků se diplomatická jednání mezi Indií a Pákistánem vedou často agresivním způsobem. Ministryně zahraničí USA, Condoleezza Riceová, řekla pro CNN, že pro útoky bylo bezpochyby použito pákistánské území (i když pravděpodobně nestátními aktéry). Spojené státy se snaží zmírnit napětí v regionu a uklidnit situaci, protože roztržky mezi Indií a Pákistánem by mohly zabrzdit boj proti terorismu. Dana Perino, tisková mluvčí Bílého domu, uvítala zatčení pákistánských teroristů. Dále poznamenala, že nyní je velice důležitá spolupráce mezi Indií, Pákistánem a USA, která zabrání dalším podobným teroristickým útokům.

Ve světovém tisku se objevily dohady o věrohodnosti a upřímnosti postupu pákistánské vlády. Pákistánská delegace informovala v pondělí 8. prosince indické policejní složky o budoucím postupu Pákistánu. Pákistánská vláda ujistila Indii, že se bude dál aktivně podílet na vyšetřování. Příští den byl svět informován o úspěšném „zátahu na teroristy“ v Kašmírské oblasti. Avšak podle některých protiteroristických odborníků podnikl Pákistán tyto kroky jen kvůli tlaku ze strany Indie a USA. Pákistánská vláda musela podle nich „naoko“ podniknout nějakou akci proti teroristům, aby se zbavila nátlaku USA a možnosti hrozby ze strany indické armády. Například Sajjan Gohel, ředitel výzkumu Asie a Pacifiku v Londýně, řekl, že v minulosti Pákistán podobným způsobem pod nátlakem Velké Británie a USA některé ozbrojence zatkl, ale později je zcela vědomě nechal utéct.

Seznam literatury:

Pakistan snubs India over arrests. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7772554.stm

Pakistan nabs Mumbai plot suspect, begins crackdown. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-36932520081208?sp=true

JeM chief Masood Azhar under house arrest. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/JeM_chief_Masood_Azhar_under_house_arrest/articleshow/3811634.cms

Pakistan informs India of its investigations into Mumbai attacks. Associated Press Of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61588&Itemid=1

Perlez, J., Salman, M. Pakistan raids group tied to attacks. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-12-10]. http://www.iht.com/articles/2008/12/09/asia/09pstan.php?page=1

Condoleezza Riceová navštívila prezidenta Zardárího

Ve čtvrtek 4. prosince navštívila Condoleeza Riceová, ministryně zahraničních věcí USA, pákistánského prezidenta Asífa Alího Zardárího. Setkání proběhlo v prezidentském sídle v Islámábádu. Condoleezza Riceová byla doprovázena Anne Pattersonovou, velvyslankyní USA v Pákistánu, a Richardem Boucherem, zástupcem ministryně zahraničí pro záležitosti Střední a Jižní Asie. Jednání se zúčastnil také Šáh Mahmúd Quréší, pákistánský ministr zahraničí, a premiér Jusuf Ráza Gilání.

Hlavním bodem jednání byly nedávné teroristické útoky v indické Mumbaji. Indická vláda a vyšetřovatelé tvrdí, že teroristé pocházeli z Pákistánu. Indický policejní komisař Rákéš María potvrdil tisku, že jedním z útočníků byl Zaki-ur-Rehman Lakhvi, který pracoval pro hnutí Laškar-e-Taiba. Toto hnutí vzniklo ke konci „sovětské“ války v Afghánistánu. V současnosti sídlí v Pákistánu a je obviňováno ze stovek teroristických útoků v regionu od roku 1990. Skupina je také často v tisku obviňována z napojení na pákistánskou zpravodajskou službu ISI. Tajné služby USA a Indie identifikovali také Jusufa Muzammila, který se podílel na plánování útoků, a který byl rovněž příslušníkem hnutí Laškar-e-Taiba. Indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee prohlásil, že o pákistánském původu atentátníků neexistují „žádné pochyby“. I přesto tiskový mluvčí hnutí Laškar-e-Taiba popřel jakoukoli účast na útocích v Mumbaji.

Pákistánský prezident Zardárí přislíbil pomoc při vyšetřování. Také prohlásil, že vláda podnikne rozsáhlou akci proti teroristickým skupinám ve své zemi. Condoleezza Riceová po jednání řekla, že budoucí užší spolupráce s Pákistánem se vyvíjí nadějně a slibně. Zároveň ale zopakovala, že útoky v Mumbaji si žádají rozsáhlý protiúder. Prezident Zardárí slíbil, že Pákistán bude plně spolupracovat s Indií, a že on sám udělá, co bude v jeho silách.



Condoleezza Riceová nebyla v tomto týdnu jediným vysokým představitelem USA, který navštívil Pákistán. O den dříve, 3. prosince, přijel do Islámábádu americký admirál Mike Mullen. Admirál Mullen pobízel pákistánské ozbrojené složky a prezidenta Zardárího k účinnějšímu boji proti militantním skupinám (Al-Kajdá a Taliban) po celém území Pákistánu, ne jen v blízkosti afghánsko-pákistánských hranic. Admirál Mullen poté odletěl na návštěvu Indie.

Prezident Zardárí sice slíbil užší spolupráci s indickými úřady, zároveň ale odmítá některé požadavky indické vlády. Indie žádá Pákistán o vydání dvaceti pravděpodobných teroristů. Prezident Zardárí však prohlásil, že dotyčné osoby budou prověřeny, ale případně souzeny v Pákistánu, ne v Indii.

Seznam literatury:

Pakistan vows to hunt Mumbai attack plotters – Rice. Reuters India [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-36859320081204?sp=true

Pakistan vows 'action' on Mumbai. BBC [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7764381.stm

Rice urges 'robust' Pakistani response to Mumbai attacks. The Times of India [online]. 2008, [cit. 2008-12-04] http://timesofindia.indiatimes.com/World/Rice_urges_robust_Pakistani_response_to_Mumbai_attacks/articleshow/3792200.cms

Zardari, Condoleezza discuss regional situation. Associated press of Pakistan [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61207&Itemid=1

Fresh links to Pakistan complicate U.S. diplomacy after Mumbai attacks. International Herald Tribune [online]. 2008, [cit. 2008-12-04]
http://www.iht.com/articles/2008/12/04/asia/05mumbai.php?page=1

Photo.Asif ali Zardari, Condoleezza Rice [online]. 2008,
[cit. 2008-12-12]
http://newshopper.sulekha.com/topic/slideshow/asif-ali-zardari/438379.htm